My dole, v ČSSD, chceme spolupráci s KSČM

Vyjadřuji KSČM tímto jako řadový člen ČSSD (od prosince 1989) svoji podporu a zároveň svoji hlubokou a upřímnou solidaritu v úsilí KSČM postavit účinnou bariéru proti spojené pravici, které záhy po Vašem triumfálním volebním výsledku došly věcné argumenty a pod taktovkou pana profesora Klause se opět uchýlila k mobilizačním heslům, podpásovým slovním úderům a k tomu nejnižšímu a totálně nedůstojnému politickému rasismu.

O to více mne mrzí, že v tomto svém politickém rasismu našla česká politická pravice zdatného papouškujícího sekundanta u řady členů celostátního vedení ČSSD i u vedení některých krajských výkonných výborů ČSSD. Věřte mi však, soudružky a soudruzi, že takovýto papouškující element již dnes není tou pravou tváří ČSSD. My dole v ČSSD, obyčejní řadoví členové, vidíme v KSČM obrazně řečeno bohatou nevěstu, která má co nabídnout nejen ČSSD samotné, nýbrž i obyčejnému člověku živícímu se poctivou prací, ať je to zaměstnanec, živnostník či netunelující podnikatel. My řadoví členové ČSSD nejsme totiž tak hloupí, abychom nevěděli, že politické programy KSČM a ČSSD jsou si daleko bližší než politické programy českých pravicových stran mezi nimi navzájem. A český člověk svojí volbou nevolbou jednoznačně v neděli 12. listopadu ukázal, že již má dost politikaření a že hledá stranu reálné politiky, která na první místo staví člověka, majíce pro něj reálný politický program, a nikoliv politiku mobilizací, animozity, politiky boje o koryta a politiku mediálního Berlusconiovského narcismu. V této souvislosti musím konstatovat, že tolik mých známých mi v pondělí 13. listopadu sdělilo, že nebýt prognostikova televizního narcismu, tak by k volbám šli a dali svůj hlas ČSSD. Mně se však příčí omlouvat neúspěch ČSSD ve volbách její neprofesionální mediální předvolební kampaní (pokolikáté již?). Já si totiž myslím, že český volič vrátil svou specifickou formou ČSSD to, že ho ČSSD má za hlupáka, a to zejména v ekonomické oblasti. Obyčejný český člověk pochopil, že navzdory číslům o růstu HDP, zahraničních výrobních investic apod. je národní hospodářství a průmysl jako celek v latentní hluboké krizi a že ODS tzv. opoziční smlouvou účelově šikovně drží vládnoucí ČSSD na uzdě právě v oblasti národního hospodářství a průmyslu zejména tak, aby český pracující představující tu rozhodující voličskou masu nepoznal nebo téměř nepoznal sám na sobě jakékoli ekonomické zlepšení statistických ukazatelů. To se, myslím, ODS podařilo mistrně, avšak zřejmě ani pan profesor podle jeho hysterických reakcí v pondělí třináctého soudě se nenadál toho, že nespokojený volič bude v míře tak hojné místo pravice volit KSČM. Ono to totiž má jeden háček - český volič přestává slyšet na terminus technicus pravice-levice, ale měrou stále větší ho zajímá program politických stran. No a v něm má KSČM co nabídnout.

Rád bych využil této příležitosti k tomu, abych vyjádřil svou úctu a obdiv dvěma ženám: JUDr. Zuzce Rujbrové, místopředsedkyni KSČM za perfektně profesionálně odvedený management předvolební kampaně KSČM a Heleně Suché, která za všechny kandidáty KSČM do Senátu PČR svým apelem zveřejněným v deníku KSČM Haló noviny, vyjádřila i má politická přesvědčení a postoje - řadového člena ČSSD a člověka, který se živí svojí prací. K tomu apelu chci jen dodat, že tunelování dnes není již nejen kategorií čistě ekonomickou - to tunelování je ten nebezpečný společenský marasmus, který česká pravice ve svůj prospěch rozšířila do všech oblastí lidského života v České republice. Mojí vírou je, že KSČM a ČSSD spolu budou spolupracovat tak, aby volby do PS PČR vyhrála levice a KSČM a ČSSD sestavily většinovou koaliční vládu.

21. listopadu 2000, ing. Josef Knap

Zdroj: HaNo

Vážená přítelkyně, vážený příteli,

jak již pravděpodobně většina z Vás víte, octl jsem se na kandidátce MO KSČM do voleb do Zastupitelstva města Čelákovic v rámci komunálních voleb konaných na podzim t.r. Omlouvám se Vám proto za to, že jsem v červnu a v červenci na členských schůzích MO ČSSD použil určité fabulace a odmítal z důvodu souvisejích s mými šetrně řečeno napjatými vztahy se sousedy manželi Klimentovými zapsání na kandidátku ČSSD do těchto komunálních voleb a tajil Vám, že jsem již skoro rok a půl od března r. 2001 dohodnut s MO KSČM v Čelákovicích, že budu z jistých důvodů zapsán na kandidátce KSČM do komunálních voleb a to jako člen ČSSD. Ty důvody, proč jsem tak učinil a nechal se zapsat na kandidátku KSČM jsou dva a každý váží 50% a tyto dva důvody nepostrádají určitou vnitřní souvislost a logiku:

Tím prvním důvodem je, že se mi hnusí jak Lidový dům zaštiťujic se rezolucemi Bohumínského a Hradeckého sjezdu ČSSD vyvolává umělou animositu mezi jednotlivými politickými stranami levice a dokonce se odvážil k hazardu slepení stojedničkové vládní koalice, která de facto bez poslanců Marvanové a dvou nezávislých žádnou většinovou koalicí není. Národ dal výsledkem červnových voleb do PSP ČR jasně najevo, že by si přál silnou levicovou vládu opírající se o významnou většinu 112 poslanců ČSSD + KSČM v Poslanecké Sněmovně Parlamentu ČR. Bohužel vytvoření vlády "stojedničkové koalice" bylo plivnutím jedovaté sliny do tváří levicově orientovaných občanů a potvrzením skutečnosti, kterou jsem osobně na své vlastní kůži poznal za doby svého působení ve funkci ředitele odboru na Ministerstvu financí ČR od března do září 2001.

A tou skutečností je zakonzervování technologie moci takzvanými demokratickými stranami, které si pochopitelně do establishmentu své politické moci nepustí další politickou stranu - KSČM a raději ji prolhaně opuncovali přívlastkem nedemokratická! A tak se já osobně snažím a jdu se svou kůží na trh a riskuji mnohé a chci takovouto uměle živenou politickou animositu překonat tam, kde tomu nebrání formálně jakési na první pohled hloupé avšak ve skutečnosti velice prohnaně prospěchářsky rafinované rezoluce sjezdů ČSSD, které jsou v podstatě pouhým doplňkem tajných dohod od "Kulatých stolů" o rozdělení a zakonzervování politické moci uzavřených v listopadu a prosinci 1989! Považuji totiž a to zejména za této nové popovodňové situaci za reálné, že by v Čelákovicích z listopadových komunálních voleb mohlo vzejít Zastupitelstvo, v kterém by mohla mít většinu jakási zatím hypotetická koalice ČSSD + KSČM + jeden až dva nezávislí kandidáti (SŽJ) a vytvořit tak Radu města Čelákovic za účasti v ní členů ČSSD, což je přeci cíl naši MO ČSSD. Znáte mne všichni jako člověka, který drží svůj slib a tak jak jsem před rokem a půl slíbil komunistům, že budu souhlasit se zapsáním na jejich kandidátku, tak slibuji Vám všem členům MO ČSSD, že v případě mého zvolení do Zastupitelstva města Čelákovic zapojím veškére své síly a um k tomu, aby z následných koaličních jednání vzešla levicová koalice širokého spektra levicových politických sil města, která sestaví Radu, a v případě, že budu dále navržen KSČM do funkce Starosty města Čelákovic, budu si velmi vážit toho, když od člena Rady z řad ČSSD dostanu při volbě starosty hlas. A slibuji, že v orgánech města budu hájit zájmy ČSSD tak, aby ČSSD byla rovonocennou partnerkou KSČM v orgánech města.

Z důvodů výše uvedených Vás nyní prosím, abyste si zachovali chladné hlavy, schopnost racionálního úsudku a politického kalkulu a nevzplanuly nyní Vaše iracionální emoce a prosím Vás ještě jednou a to snažně, nevylučujte mne z řad ČSSD. Co když tento můj politický kalkul a plán vyjde a bude mít ČSSD v Čelákovicích starostu města ze svých řad, byť bych použil jako výtahu do funkce MO KSČM?

Tím druhým důvodem je to, jak se MO ČSSD a v podstatě celá ČSSD ke mne zachovaly v cause cedry. A právě postoje a jednání MO ČSSD v cause cedry mne opravňují k vyslovení obavy, že vlastně ČSSD v Čelákovicích zdaleka ještě nedorostla k tomu, aby se mohla podílet na samosprávě a činnosti Rady města.

Začalo to tím, že když jsem při prvním pokusu vyhlásit cedry za památné stromy v létě r. 1999 požádal ČSSD v tomto mém snažení o pomoc, tak mi poslanec PSP ČR přítel Jan Bláha vrážel na úřadech kudlu do zad neustálým omíláním věty, že sousedská práva jsou na místě prvním a ochrana přírody = mých cedrů až na místě druhém, přičemž u cedru libanonského, do jehož částečného stínu si mí sousedé manželé Klimentovi postavili krytý bazén, nejsou z hlediska čistě právního při dosud probíhajícím řízení manželé Klimentovi vůbec dotčenou stranou.

A co Ty Toníčku Dvořáku, když si jako tehdejší předseda MO ČSSD vyměkl, když na Tebe pan starosta Šalda udělal bububu a hned jsi v říjnu r. 1999 jel do skříňky MO ČSSD - a vezla Tě tam autem dokonce tehdy moje manželka - sundat tu mou výzvu o zastavení ekologického fašismu a politického rasismu v našem městě, když mi v prvním kole odmítl OŽP MěÚ Čelákovice vedený tehdy Ing. Veronikou Jarolímovou vyhlásit cedry za památné.

A co si mám myslet o vyjednávání naší členky přítelkyně Čapkové za mými zády s paní Klimentovou, která sice tvrdí, jak jim mé cedry a stromy nevadí, ale slova rodiny Klimentovy se jaksi rozcházejí s jejími činy a tak když koncem března po vykácených strupovitostí zdecimovaných hrušních na zahradě vysadím borovice z Mexika a jihu USA, tak do mne pan Kliment se svým synem Janem najíždějí za pár dní v Pátek Velikonoční jízdními koly na náměstí města Čelákovic se slovy "Ty blbečku, ty parchante stejně Tě brzy zabiju" a když jde na prvního máje pan Kliment se svým bratrem z fotbalového utkání Union Čelákovice v. FK Semily, otevře si branku na můj pozemek se slovy "Vole, jdu Ti rozbít hubu" a pak na našem pozemku srazí svým tělem jako při hokejovém body-checku moji těžce nemocnou matku v předvečer jejích 82 narozenin a mne napadne fyzicky tak, že mi zraní ruku z čehož rezultuje má 21 denní pracovní neschopnost.

Co si mám myslet o argumentu přítelkyně Čapkové, že vyhlášním těch stromů za památné učiním nešťastné své dítě, které je vlastníkem nemovitosti, parcely i těch stromů, které je nebude moci jako památné porazit a co když se dostanou do kolize s nemovitostí. Cožpak nevíte, že v dnešním moderním světě se vše přepočítává na peníze a ty stromy již dnes představují milionové hodnoty (kdo tomu nevěří, nechť si přečte článek z Práva ze dne 26. 7. 2001 pod názvem "Tornádo poničilo vzácný park" kde je uváděna cena našich domácích obyčejných smrků, dubů, jasanů v řádech milionů korun za jeden strom a v mém případě se jedná o u nás vzácné cedry z nichž dva jsou unikáty v rámci celé ČR - viz známý Návrh na vyhlášení památných stromů A.O.P.K. ČR z 10:3:2001).

A když bude chtít dcera Helena podnikat, nebo budme chtít s manželkou pro syna Viléma postavit vlastní nemovitost, pak při milionových hodnotách těch cedrů, jejichž hodnota pochopitelně význačně vzroste, budou-li prohlášené státem za památné, bude možné takovým majetkem ručit za úvěr určený jako startovné do podnikání či na výstavbu nemovitosti a úvěr bude moci být tím vyšší, čím bude hodnota majetku tedy i těch cedrů.

Mimochodem ze soudní praxe jsou známy případy rozvádějícíh se manželů, kdy je verdiktem soudu rozhodnuto, že jeden se musí z nemovitosti vystěhovat a druhý ho musí za nabytý majetek vyplatit a právě již i vzrostlé stromy jsou hojně využívány ke zvýšení odhadní ceny nemovitostí a parcel při těchto řízeních o vypořádaní majetku manželů po rozvodu.

A teď ty Alberte, letos koncem února jsi mne byl navštívit a ptal ses mne, zda pokračuji v řízení s těmi cedry a kde nastoupím do zaměstnání. Řekl jsem Ti tehdy, že v řízení budu za každou cenu pokračovat, že se vyskytlo v říjnu 2001 nové nebezpečí hrozící cedrům a že si mne můj dlouholetý (dnes již pochopitelně bývalý) přítel Přítel Ing. Jiří Vraný, CSc. působící tehdy ve funkci ředitele odboru Úřadu Vlády ČR, bere od 1.března 2002 do svého odboru jako vedoucího referenta jako kompenzaci za to, že mne tehdejší ministr financí přítel Ing. Jiří Rusnok jaksi předčasně odvolal ke dni 5. září 2001 z funkce ředitele odboru 50, po tom co na mne pan starosta města Čelákovic pan Ing. Josef Šalda podal účelově vykonstruované trestní oznámení kvůli pokusu uplácení označujíc takto mou snahu se s místní Čelákovickou ODS nějak usmířit a dát ODS tedy straně jako takové a nikoliv úřednikovi Mě.Ú. finanční dar za to, že mi MěÚ Čelákovice vyhlásí ty cedry za památné stromy.

Policie ČR totiž po vyšetření toto trestní oznámení odložila neboť se nejedná o čin významně společensky nebzpečný a tudíž pan ministr Rusnok opomenul mým odvoláním princip presumpce neviny.

Zřejmě si byl Alberte vyslán vyššími stranickými místy, abys ověři situaci s těmi cedry a pak duněly stranické tamtamy směrm vzhůru a Jiří Vraný se najednou neznal posledního února 2002 ke svému slibu si mne vzít do odboru na Úřad Vlády.

Alberte, též si mi řekl při své únorové návštěvě u mne, že se za mé cedry MO ČSSD nepostavila proto, že jejich vyhlášením za památné by se právně zlegalizovalo, že v rámci jejich zákonem na ochranu přírody a krajiny stanovených minimálních ochranných pásem by mí sousedé nemohli ořezávat jejich větve ani kořeny zasahující na jejich pozemky.

Ano, to je určitý argument, ale vždyť ty stromy oficielně žádným sousedům nevadí ani manželům Klimentovým, jak paní Klimentová tvrdila loni přítelkyni Čapkové a jak uvedli manželé Klimentovi při vyšetřování toho trestního oznámení podaného na mne starostou Šaldou a jak je i uvedeno v příslušeném usnesení Okresního úřadu vyšetřováni Policie ČR. Ale cožpak jako pěstitel těch vzácných a unikátních cedrů mám jakýsi morální nárok na jejich vyhlášení za pamatné jen v případě, hrozí-li jim nebezpečí?

Což nepředstavuje vyhlášení cedrů za památné vedle zvýšení jejich odhadní ceny určité a krásné ocenění pro mne pro pěstitele, který je navzdory několika katastrofickým zimám v průběhu 80. let minulého století vypiplal do krásných vzrostlých exemplářů a introdukoval do našich podmínek nové druhy, které ukazují nesmírnou odolnost ve změněných podmínkách globálního oteplení a libují si v horkém suchém létě, úpalu, přívalových srážkách a prokazují na rozdíl od většiny jiných druhů jehličnanů i odolnost vůči novému fenoménu letního počasí prudkému ochlazení z teploty 50 stupňů Celsia na slunci na teplotu kolem 10 stupňů při a po krupobití, tak jak tomu bylo letos koncem června.

A cožpak nyní po opakovaných apokalyptických povodních po 5 letech není ochrana přírody a krajiny najednou prioritou č. 1?

Proč jste jako MO ČSSD nezaujali takový postoj jako paní senátorka Ing. Helena Roegnerová ve smyslu, že město by mělo být hrdé na to, že na jeho katastru se daří tak nádherným stromům jako jsou cedry a rozhlásit to pořádně do světa včetně toho, že ty mé cedry vzalo pod památkovou ochranu jako památné stromy, aby na nich i další generace názorně viděly tu obrovskou změnu klimatu, která se udála na přelomu 20. a 21. století.

A nepopírám, že mojí motivací stát se starostou města Čelákovic je i to, že si pak ty cedry z titulu své moci úřední a dle platného návrhu A.O.P.K ČR z 10. 3. 2001 vyhlásím za památné sám.

Ing. Josef   K n a p

Vážená soudružko, vážený soudruhu,

jak jste byli již možná dříve informováni hlasovacím lístkem KSČM pro primární volby do městského zastupitelstva, byl jsem nasazen jako dlouholetý člen ČSSD (od prosince 1989) na čtvrté místo kandidátky MO KSČM pro komunální volby do Zastupitelstva města Čelákovic. K tomu si Vám vedle svého krátkého ústního představení dovoluji připojit toto své písemné prohlášení.

Má kandidatura není žádný konjunkturální případ z mé strany po nečekaném a zaslouženém úspěchu KSČM v letošních červnových volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Již téměř rok a půl asi tak od března r. 2001 pracujeme v úzkém kruhu předsedy MO KSČM soudruha Vladimíra Duníka a člena MO KSČM soudruha Oldřicha Zikmunda na uskutečnění myšlenky, aby po komunálních volbách v listopadu t.r. vytvořily vládnoucí koalici v Radě města Čelákovic strany KSČM a ČSSD, aby si ze svých řad zvolily následně tyto strany starostu. A k tomu, aby KSČM a ČSSD plus případně nějací nezávislí zatupitelé vytvořili většinu v Zastupitelstvu města, má být právě moje kandidatura jakožto člena ČSSD na kandidátce KSČM určitým prostředkem. Tato moje kandidatura na kandidátce KSČM - jakkoli negativně bude jistě zpočátku přijímána vedením MO ČSSD - by mohla v rozhodující fázi koaličních jednání, pokud budu zvolen do Zastupitelstva, přispět značnou měrou ke zformování široké koalice KSČM + ČSSD vládnoucí v Radě města. To je ale zatím pouhá šedá teorie avšak nikoliv myšlenka nereálná a já slibuji, že jejímu uskutečnění věnuji veškeré své síly a schopnosti.

Byl jsem od r. 1986 do listopadu 1989 členem KSČ, s kterou jsem se ale naprosto názorově rozešel dne 17. prosince r. 1987, kdy nebyl do funkce generálního tajemníka KSČ na místo odstoupivšího Gustáva Husáka zvolen nějaký dynamický, moderní, vysoce erudovaný politik ransdorfovského typu, nýbrž Milouš Jakeš. Tím také vysvětluji, proč jsem z KSČ odešel, zklamán podruhé, volbou do jejího čela v listopadu 1989 Karla Urbánka.

Vývoj na levém politickém spektru jsem však nadále sledoval a když jsem v dubnu r. 1994 zásluhou soudruha Milana Douši z Nového Strašecí z Rakovnicka osobně poznal dnešního místopředsedu KSČM a poslance PSP ČR PhDr. Miloslava Ransdorfa, CSc., stal se Míla brzy mým nejlepším přítelem, který nejen teoreticky, nýbrž předevšim v praxi mi ukázal, že spolupráce člena ČSSD s KSČM je možná a může přinést zajímavé hmatatelné výsledky.

Takže jsem se zásluhou Míly a později i JUDr. Vojtěcha Filipa, předsedy poslanecké klubu KSČM a místopředsedy PSP ČR stal od léta 1994 jedním zprvu z mála stoupenců otevřené spolupráce KSČM a ČSSD na všech politických úrovních. S Mílou a Vojtou jsme rozpracovali a uvedli do praktického života myšlenku spolupráce exportně orientovaných průmyslových podniků se špičkami KSČM za účelem získání prostřednictvím politických kontaktů lidí z KSČM v zahraničí významných exportních kontraktů pro tyto české podniky v zemích, kde jsou vládnoucími stranami či členkami vládních koalic sesterské strany KSČM.

A tak jsem spolu s Mílou nebo jeho lidmi navštívil v krátké době z titulu své funkce vedoucího odboru zahraničního obchodu v ČKD Praha Holding, a.s. a později ČKD Lokomotivka, a.s. a ČKD Dopravní systémy, a.s. Jihoafrickou republiku, Čínskou lidovou republiku a Vietnamskou socialistickou republiku a ve Vietnamu taková spolupráce přinesla mimořádný výsledek - získání objednávky Vietnamských státníh drah na dodávku 10 dieselelektrických lokomotiv produkce ČKD. Bohužel takováto moje spolupráce s KSČM a snaha KSČM získat pro české podniky odbyt v zemích jako jsou Vietnam, Lidová Čína, Kuba, Meklenbursko-Přední Pomořansko se stala trnem v oku pro sekretariáty politických stran ODA a ODS, které měly na vysokých postech v ČKD své lidi (např. pány Hejlka, Bátoru, Švejcara) a dokonce ze sekretariátů těchto stran došlo k sabotážní akci proi tomuto obchodu s Vietnamskými železnicemi.

Když měla delegace Vietnamských železnic v červnu r. 1996 přijet podepsat do Prahy kupní smlouvu = kontrakt na dodávku 10 lokomotiv s ČKD Lokomotivka, a.s., byl nejprve v květnu r. 1996 odvolán z funkce ředitele ČKD Lokomotivka a.s. Ing. Petr Novotný a v červnu 1996 z funkce vedoucího odboru zahraničního obchodu i já a novému panu řediteli a mému nástupci bylo shora nadirigováno, že se smí podepsat pouze technická část kontraktu a nikoliv obchodní, že na to stejně Česká exportní banka neposkytne ČKD úvěr na profinancování výroby lokomotiv a EGAP nezajistí pojištění úvěrových rizik.

A důvod této sabotáže ze strany sekretariátů vládnoucích stran byl jediný, že Knap byl spolu s Ransdorfem architektem takové spolupráce českého průmyslového podniku s KSČM na provizní bázi a kdyby ty komunisti takových obchodů dohodli více a měli z toho provize, tak následně bude moci KSČM věnovat na volební kampaně obrovské množství peněz a klidně i vyhraje brzy volby do Sněmovny.

Míla se mne u majitele ČKD pana Jiřího Marouška zastal se slovy, pokud vyhodíte Knapa na ulici, tak my KSČM na ten kšeft ČKD s Vietnamem položíme svou medvědí tlapu. A tak se pan Maroušek, který o ten obchod velice stál, zalekl a byl jsem na půl roku v ČKD Lokomotivka, a.s. uklizen do útvaru zásobování, než vznikl v r. 1997 nový nástupnický podnik ČKD Dopravní systémy, kde jsem až do konce r. 2000 zastával velice odpovědnou funkci vedoucího obchodně-finanční skupiny odboru nabídkové projekce.

Obchod s Vietnamskými železnicemi se navzdory uzavřené kupní smlouvě v r. 1997 jednak kvůli konkursu podniku ČKD Dopravní Systémy, a.s. a též kvůli naprostému nezájmu vlády ČSSD o tento významný obchod s perspektivním odbytištěm pro výrobky našeho strojírenství - Vietnamem nakonec nerealizoval.

V březnu r. 2001 mne Míla Ransdorf doporučil panu Ing. Janu Mládkovi, CSc, tehdejšímu prvnímu náměstkovi ministra financí a svému bývalému kolegovi z Prognostického ústavu do funkce ředitele odboru podpory podnikání Ministerstva financí ČR. A tak jsem na MF od března 2001 řídil agendu restrukturalizace velkých firem, investičních pobídek a podpory malého a středního podnikání.

Zřejmě bych sloužil na MF až do nástupu nového pana ministra pana Sobotky, ale v srpnu r. 2001 na mne starosta Mě. Ú. Čelákovice pan Ing. Josef Šalda podal serii trestních oznámení kvůli tomu že:

1. jsem vypěstoval na zahradě své dcery zásluhou enormní péče zavlažování a hnojení obrovské dva cedry himalájské a jeden cedr libanonský, které jsem propašoval přes hranice jako velké stromy, abych jimi zastínil ze závisti sousedovic krytý bazén postavený na jaře 1998, a že takto rychle vyrostlé cedry jsou nebezpečné majetku sousedů.
2. militantně prosazuji vyhlášení těchto tří cedrů za památné stromy, aby je sousedi v rámci jejich ochranných pásem danými Zákonem na ochranu přírody a krajiny nemohli ořezávat ve větvích ani kořenech zasahujících na jejich pozemky
3. jsem odeslal vedoucí OŽP Mě. Ú. Čelákovice paní Zuzaně Mutínské anonym vyhrožující jí smrtí, pokud neprovede OŽP Mě. Ú. Čelákovice vyhlášení cedrů za památné stromy dle návrhu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - organizační složky státu ze dne 10. března 2001.
4. jsem se pokusil o trestný čin uplácení, když jsem prostřednictvím pana starosty Ing. Josefa Šaldy člena ODS nabídl ODS jako takové a nikoliv tedy úředníku samosprávy finanční dar za to, že pan starosta Šalda nebude bránit vyhlášení cedrů za památné stromy a že Mě. Ú. Čelákovice skutečně cedry za památné stromy vyhlásí a to dle návrhuA.O.P.K. ČR konstatujícího, že cedru libanonskému hrozí nebezpečí kvůli tomu, že zastiňuje sousedův bazén a že oba cedry himalájské takto vzrostlé jsou unikáty v České republice
5. jsem si nechal zaregistrovat cedr libanonský k ochraně přímo v Libanonu jakožto posvátný strom u milice místních libanonských křesťanských maronitů známé ve světě pod názvem "Ochránci Cedru"

Jelikož jsem se žádných činů pod body 1) až 4) nedopustil, nemohly mi být při vyšetřování na Okresním úřadě vyšetřování Policie ČR ani dokázány a tak usnesením Okresního úřadu vyšetřování Policie ČR pracoviště Čelákovice ze dne 30. 11. 2001 bylo vyšetřování zastaveno a věc trestních oznámení byly odložena. K tomu jen dodávám, že mi cedry jako malinké tříleté semenáčky koupili mí rodiče v letech 1980 a 1981 v podniku Lesoškolky Řečany nad Labem a Okrasné školky Litomyšl.

Čin 5) trestním činem není a přiznávám se tady k tomu, že jsem si nechal skutečně cedr libanonský v Libanonu zaregistrovat u organizace "Ochránci Cedru".

Bohužel pan ministr financí Rusnok se neřídil principem presumpce neviny a dne 5. září 2001 mne odvolal z funkce ředitele odboru ministerstva financí a nevzal mne po tom, co se prokázala moje nevina zpět na ministerstvo financí. Nevzal mne zpět kvůli nátlaku, který na něj činil OVV ČSSD Praha-východ a bývalý poslanec za ČSSD Jan Bláha, kteří mne stále i do těchto dnů ozančují cejchem, že jsem takový ten MUDr. Miroslav Macek v rámci ČSSD a že již se několik let pohybuji při ochraně cedrů na samé hraně zákona, tak jak se pan Macek, člen ODS pohybuje na hraně zákona s tím svým Knižním velkoobchodem, dále že jsem donutil svou matku majitelku nemovitosti a parcely č.p. 933 ul. 28. října, aby darovací smlouvou převedla nemovitost a parcelu na moji nezletilou dceru Helenu Knapovou v době, když jsem započal tu spolupráci s KSČM na obchodu Lokomotivy pro Vietnam.Ten důvod, proč jsem k tomu svou matku donutil je snad pochopitelný v té panující atmosféře antikomunismu v naší republice.

Takže jak vidíte, jsem zvyklý se rvát, bojovat za pravdu jiných i svoji i za tu pravdu související s ochranou přírody, která právě v těchto tragických povodňových dnech dostává úplně jiné světlo.

Ani ty lokomotivy ani ty cedry jsem nevzdal, získal jsem v té cause cedry podporu i místně příslušné čtyřkoaliční senátorky Ing. Heleny Roegnerové, což mi samozřejmě ČSSD velmi vyčetla vzhledem ke známé cause ředitelka motolské nemocnice Roegneová versus bývalý ministr zdravotnictví Ivan David.

A tak dnes, kdy je na Ministerstvu životního prostředí lidovecký ministr, mám znovu reálnou šanci se domoci odvoláním se proti nečinnosti Mě.Ú. Čelákoice a Okresního úřadu Praha-východ a dosáhnout konečně vyhlášení cedrů za památné stromy. Ale co je důležitější, ten obchod pro socialistický Vietnam není mrtev, podařilo se mi v květnu 2001 dohodnout s Velvyslancem Vietnamské socialistické republiky v České republice, že Vláda Vietnamu a ÚV Komunistické strany Vietnamu schválí Vietnamským železnicím cesi kontraktu s ČKD na jiného českého výrobce jednu bývalou velkou ŽOSku, takže se v tichosti tyto lokomotivy pro Vietnam začaly znovu v České republice vyrábět. Rád Vám k tomuto mému prohlášení zdopovím jakýkoli dotaz.

Ing. Josef    K n a p

Vážený pane doktore,

ozvala se mi včera asistentka paní senátorky Roegnerové s prosbou, abych paní senátorce doručil to naše opatření proti nečinnosti prvoinstančního i druhoinstančního orgánu adresované řádnou formou na MŽP včetně oficielního čísla jednacího s kopií na paní senátorku, aby věc mohla osobně projednat s panem ministrem životního prostředí RNDr. Liborem Ambrozkem.

Jinak jsem včera na členské schůzi MO ČSSD v Čelákovicích ustál tu věc mé kandidatury jakožto člena ČSSD na kandidátce KSČM do komunálních voleb v Čelákovicích, aniž by mne mateřská ČSSD vyloučila ze svých řad. Pravda, našel se jeden člen, který dokonce podal návrh na mé okamžité vyloučení z ČSSD, kupodivu to byl člověk, který je znám v Čelákovicích jako ekolog ( je u něj zřejmě jistý prvek závisti ohledně mého arboreta ). Nakonec se o mém vyloučení z řad ČSSD vůbec nehlasovalo, neboť dva členové MO ČSSD - ti, kteří jsou zároveň členy Zastupitelstva města Čelákovic můj čin a to, že na kandidátce KSČM je výslovně uvedeno Ing. Josef Knap, obchodní referent, člen ČSSD, hodnotili jako jakési poselství voličům, že je to snaha po volbách udělat koalici levicových sil města a že po zvolení nového 21 členného Zastupitelstva v následné volbě Rady města a Starosty má každý hlas v tom volebním intrikaření při volbě starosty a rady města obrovskou váhu.

No a v případě mého zvolení zastupitelem bude mít můj hlas pro ČSSD velkou cenu a že se ČSSD v Čelákovicích nebude bránit koalici s KSČM v Radě města. Samozřejmě mi členové nakonec vyčetli, že kdybych o to požádal MO ČSSD dříve, tak by mi to dovolili být na kandidátce KSČM, ale ovšem pouze jako nezávislému, což by pochopitelně ztrácelo ten svůj půvab, že tam na kandidátce KSČM jsem uveden jako člen ČSSD - a právě to mi M.O.ČSSD vyčítá nejvíce. A ještě členy MO ČSSD strašně naštvalo, že jsem do těch vysvětlovacích projevů uvedl jako část své motivace se stát starostou města Čelákovic to, že si pak své cedry z titulu moci úřední vyhlásím za památné sám.

Jinak ovšem MO ČSSD neustále omílá ohledně vyhlášení těch cedrů za památné, že rozhoduji něco za svou nezletilou dceru. Proto Vás prosím, vážený pane doktore, naslouchajíc hlasu lidu, abyste v tom podání opatření vůči nečinnosti věnoval mimořádnou pozornost tomu, jak zdůvodníte, že vyhlášením stromů za památné a z toho plynoucí nemožnosti je ořezávat uvnitř jejich zákonného ochranného pásma naopak vzroste hodnota majetku mé dcery. Promiňte, ale takovéto Vaše zdůvodnění musí "zvonit", však i paní senátorka Roegnerová na tento problém, že vlastnicí stromů je moje dcera, upozornila, abychom se s ním nějak odborně právně vypořádali v tom podání opatření vůči nečinnosti.

A teď trochu lidové slovesnosti. Něco se provalilo. V pátek jsem vycházel z pošty v Čelákovicích a co nevidím, z radnice vychází pan soused Kliment a ihned se na mne na veřejnosti rozeřval slovy - cituji: "Tak jsem se ty hajzle zase probíral tvejma papírama na radnici a zjistil jsem, že tě tvoje teta ještě v pátý třídě doprovázela do školy a ze školy, aby ti mohla utřít prdel, protože jsi to neuměl a nosil pleny a ještě v šestý třídě s tebou chodila na Grado na ryby a prej ta tvoje tetka byla pěkná komunistická píča".

Ano moje teta Božena Šepsová, vdova po Ladislavu Šepsovi, odbojáři, kterého němečtí fašisti odvlekli do věznice v Drážďanech a kde zahynul 13. února 1945, když se válka již chýlila ke konci při tom nesmyslně-smysuplném spojeneckém náletu (se strategickým cílem - oslabit ekonomicky budoucí sovětskou německou východní zónu), mne ještě v šesté třídě doprovázela na ryby, pracovala dlouhá léta jako sekretářka ředitele TOSu Čelákovice Ing. Pátka a byla až do svého úmrtí členkou KSČ.

A je pochopitelné, že takováto věc se člověka dotkne, když už ten Kliment nedá pokoj ani mrtvým mé rodiny a jejich památce. Nejsem typ, který jen tak vzplane, možná by to většina mužů na mém místě vyřešila boxerským knock-outem souseda, tím by se ale nic nevyřešilo. A jak o sobě někdy mezi přáteli tvrdím, že jsem dobrým žákem dua Heinowski-Scheumann, tak jsem sedll večer k papíru a poslal sousedu Klimentovi v příloze dva dokumenty a to ty, které již ode mne máte přes e-mail, jsou to ty dva mé projevy - s tím prvním se ucházím o nominaci M.O.KSČM a tím druhým to vysvětluji MO ČSSD, aby mne nevyloučila ze svých řad.

Do obálky jsem přiložil čerstvě odloupnutý brachyblast jehlic se samčím 2cm dlouhým a dosud neprášícím květním pupenem cedru himalájského a připojil průvodní dopis: "Sousede, abys měl sbírku papírů kompletní a měl se čím prohrabávat, tak zasílám chybějící dokumenty a abych nezapomněl, mám Tobě, Tvé squaw, tomu Tvému ufuněnému alergickému tlustoprdovi, radničnímu skútru a paní Mutínské Zuzaně vyřídit pozdrav od pana Sjoegrena." V noci z pátka na sobotu jsem hodil obálku sousedovi do schránky, v sobotu ráno si přivstal připravil kolo a ukryl ve své garáži.

A skutečně, někdy kolem 9,00 soused vyjíždí autem ze své garáže a jakmile zmizel za roh ulice, sedám na kolo a jedu směrem k asi kilometr vzdálenému domu předsedy M.O.ČSSD, před kterým stojí sousedův bílý VW Sharan. A tak když na včerejší schůzi opět mí straničtí soukmenovci počali mluvit v tom smyslu, že od souseda Klimenta žádné nebezpečí mým cedrům nehrozí, tak jsem se předsedy MO ČSSD zeptal: "Tak mi tedy řekni, co u Tebe dělal v sobotu dopoledne můj soused Kliment, víš, Slávku, já jsem do toho květního pupenu do té květní šištice 2cm dlouhé vložil miniaturní štěnici a vydal se cestou sousedova Sharana a za rohem na přijímači ten přenos z té šištice-štěnice vyslechl a nahrál."

Samozřejmě jsem bluffoval, žádná štěnice tam nebyla a teď přišla moje chvíle, kdy jsem si předsedu MO ČSSD dokonale vychutnal, jeho tvář dostala barvu muchomůrky zelené a skrze zuby procedil: "Pepíčku, kdyby mně napsal někdo takový dopis, tak bych mu rozbil hubu stejně, jako tobě letos na prvního máje tvůj soused".

Na to jsem mu odpověděl: "Slávečku, ty jsi změnil model, již nemáš tu starou plečku Žiguli, ale novou Fabii, jestli se nemýlím, hihihi".

A pak nastalo hrobové ticho, které jsem přerušil větou: "Tak již toho nechme a pojďme k těm volbám".

A je zajímavé, že jindy jako poslední odcházející se předseda za pár minut po mém sam-hawkinsovském zasmání omluvil a šel domů a současní zastupitelé ČSSD v Zastupitelstvu města mne pak dlouze zasvěcovali do toho, jak špinavou hrou je v Čelákovicích, když poprvé po volbách zasedne Zastupitelstvo, aby zvolilo Radu a Starostu a ať jim odpřisáhnu, že nejsem nastrčený agent strany "Cesta Změny", která vystupuje v komunálních volbách v Čelákovicích pod názvem "Změna" a podařilo se jí i to, že za ČSSD kandiduje na 4.místě kandidátky jakýsi "Změnou" nastrčený místní podnikatel a jeho manželka je na kandidátce "Změny".

Ostatně, moje manželka jako nezávislá je též na jiné kandidátce než já, obstaral jsem za sebe pro ČSSD náhradu. Mí straničtí přátelé z ČSSD mne pobavili i tím, že když mi "Změna" slíbí vyhlášení mých cedrů za památné, tak při volbě starosty coby čerstvý zastupitel dám hlas kandidátovi "Změny".

Na to jsem zažertoval, že bych stejně nepřebil svým hlasem to, až by tentokrát Kliment musel někomu koupit Octavii či Superba.

Vážený pane doktore, myslím si, že tímto přestávají politické srandičky a musíme využít toho, že paní senátorka je ochotna pomoci. Prosím ozvěte se mi, jakmile budete mít vypracovány příslušné dokumenty, abychom se mohli s manželkou ohlásit u paní senátorky. Je to nutné ale sladit nějak dobře časově. Paní senátorka bude mít senátorský den v Čelákovicích tak jako obvykle třetí pondělí v měsící a to vychází na říjen na 21. 10. 2002. Před 21.10.2002 bych raději to opatření vůči nečinnosti na MŽP nepustil, bylo by tristní, kdybych se stal starostou a mezi tím to ministerstvo definitivně zamítlo a já si musel podat novou žádost a ztratil výhodu toho, že sousedovi Klimentovi nejsou dotčenou stranou ve stávajícím řízení.

Prosím, předejte tento e-mail i mé právní zástupkyni pro jiné než čistě ekologické záležitosti paní JUDr. Evě Fišerové, aby byla včas informována, třeba si to Kliment s předsedou M.O.ČSSD to mé bluffing of bugging nenechají líbit. A je zde ještě jeden problém, vyčistil jsem zahradu od všech skládek, zasel travičku a odstranil spodní suché větve jehličnanů. A hned sousedka paní Šturalová na mne útočí, zdali pak vím, že ta veliká jedle je poněkud nakloněna směrem k jejímu domku. Ano, vím to, je to nyní po odstranění suchých a houbami napadených spodních větví jedle Abies lowiana vidět, že spodní první pětina patnáctimetrového kmene je od vertikály tím směrem vychýlena, byť pak je již kmen ve svých dalších čtyřech pětinách vertikální. A od paty jedle je k domku paní Šturalové cca 10m.

S pozdravem,

Ing. Josef   K n a p

Ahoj Josef,

četl jsem tvůj e mail a konstatuji , že jsi opravdu " zvíře". Máš opravdovou odvahu a důslednost, ať to dobře dopadne.

Vojta Filip

Otevřený dopis PhDr. Miloslavu Ransdorfovi, CSc. místopředsedovi KSČM, poslanci KSČM v PSP ČR a JUDr. Vojtěchu Filipovi, místopředsedovi PSP ČR, poslanci KSČM v PSP ČR

Ahoj Mílo a Vojto,

bohužel radovali jsme se předčasně, nejsem vyloučen z ČSSD a moje manželka mi včera řekla, že aby podpořila moji věc, tak že si ihned podá přihlášku do ČSSD, která v Čelákovicích trpí dokonce úbytkem členstva.

Stalo se něco podstatně horšího a hnusného, ještě tomu nemohu uvěřit a připadá mi to jako sen, že na mne dýchla předlistopadová totalita a stalinské metody M.O.KSČM v Čelákovicích. A nebo to pochází z vrchu od vedení KSČM ve smyslu Grebeníčkova výroku o pronikání sociál- demokratismu do KSČM? Vždyť jste mne oba poznali, že jsem člověk zásadový ale i člověk konsensu, člověk, který neodchází od načaté práce, má tah na branku a dotahuje věci do konce, pokud není dočasně nějak a někým sestřelen.

Tobě Mílo jsem cca před rokem a půl, právě když jsem nastoupil na MFČR sdělil, že jsem již v kontaktu s MO KSČM v Čelákovicích, že za mnou její předseda soudruh Duník pravidelně dojíždí na kole a že mi jako předseda MO KSČM v Čelákovicích nabídl spolupráci v tom smyslu, že mne navrhne MO KSČM na svojí kandidátku do komunálních voleb 2002 a bylo dohodnuto následující:

1. V zájmu vytvoření po komunálních volbách 2002 široké koalice levicových sil mne bude navrhovat resp. po volbách až se poprvé sejde nové Zastupitelstvo KSČM do funkce starosty, což má být prostředek toho, že taková konstelace bude personálně a politicky přijatelná i pro MO ČSSD, která v té chvíli odhodí svůj antikomunismus a v zájmu toho, aby měla starostu ČSSD ze svých řad, tak se nebude bránit v Radě města vytvoření koalice s KSČM.
2. Dohodli jsme se se soudruhem Duníkem a později i soudruhem Zikmundem, ke kterému jsem Tě Mílo zavedl loni v červnu při Tvé návštěvě u mne v Čelákovicích, že se dá očekávat sice to, že mne ČSSD za objevení se na kandidátce KSČM vyloučí exemplárně ze svých řad a já jsem na to reagoval takto: "Pokud mne ČSSD vyloučí bude mi to v podstatě jedno, jelikož bych se necítil dobře v organizaci tak antikomunistické, ale že to mé vyloučení rozhodně není optimální situace pro následné koaliční vyjednávání a že se vynasnažím vše ustát tak, aby mé objevení se na kandidátce KSČM nebylo následováno mým vyloučením z ČSSD". Dohodnuto, odklepnuto, nic méně ani nic více a rozhodně ne to, že takovouto dohodou s MO KSČM v Čelákovicích budu tím okamžikem nějakým poslušným psíčkem a skákat dle toho, jak výbor MO KSČM v Čelákovicích píská.

Nakonec se mi to podařilo i uvnitř MO ČSSD ustát, nebyl jsem vyloučen a dostal dokonce od členské schůze MO ČSSD mandát k tomu, že pokud budu zvolen Zastupitelem, tak při následné volbě Rady města a Starosty města se mám chovat tak, aby se ČSSD stala ve městě vládnoucí stranou a to i včetně toho, že v Radě města bude ČSSD spolu s KSČM. Toto byl pro mne první velký hmatatelný výsledek na složité, nelehké a mnohdy i bolestné cestě jejíž prvním cílem mělo být překonání animosity bránicí a to jednoznačně vinou MO ČSSD k normální dělné spolupráci mezi dvěma na politické levici dominantními stranami. Již i dosažení tohoto dílčího cíle ode mne vyžadovalo investování pořáného osobního kapitálu.

Dne 13. září 2002 na akci focení se kandidátky KSČM na propagační materiál jsem - a to ještě před schůzí MO ČSSD, která mi dala ten mandát jednat po vlobách do Zastupitelstva při náslené volbě Rady města a starosty v zájmu ČSSD a i případné koalice ČSSD + KSČM - kopii svého vystoupení na schůzi MO ČSSD (viz příloha soubor ČSSD. doc) předal pro informaci a k případným podnětům a námětům, (rozhodně nikoliv však jako cvičená opička či poslušný psíček ke schválení) soudruhu Duníkovi, předsedovi MO KSČM s prosbou, aby s tímto mým vystoupením a písemným sdělením seznámil členstvo MO KSČM. Zrovna tak jsem za necelé dva týdny dne 24. září 2002 dal k dispozici oficielně členské schůzi MO ČSSD dopis, kterým jsem oslovil členy MO KSČM při příležitosti prímárek konaných na členské schůzi MO KSČM dne 16. srpna (viz příloha soubor Primárky.doc). Dne 25. září kolem poledne jsem telefonicky na mobil soudruhu Duníkovi, předsedovi MO KSČM sdělil, že jsem na schůzi MO ČSSD vše ustál a nebyl vyloučen členskou schůzí MO ČSSD z řad ČSSD.

Teď budu krutě upřímný, čul jsem, že odněkud může přilétnout po dni 25. září 2002 nějaký podraz a nějakým způsobem jsem si lidově řečeno zaháčkoval media, aby v případě nějakého podrazu na mne spustila mediální kampaň.

A nemýlil jsem se, jen jsem se spletl v tom, že ten podraz nepřišel od ČSSD, nýbrž včera dne 9.října od MO KSČM. Na 16,00 hod si mne dne 9. října 2002 k sobě pozval soudruh Oldřich Zikmund, člen MO KSČM a tlumočil mi následující: Dne 7. října 2002 se sešel Výbor MO KSČM v Čelákovicích a rozhodl, že mi má soudruh Zikmund, spolu s dalším soudruhem, kterého neznám jménem sdělit, že po tom co si Výbor MO KSČM prostudoval oba výše uvedené písemné materiály Primárky.doc a ČSSD doc. dospěl Výbor k závěru, že mám na vybranou dvě možnosti: a) buď že se stáhnu do 24 hodin z osobních důvodů z kandidátky KSČM sám, že prostě rezignuji a nebo, když z kandidátky neodstoupím, tak b) mne MO KSČM z této kandidátky do komunálních voleb do Zastupitelstva města Čelákovic stáhne sama. Vybral jsem si možnost b) protože si nejsem vědom ani v tom nejmenším, že jsem porušil ze své strany obsah svého slibu několikráte mnou daný soudruhu Duníkovi.

A pak z úst soudruha Zikmunda i toho druhého soudruha xy začal téci stalinismus a bylo mi vyčteno, že jsem uvedl do výše uvedeného dopisu pro členy MO KSČM, že jsem jako bývalý předlistopadový člen KSČ z KSČ hned po listopadu 1989 vystoupil zklamán tím, že byl zvolen v prosinci 1987 generálním tajemníkem ÚV KSČ nikoliv politik moderní, dynamický, vysoce erudovaný člověk ransdorfovského typu, nýbrž Milouš Jakeš a že se jak uvádím volbou Karla Urbánka do čela KSČ v prosinci 1989 vše opakovalo, že mi jsou v očích členů MO KSČM v Čelákovicích moje dlouholetá přátelství se soudruhy Ransdorfem a Filipem jen velkou přítěží, když se ti dva soudruzi neráčí vůbec někdy z výšin ÚV KSČM a PSP ČR do Čelákovic k místní organizaci obtěžovat a navštívit ji, dále jak mají věřit člověku, který v dopise členům MO ČSSD je prosí snažně, aby jej nevyloučila ze svých řad, že bude hájit zájmy ČSSD v Zastupitelstvu a dále pak, jak jsem oslabil pozici KSČM v nadcházejících volbách do zastupitelstva, když mne budou muset stáhnout ze své 21 členné kandidátky a zbyde na ní jen 20 lidí.

Odpověděl jsem, že z kandidátky mne stahovat nemusí, když nebudou chtít a hodinu vášnivě a argumentačně exaktně a bohatě vysvětloval, že ten můj dopis členům ČSSD byl součást mé taktiky, abych nebyl vyloučen z ČSSD a zabránil tak následně tomu, že opět jako po minulých komunálních volbách zůstanou obě levicové strany jak v plotě kůl a vládnoucí koalici ve městě opět sestaví pravice.

A když soudruhu Zikmundovi došly argumenty věcné, politické, tak na mne vytáhl ty mé cedry, o kterých se v obou výše uvedených dopisech též něco píše, jako by nebylo obzvláště v dnešní popovodňové době ekologické uvědomění a cit pro přírodu u člověka součástí jeho odborné i lidské kvalifikace. A soudruh Zikmund mi ve své zaslepenosti a neschopnosti dále protiargumentovat dokopnce sedl na léčku a řval na mne jako tur, ať si tedy dál pěstuju ty své cedry a vysázím na zahradu mexické borovice. Jak to soudruh Zikmund ví, že jsem Čelákovickou radnici o svém úmyslu, v rámci toho, když jsem se vyjadřoval pozitivně ke stavbě skladu nářadí sousedů ve věci stavebního řízení vysadit na mé zahradě mexické borovice informoval e-mailem.

Hle soudruh Zikmund vyjednává za mými zády zřejmě s panem starostou města Čelákovic, který má zřejmě na mne nějaké kompromitující materiály vzniklé v rámci mého boje se sousedy o mé cedry a mé snahy dosáhnout jejich vyhlášení za památné, v rámci čehož - uznávám -se chovám jako něco co je hybridem MUDr. Miroslava Macka (ODS) a Ignáce z Loyoly.

Třeba pan starosta udělal na soudruha Zikmunda bububu, že mne bude pan starosta a jeho ODS kompromitovat, pokud zůstanu i nadále na kandidátce KSČM. Co si myslet o ekologickém uvědomění soudruha Zikmunda, který říká, že kdyby on měl problémy se sousedem kvůli stromu, tak takový strom ihned na první požádání souseda porazí. No to je ekologické uvědomění KSČM ve městě Čelákovice! Cožpak je nepochopitelné, že každému z těch stromů - cedrů mám vztah, jak by to byl můj vzácný kůň, který vyhrál Velkou Pardubickou? Jaký je rozdíl mezi koněm a stromem, obojí jsou živé organismy.

A vrcholem a opravdovým stalinismem berjovského střihu bylo, jak mi ti dva 80letí staříci nakonec začali vyhrožovat. Já jsem jim totiž po hodině a půl řekl, že mne to již nebaví a že jsem něco podobného a takový podraz čekal, nicméně, že pokud mi soudruh Duník předseda MO KSČM do 00,00hod v noci z 9. na 10. října sdělí telefonicky, že to vše bylo jen štábní cvičení prověřující moji odolnost před předvolebním kulatým stolem a loajalitu KSČM, tak se tomu zasměju jako docela dobrému kanadskému žertíku a beru to a vše může pokračovat, pokud je to ovšem myšleno vážně a soudruh Duník mi do té deadline v 00,00 nezavolá, tak někam mailnu jednu větu: Helenko, prosím spuste to v mediích. Na to mi soudruh Zikmund řekl a ten druhý soudruh mu přizvukoval: cituji - "Mějte rozum máte takovu pěknou nemovitost a chcete v ní a v tomto městě i nadále bydlet" Jak tomu mám rozumět? Že mé dcerce Helence ten dům někdo ze soudruhů podpálí, nebo soudruzi moje střeva rozvěsí po plotech? Když jsem přišel domů a svěřil se manželce, abych od ní slyšel její názor a já se rád přiznám k tomu, že ženský pohled na svět a ženský názor mne často hluboce ovlivní v mém rozhodnutí, tak jsem uslyšel cituji toto: "No to jsou přesně oni - soudruzi - nejprve sem za tebou chodí jako Jehovisti a když zjistí, že jsi svůj a máš vlastní názor, tak se Tě zbaví. Vím, že Tě to bolí, ale já jsem osobně ráda, že na kandidátce komunistů nakonec nebudeš a na jejich volebních lístcích doufám též ne ani co by škrtnutý. Vidíš přesvědčil jsi se, že KSČM není Ransdorf a Filip, ale je to strana nereformovatelná, plná stalinistů, je to strana Zikmundů, Exnerů a Grebeníčků, kterého zřejmě tento tvůj osobní případ vedl k tomu výroku, že do KSČM infiltrují síly sociáldemokratismu. Mrzí mne to ale i proto, že tvůj přítel Míla Ransdorf má velké osobní kouzlo, když jsem s ním v loni v červnu mluvila při jeho návštěvě u nás, ale jeho ovečky dole ho neposlouchají" - konec citace.

Vojto, Mílo já to nechci hnát tkzv. na krev, ale jestli mému vyřazení z kandidátky KSČM do komunálních voleb nezabráníte, půjde to do mediíí.

To mají totiž lidi rádi, vidět konkrétní případ a ne obecná otřepaná klišé.

Já jsem ještě dnes ochoten prodloužit poprvé a naposled tu shora uvedenou deadline o 24 hodin, nechat dopis ještě zavřený a považovat to vše za štábní cvičení generála v.v. soudruha Oldřicha Zikmunda.

S pozdravem,

Ing. Josef    K n a p

Ahoj Mílo,

píši, jak jsem Ti slíbil ve včerejší večerní SMS. Myslím si, že nejsem dalek od pravdy, když tvrdím, že fantastický a mnou tak nadšeně přivítaný výsledek KSČM v červnových volbách do PSP ČR inicioval v KSČM obrovské vnitřní pnutí a události dvou posledních týdnů v KSČM i ty kolem ty mé kandidatury za KSČM do nadcházejících komunálních voleb mne zákonitě přiměly k hlubšímu politickému zamyšlení a ke konzultacím s mými o generaci mladšími přáteli z přirodovědné oblasti. A tak jsem zjistil, že spolu s mým přítelem Mirkem, PGS studentem parazitologie a botaniky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze na onu věc máme identický názor. Já to chápu tak, že se uvnitř KSČM rozhořel naplno boj dvou frakcí, z nichž ta jedna reprezentovaná lidmi a hlavně myšlením Grebeníčka, Exnera a našeho čelákovického Zikmunda se naplno a čelem postavila proti těm, s kterými jsem KSČM spojoval, proti těm, kteří pro mne byli jsou a doufám i budou obrazem KSČM v tom, jak KSČM chápu a co pro mne KSČM znamená. A mám docela obavu, že křídlo Ransdorf, Filip, Dolejš, Balín zatím prohrává, protože dosud proti těm stalinistům, berijovcům, totalitářům, staromilcům vedoucí úlohy jedné strany ve společnosti a hlavně lidem, kteří se bojí podílet na politické moci a dobře se cítí pouze v destruktivní opozici, tak proti nim toto křídlo, jehož jsi Mílo pro mne ideologickým representantem, zatím nedokázalo razantně vystoupit. Pochopitelně ti členové KSČM, kteří neumí nic jiného než být nekonstruktivní opozicí se bojí toho, že by se měli podílet na moci, byť v 11tisícovém městečku kdesi u Prahy, s ČSSD. Ale jsou jen dvě možné alternativy v Čelákovicích a MO KSČM v Čelákovicích tou mou zrádcovskou akcí proti me kandidatuře na téměř poslední chvíli před volbami, dala jasně najevo, že si libuje v tom být i 12 let po éře Milouše Jakeše tím, čím je v plotě kůl. To je obrovské varování celé této společnosti, že v podstatě KSČM právě tam někde dole v blízkosti voliče a občana neumí najít názorový a politický konsensus v zájmu vlády levice ve městě a vytvoření koalice KSČM + ČSSD + někdo do počtu 11, zastupitelů z 21, protože by to znamenalo určitý politický kompromis, nemožnost uplatňovat direktivní a kasárenské metody místními senilními soudruhy. A je hnusné, že ten nátlak, abych odstoupil z kandidátky, na mne nečinil sám předseda MO KSČM v Čelákovicích soudruh Duník, který je myslím stejný ročník jako já ba dokonce o 1 rok mladší, nýbrž právě ti dva doyeni v čele se Zikmundem. Zřejmě se mi předseda Duník nemohl podívat rovně do očí. A kdybych jako poslušný psíček poslechl rozkaz soudruha Zikmunda, či se nechal zlomit v dalším svém konání, jak bych se mohl podívat do očí svému tchánovi a jak bych se musel stydět před otcem své manželky, mým tchánem PTPákem, který se taky nenechal nikým v životě zlomit ani PTP službou ani tím, že mu komunističtí vyšetřovatelé ještě v 70.letech při výsleších pálili prsty ohněm cigaret, kterého nezlomilo ani to, že od věku 9 let mé manželky Liběny byl vdovcem a vychoval perfektně 3 děti a tím že jedním byla i moje manželka, se přičinil o to, že ve svém druhém manželství jsem spokojený a šťastný - dále financoval všem třem úspěšně završená vysokoškolská studia, postavil v r. 1974 rodinný dům na vesnici, v kterém se jeho dětem dobře žilo. Já to teď dotáhnu až do konce v naději, že pomohu dobré věci na jejímž konci bude výsledek. Mocně pochybuji, že se podaří mne uchovat na kanidátce KSČM do voleb do zastupitelstva města Čelákovic. V pondělí to ani nehodlám zjišťovat, zda jsem byl stažen či nikoliv. Prostě pokud do pondělí 14.10.2002 za mnou nepřijde soudruh Duník, předseda MO KSČM s písemným prohlášením podepsaným výborem MO KSČM v Čelákovicích a opatřeným razítkem MO KSČM v Čelákovicích, že se MO KSČM v Čelákovicích zavazuje mne nestáhnout ze své kandidátky do voleb do zastupitelstva města Čelákovic a to ani v případě, že na mne kdokoliv podá do termínu komunálních voleb jakékoli trestní oznámení, rozšíří o mne jakýkoli diskreditující pamflet či oběžník po městě, či v masmediích. Já se totiž nemám za co stydět, a rozhodně ne za to, že tak jak je ve vyspělém tkzv. západním světě obvyklé, chráním přírodu - cedry, byť někdo argumentuje, že ty cedry jsou soukromým majetkem mé nezletilé dcery, fanaticky tak jak to ekologičtí aktivisté dělají, že jsem zvedl tu pomyslnou rukavici, když nám manželům Knapovým manželé Klimentovi na jaře r. 1999 vyhlásili slovně válku a že jsem na fyzické násilí pana Klimenta páchané na mne a mé matce a na jeho nadávání mé manželce, na vyhrožování mi panem Klimentem, že mne pan Kliment dostane do kriminálu nebo alespoň blázince reagoval a reaguji proti hrubé, primitivní, fyzické válce vedené rodinou Klimentových válkou jemnou, v rukavičkách, válkou vedenou pouze slovy, válkou psychologickou a tak se nestydím za to, že jsem souseda Klimenta přiměl k tomu, že si často nechává dozimetrem proměřit palivovou nádrž svého VW Sharana, nestydím se za to, že jsem v červnu, když mi maminka začala chřadnout, si vyčíhal chvíle, když jede soused sám autem na 2km dlouhém přehledném rovném úseku silnice a podrobil ho svým autem turecké kamionérské zkoušce odvahy, když jsem cca ve vzdálenosti od jeho auta 1km mu vjel do protisměru s možností kdykoliv to svým autem vzít z protisměru doleva mimo silnici na louku, kdyby snad měl on stejně dobré nervy, jako já. Nebylo třeba se mu vyhýbat do louky, neb uhnul před mým autem taky do protisměru, takže jsem se nakonec minuli doleva, každý v protisměru. Asi bych tu naši válku nebral na takové ostří, ale když ono se stalo, že mi moje maminka začala chřadnout a začaly jí poruchy její chůze krátce po tom prvním máji, co mne Kliment zmlátil na mém pozemku a moji matku porazil body-checkem na zem. Máti si od toho prvomájového večera vzala do hlavy, že mne soused jednou kvůli těm stromům a jeho bazénu zabije, když se již nekontroluje a mlátí mne na naší zahradě, a to určitě znáš Mílo ze své zkušenosti z rodiny, jak jsou právě staří lidé choulostiví na to, že když někdo takto brutálně jako můj soused nalomí jejich psychiku, tak začnou chřadnout záhy i fyzicky. A to byl případ i mojí maminky. A to mám za to sousedovi ještě poděkovat? Samozřejmě ta psychologická válka mnou proti sousedovi vedená má určité meziprodukty, které se dají těsně před volbami využít, rozfotit, rozšířit mezi obyvatelstvo za účelem mé diskreditace, ale já se bráním a nikoliv fyzickým násilím ve válce vyhlášené oficeilně mé rodině. Jsem prostě takový, důsledný, vytrvalý, nechybí mi odvaha a biju se rád za pravdu.

A teď mi promiň, že to řeknu tak jak to řeknu. Považuji za svoji občanskou povinnost, pokud se opravdu ukáže ta pravá tvář MO KSČM a v pondělí to s mojí kandidaturou nepůjde zachránit a Duník mi nepřinese tu výše uvedenou listinu, tak to spustím v mediích. Pondělí je již absolutní deadline. A jsem toho názoru, že byť to bude těsně před volbami pořádná rána do čenichu, tak na druhé straně to pomůže v boji, proti stalinismu, totalitarismu, věčnému destruktivnímu opozičnictví strany reprezentovanému v KSČM těmi, kteří se najednou bojí spolupráce s ČSSD takové, která by je přivedla do vlády ve městě a nutnosti na základě politického konsensu se sociálně demokratickou stranou politicky spolupracovat. A promiň mi tu jadrnost, Mílo, vy všichni spolu s Vojtou, Jirkou Dolejšem, Vlastou Balínem, vy to tentokrát už nemůžete znovu prosrat, jako v polovině prosince 1987 jste to prosrali s Jakeši a Štěpány a tehdejší hradní pán se Vám pak vysmíval jak přečůral Gorbačova i vás i mne proreformní, erudované, mladé komunisty a on si dál bude trůnit na Hradě. A já nechci malovat čerta na zeď a velice mne bolí, že mi zatím připadá, že tento váš boj uvnitř KSČM prohráváte. Nepřímý důkaz jsem si zažil na své vlastní kůži 9. října večer. Jsem dialektik a marxista a tak chápu, že kapitalismus, jakožto společensko-ekonomická formace vyčerpal všechny možnosti dalšího vývoje a kategoricky nesouhlasím se sociáldmenokratismem v jeho apologetickém postoji ke kapitalismu, který dle sociáldemokratismu potřebuje jen drobné kosmetické úpravy, aby do něj socdemáctví vložilo ty určité prvky sociální. Jenže politické rozložení sil u nás jako státě jako celku i v mém domovském městě je takové, že dvě levicové strany jsou buď samy ve vzájemné izolaci jako v plotě 2 kůly nebo ve vzájemné spolupráci, která pochopitelně bude obě strany ovlivňovat i myšlenkově, názorově, ideologicky, ale vždy k mé velké radosti mezi nimi bude ten předěl a i jistý antagonismus, který bude dán tím, že socdemáctví bude kapitalismus obhajovat a zkrášlovat, kdežto marxismus resp. komunistický ideologický proud bude hledat cestu k nové jiné budoucí kvalitě k jinému a lepšímu sociálně-ekonomickému řádu a na tom nic nezmění ani to, že se nám to v SSSR a bývalém světě reálného socialismu na první pokus nezdařilo - a to právě především pro ty chyby, kdy stranická pěst dopadala dolů jako kladivo. Dle mého názoru právě tento primární antagonismus mezi marxismem a sociáldemokratismem ve volné soutěži a spolupráci při spravování věcí veřejných může být hybnou silou pokroku a dalšího rozvoje lidstva a hin se hukáže, to rozsoudí jen v dlouhodobém časovém měřítku to jediné kritérium pravdy - společenská praxe, ale bez spolupráce těchto dvou směrů bude takovýto zdroj vývoje zmarněn.

A nechci a nebudu slyšet na dvě věci, že mé cedry jsou mou soukromou záležitostí, jelikož ochrana veškeré přírody je a to zejména po dalším povodňovém mementu věcí na výsost veřejnou a na kritiku mého chování vůči sousedovi, jenžto jsem tu válku nezačal, ani ji nevyhlásil a pouze se bráním hrubému fyzickému násilí a tato sousedská válka ta je pouze mou záležitostí soukromou!

S pozdravem,

Josef

Vážený pane tajemníku,

děkuji Vám ještě jednou za informaci, kterou jste mi dal telefonicky dnes před polednem a to, že Mě. Ú. Čelákovice obdržel od MO KSČM v Čelákovicích oficielní dopis, kterým mne MO KSČM stáhla ze své volební kandidátky do voleb do Zastupitelstva města Čelákovic. Jelikož za kriterium pravdy považuji praxi a nikoliv slova, sliby apod., považuji tímto jednostranným písemným výše uvedeným aktem místní KSČM stranu KSČM ve svém celku jako stranu stalinistickou, berijistickou, totalitářskou a tudíž nereformovatelnou, stranu, která neumí být ničím jiným než destruktivní opozicí. Sám jste se Vy osobně, vážený pane tajemníku podivoval nad tím, když Vám koncem srpna KSČM odevzdala svoji kandidátku do voleb do Zastupitelstva města Čelákovic, že na čtvrtém místě této kandidátky bylo uvedeno Ing. Josef Knap. úředník, člen ČSSD. Ano, přiznávám, rok a půl jsem spolupracoval s MO KSČM v tom smyslu, že moje kandidatura jakožto člena ČSSD na kandidátce KSČM do komunálních voleb bude určitým poselstvím pro voliče a vyjádřením snahy dominantních stran na levici a to ČSSD a KSČM vytvořit - za předpokladu úspěchu obou těchto levicovývh stran v komunálních volbách - levicovou vládnoucí koalici v Radě města Čelákovic. Přesto, že jsem očekával, že mne za tento můj politický krok, který jsem neměl schválen MO ČSSD a před svými spolustraníky jsem jej do posledního možného okamžiku tajil, MO ČSSD exemplárně vyloučí na své členské shůzi ze svých řad, nestalo se tak. Jak jistě víte, vážený pane tajemníku, v sobotu dne 5. října na zasedání ÚV KSČM předseda KSČM Grebeníček varoval KSČM před tím, že do KSČM infiltrují sociálně demokratické postupy, ideje, tendence a dva dny na to výbor MO KSČM v Čelákovicích rozhodl v intencích Grebeníčkova stalinisticko-totalitárního projevu a postavil mne dne 9. října 2002 před volbu, buď že z osobních důvodů odstoupím z kandidátky KSČM do voleb do Zastupitelstva města Čelákovic sám, nebo, když tak neučiním, požádá Vás sama MO KSČM o mé vyřazení z její kandidátky, což se stalo. Výbor MO KSČM v Čelákovicích mi zdůvodnil tento krok tím, že tento krok MO KSČM stáhnout mne z její kandidátky do komunálních voleb je přesně v intencích Grebeníčkova výše uvedeného projevu namířeného proti reformátorům a renegátům uvnitř KSČM, jako jsou mí dlouholetí přátelé PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc, místopředseda KSČM, poslanec za KSČM v PSP ČR a JUDr. Vojtěch Filip, místopředseda PSP ČR a poslanec za KSČM v PSP ČR. Je evidentní, že nečekaně skvělý volební výsledek v červnových volbách do PSP ČR způsobil v KSČM obrovské vnitřní pnutí a obrození uvnitř KSČM sil stalinismu a totalitarismu, s kterými jak je evidentní, moderní, refromní síly Ransdorfů, Filipů, Dolejšů a Balínů v poslední době jen prohrávají a tak pomalu ale jistě má na vrch v KSČM křídlo Grebeníčků, Exnerů, Zikmundů. Jsem připraven v tomto duchu při příležitosti předvolebního "Kulatého stolu" veřejně na tomto "Kulatém stolu" vystoupit a varovat voličstvo před nebezpečím, které nám hrozí od KSČM transformující se zpět znovu ke starým komunistickým praktikám a ideologii, pokud ovšem v té době ještě budu na živu, neb mi místní soudruzi již jinotajně nicméně jednoznačně vyhrožovali.

Může se klidně stát, že od moderních sil ÚV KSČM z Prahy na Vás bude činěn nátlak v tom smyslu, že se ti senilní staříci výboru MO KSČM v Čelákovicích stařecky pomátli a abyste mne na kandidátku KSČM do komunálních voleb "nějak vrátil". Jsou však věci, postupy, které se staly a které ani takový tolerantní člověk, jako jsem já, nedokáže "odstát". A tak si Vám tímto, vážený pane tajemníku, dovoluji sdělit, že si již nepřeji, abych se jakýmkoli způsobem na kandidátku do voleb do Zastupitelstva města Čelákovic MO KSČM ještě znovu vrátil. V žádném případě nepovažujte prosím tento můj e-mail za důvěrný, ba právě naopak. Vím, někdo může namítnout, že jsem něco takového od komunistů mohl čekat. Mohl či nemohl, ale já se držím praxe jako kriteria pravdy a ta se tím jednostranným aktem MO KSČM ukázala až teprve v rozhodné fázi těsně před volbami jako memento varující před nástupem sil totalilty a stalinismu, kterým je nutno ihned, razantně a důsledně postavit hráz a to již v tomto okamžiku, kdy právě záležitosti této mé kandidatury v praxi odhalily, co nám zde uvnitř KSČM čekalo a čeká na příležitost. Tím že pomůžeme KSČM veřejně k tomu, aby se tentokráte již provždy zbavila stalinismu a totalitarismu a jeho nositelů, pomůžeme hlavně sobě. Vřed se musí vyříznout, dokud ještě rakovinově nebují a jeho metastázy neodvratně nepronikají do organismu a v tomto případě do celé společnosti.

S úctou,

Ing. Josef    K n a p

Ano, potvrdil jsem Vám tuto informaci, lhaní nemám v popisu práce. Dále budeme postupovat ve smyslu volebního zákona. Nad Vaší kandidaturou jsem se před zmocněncem KSČM pozastavil ryze z legislativních důvodů, ač mám za sebou způsobilostní zkoušky z volebních zákonů, nebyl jsem si 100 % jist zda člen jedné strany může kandidovat bez souhlasu této strany za druhou, Potvrdil jsem si, že volební zákon toto nezakazuje, toto řeší vnitrostranické směrnice a své stanovisko jsem zmocněnci sdělil. K PS - ano, pane, známe se z dětství - Ranc, Vorlíček, Šturala - jsem to já, pouze bydlím v V Prokopě v družstevním bytě, který jsem si svépomocně postavil. Hezký den - Klicpera.

Vážená redakční rado !

Prosím Vás tímto o zveřejnění následujícího článku reagujícího na to, že nám zde ve městě uvnitř KSČM začal bujet nádor stalinismu, totalitarismu, který je nutné ihned odstranit, než nám obrazně řečeno metastázuje do celého organismu - t.j. naší společnosti. Děkuji, Josef    K n a p

O přezralých třešních

Máme po komunálních volbách a složení Zastupitelstva města Čelákovic je jasné. Výsledek těchto voleb je nejen v našem městě, nýbrž v celé České republice debaklem pro politické strany, vítězstvím nezávislých a satisfakcí nepolitické politiky pana preisdenta Václava Havla. Mrzí mne proto, že Ústava ČR neumožňuje panu presidentu Václavu Havlovi zastávat v jeho presidentském úřadě ještě jedno volební období a to právě v době, kdy se pomalu, ale velmi jistě naplňují mnohé jeho politické a filosofické vize a když mu dějiny daly za pravdu v tom, že nikdy nepřijal KSČM k politickým jednáním a apriori KSČM vylučoval ze společnosti.

Většina z Vás, kteří přišli do volebních místností ve dnech 1. a 2. listopadu v našem městě, si jistě povšimla, jak zde na nástěnkách visí dopis volebního zmocněnce MO KSČM, kterým mne soudruzi na poslední chvíli stahují z kandidátky KSČM do voleb do Zastupitelstva města. A jelikož mám to štěstí, že volební okrsek č. 1 sousedí v mém rodném městě s hospodou Unionka u hřiště fotbalového klubu Union Čelákovice, zašel jsem si po odvolení poslechnout do hospody hlas lidu, který mi na uvítanou slovy jednoho hosta pravil - cituji: "Josef, nic si z toho nedělej, to jsou přeci komunisti a už nám zase soudruzi normalizují, vyškrtávají, diktují". Ale abych začal pěkně po pořádku. V březnu r. 2001 mne navštívil předseda MO KSČM v Čelákovicích soudruh Duník, aby mi učinil jednu politickou nabídku. A že o mně MO KSČM ví, jak od r. 1994 spolupracuji s poslanci PSP ČR za KSČM PhDr. Miloslavem Ransdorfem a JUDr. Vojtěchem Filipem na tom, aby zásluhou kontaktů, které KSČM má v zemích kde její sesterské komunistické strany jsou stranami vládními (Čínská lidová republika Vietnam, Mongolsko, Severní Korea, Kuba...), bylo možné do těcto zemí prosadit exportní dodávky českých výrobních firem. Praxe ukázala, že taková spolupráce je možná a že může přinést hmatatelné výsledky, ke kterým patřilo podepsání kupní smlouvy na dodávku 10 lokomotiv produkce ČKD pro Vietnamské státní dráhy - kupní smlouvy jejíž uzavření zprostředkovala na provizní bázi zcela legálně firma BM-Export, jejímiž akcionáři v tu dobu byli jistí vedoucí představitelé KSČM. Já jsem totiž u tohoto vietnamského obchodu byl od samého počátku jakožto vedoucí odboru zahraničního obchodu ČKD Lokomotivka, a.s. a byl jsem v čele obchodní delegace - spolu s jedním soudruhem z ÚV KSČM, která v březnu r. 1995 navštívila Vietnam a obchod zde zásluhou vlivu KSČM na vedoucí činitele Vietnamu dojednala. A jak zněla ta politická nabídka soudruha předsedy Duníka na místní čelákovické úrovni? Zněla tak, že mne MO KSČM jakožto člena ČSSD navrhne na první místo kandidátky KSČM do voleb do Zastupitelstva města na podzim r. 2002 a v případě příznivého výsledku voleb pro levici mne bude KSČM podporovat při následné volbě, kdy se sejde poprvé nové Zastupitelstvo a volí ze svých řad Starostu a Radu města, tak, že pro mne budou nově zvolení zastupitelé KSČM hlasovat, abych se stal Starostou města podporovaným jak KSČM tak i ČSSD. Na vysvětlenou k tomu uvádím, že jsem byl od r. 1986 do listopadu 1989 členem KSČ, po listopadové sametové revoluci z KSČ vystoupil a v prosinci r. 1989 jsem se tal členem ČSSD. A tak jsem se soudruhem Duníkem po krocích konkretizoval taktiku a strategii tohoto plánu a letos v létě jsme se dohodli, že se vynasnažím učinit vše pro to, aby mne za to, že budu uveden na kandidátce KSČM do voleb výslovně jako člen ČSSD, aby mne za to MO ČSSD nevyloučila ze svých řad. A že právě taková moje kandidatura člena ČSSD na kandidátce KSČM bude jakýmsi poselstvím pro voliče ve smyslu, že levice ve městě je schopna spolupracovat po letech vzájemného nevražení a nepřátelství a bude tato kandidatura mít synergický příznivý efekt na rozhodování voliče koho volit. Tento plán jsem obhájil i na nominační schůzi MO KSČM konané dne 16. srpna 2002 a tak jsem týden poté podepsal soudruhu Duníkovi souhlas s tím, že mne umístí MO KSČM na svoji kandidátku. 24. září 2002 jsem seznámil členy MO ČSSD na členské schůzi MO ČSSD s tím, že budu na kandidátce KSČM a že z toho důvodu jsem odmítal zařazení na kandidátku ČSSD do voleb do Zastupitelstva a dále, že je prosím, ať zachovají chladnou hlavu a chladný politický kalkul a nevylučují mne z ČSSD, byť jsem tímto postupem porušil stanovy ČSSD. A byl jsem velmi mile překvapen, že se sice od tohoto mého činu MO ČSSD distancovala, avšak nevyloučila mne ze svých řad a dokonce mi dala MO ČSSD mandát k tomu, že když volby pro levici dopadnou dobře a budu zvolen zastupitelem, abych následně jednal tak, aby se ČSSD dostala do Rady města Čelákovic a to i klidně s KSČM, neb usnensení Bohumínského sjezdu ČSSD nespolupracovat s KSČM pro komunální sféru neplatí. Následující den po této schůzi MO ČSSD jsem tyto skutečnosti a že se mi podařilo vše v mateřské ČSSD ustát a nebyl jsem z ní vyloučen, oznámil telefonicky předsedovi Duníkovi a e-mailem mému dlouholetému příteli JUDr. Vojtěchu Filipovi, místopředesdovi PSP ČR a poslanci za KSČM. A Vojta mi k tomu poblahopřál slovy - cituji: "Josef, četl jsem tvůj mail a konstatuji, že si opravdu "zvíře", máš opravdovou důslednost a odvahu, ať ti o dobře dopadne, Vojta Filip". Tím jsem považoval za úspěšně završený určitý úsek své politické práce. Avšak z relativního klidu mne vytrhl doyen MO KSČM soudruh Oldřich Zikmund, který si mne na odpoledne 9. října pozval k sobě domů spolu ještě s jedním místním soudruhem a z jejich úst začal téci totalitarismus, stalinismus a berijismus. Oznámili mi, že dne 7. října 2002 zasedal Výbor MO KSČM (pozn. autora článku "o mne a bez mne, aniž mi dali soudruzi možnost se obhájit") a výbor rozhodl že: a) buď že sám svojí rezignací se stáhnu z kandidátky KSČM do komunálních voleb nebo b) když tak do 24hod. neučiním a nerezignuji, tak mne volební zmocněnec KSČM soudružka Štěpánka Trmalová oficielním dopisem stáhne sama. Vybral jsem si alternativu b) a pokusil jsem se argumentací rozhodnutí výboru MO KSČM zvrátit. Jenže soudruzi Zikmund a spol. na mne vytasili takové argumenty že v sobotu 5. října na zasedání ÚV KSČM předseda KSČM Grebeníček prohlásil, že soudruzi musí zastavit pronikání socdemáckých tendencí, postupů a vlivů do KSČM a že jistě měl soudruh Grebeníček těmito slovy na mysli mne a ty dva mé přítelíčky Ransdorfa a Filipa, že jsme všichni tři spolu smluveni, abychom rozvraceli KSČM a aby KSČM renegáti Ransdorf a Filip přeměnili k obrazu svému a zmodernizovali a zreformovali ji na stranu sociální demokracie římská II, dále že já jsem v r. 1989 převlékl kabát a že tím jak mne vyloučí z kandidátky, budou na ní mít jen 20 lidí místo 21 a to KSČM oslabí při volbách. A když soudruhům došly politické argumenty vytáhli na mne věc naprosto mou osobní a to jak již přes tři roky bojuji za své obrovské tři cedry mého arboreta a skandalizuji systematicky pana starostu Ing. Josefa Šaldu za to, že zvrátil původní příslib daný mi v červnu 1999 Ing. Veronikou Jarolímovou, bývalou šéfkou odboru životního prostředí Mě. Ú. Čelákovice vyhlásit mi ty tři cedry (unikátní stromy v rámci celé ČR) za památné stromy, aby moji sousedé nemohli dosáhnout jejich úředního pokácení ani úředního ořezání jejich větví. Ale to nejhorší přišlo až na konec. Když jsem soudruhům řekl, že to vše považuji za štábní cvičení soudruha Zikmunda generála v.v. před předvolebním Kulatým stolem v Kulturním domě dne 29. října 2002 a zkoušku mé pevnosti a odolnosit a že pokud mi do 24,00hod 9.října soudruh Duník nezavolá, že to byl opravdu jen kanadský žertík čelákovických soudruhů mající mne před volbami nažhavit na správnou teplotu, tak že to půjde do celostátních a pravicově orientovaných mediíí, nevěřil jsem poté svým vlastním uším. Z úst soudruha Zikmunda a spol. začal téci berijismus - cituji: "Chcete přeci i nadále žít v tomto městě, těšit se ze svých dětí, rodinného domu a Vašeho arboreta, tak to nedáte do žádných medií". Co mi tím soudruzi chtěli říci - že mi podpálí dům a moje střeva nechají rozvěsit po plotech?" Takže takoví jsou čelákovičtí soudruzi, žijí v hluboké totalitě, jsou prorostlí stalinismem a berijismem do morku kostí a jen se nám ty čtyři roky v Radě města přetvařovali a čekali na příležitost nás znovu znormalizovat, vyškrtat, podrobit si nás jako Grebeníčkovy cvičené opičky a poslušné psíčky. Jenže volič to slovo opravdu není od slova vůl a tak inteligentní čelákovický volič rozhodl jinak. Dokonce tak, že aritmeticky není možná v Radě města většinová kolalice ODS + KSČM + SNK místostarostky Pospíchalové. Aritmeticky a tedy zatím jen teoreticky je možná jiná vládnoucí koalice v Radě města PRO Č + Čelákovická změna + ČSSD, tedy koalice bez komunistů a těch, kdo s těmi stalinisty a totalitaristy byli ochotni zasedat v Radě města již dříve. Vím, někdo může i namítnout : "Pane Ing. Josefe Knape, proč jste tedy lezl na kandidátku KSČM, my jsme Vám přece říklali, co jsou komunisti zač". Ale to je opravdu levný argument, kořeny pravdy sahají podstatně hlouběji a o to více jsou varující. Tím, že dlouhá léta spolupracuji v otázkách podpory českého exportu do Číny a Vietnamu s PhDr. Miloslavem Ransdorfem a JUDr. Vojtěchem Filipem, dobře vidím do toho, jaký obrovský boj se odehrává v současné KSČM. A zatímco v poslaneckém klubu KSČM v PSP ČR to jasně vyhrávají síly demokratické, moderní, reformní - prostě Ransdorfové, Filipové, Kováčikové, Maštálkové nad Grebeníčky a Exnery a tím, jak je tento boj pro tu hrstku opravdových demokratů, reformátorů a modernistů tam nahoře vyčerpávající byť tam nahoře úspěšný, o to více to těmto demokratickým silám v KSČM uteklo dole na úrovni místních organizací KSČM a tam dole ti demokraté svůj boj učinit z KSČM demokratickou a přijatelnou politickou stranu totálně prohráli. Jsem dialektik a tak ne teorie, slova, sliby, ale praxe a reálné činy lidí jsou pro mne kriteriem společenské pravdy. A tu totalitární stalinisticko-berijovskou pravdu o sobě čelákovičtí soudruzi skrze moji kandidaturu na jejich kandidátce a stažením mé osoby z ní zde v Čelákovicích jasně provalili. Praxe prostě dokázala pravdu. Kdyby mne totiž soudruzi ze své kandidátky nestáhli, byl jsem ochoten přemýšlet v té dimenzi že MO KSČM je jednou z těch mála vyjímek mezi komunisty zde dole, kteří se zreformovali, zmodernizovali a vyrazili definitivně na cestu stát se moderní demokratickou politickou silou. Píši Vám to vše, občané města Čelákovic, jako memento. Obávám se totiž, že na vyhranou bitvu moderních reformních komunistů v jejich sněmovním poslaneckém klubu brzy zareaguje ten komunistický partajnický totalitární stalinisticko-berijovský element protiúderem zdola a pokusí se všemi silami včetně metod uplatněných čelákovickými soudruhy na mně zvrátit tento pozitivní vývoj. Buďme tedy všichni ve střehu, když jsem se přesvědčili, co jsou zdejší soudruzi zač. Ale aby náš antikomunismus proti těmto totalitárním stalinistům byl úspěšný, nesmí být tak primitivní jako v televizním Kotli na TV NOVA, musí být velmi sofistikovaný, důsledný překvapivý pro našeho totalitárního protivníka, který se nám zde znovu sešikoval do bojeschopných řad a zneužil i naši mládeź, která si nepamatuje moc z toho před listopadem 1989. A ti stalinisti zneužili i naší lidské dobroty, když jsme v listopadu 1889 volali, že nejsme jako oni. Dějiny nám ukázaly, že musíme býti jak oni, aby nám zde neprovedli druhý únor 1948 a pak se znovu vysmáli, že ten únorový komunistický puč provedli v souladu se zákony Československa. Náš odpor proti znovuzrozené komunistické totalitárně-stalinistické síle musí být v rámci zákona, ale oproštěn od jakýchkoli morálních zábran, oni s námi taky bojují znovu bez jakékoliv morálky a dobrých mravů. Buďme proti nim důslední, vytrvalí, nikoliv primitivně brutální avšak inteligentně sofistikovaní, jako jsem byl já, abych je svou na mnoho kroků a alternativ dopředu promyšlenou režií tohoto absurdního dramatu odhalil a dovedl k volební porážce KSČM ve volbách do Zastupitelstva města Čelákovic - ztrátě jednoho zastupitele z původních 3 na dnešní pouhé 2. Oni se totiž čelákovičtí soudruzi vybarvili již pár týdnů před tím, než mne stáhli ze své kandidátky tím, že jednostranně modifikovali původní dohodu mezi mnou a jejich předsedou soudruhem Duníkem. Ta původní dohoda totiž zněla, že budu jako člen ČSSD leaderem kandidátky KSČM do komunálních voleb a nikoliv až na čtvrtém místě kandidátky KSČM.

Takže se z hlediska jejich IQ čelákovickcýh soudruhů nijak nebojme, nejsou to žádné mozkovny. Proto s totalitně-stalinistickými komunisty zatočme použitím naší vlastní inteligence a mozků tak, že např. jejich všechny žádosti na úřadech města Čelákovic budeme odsouvat v jejich vyřizování a posuzovat tak negativně, jak nám to jen zákony této země dovolí, budeme známkovat jejich děti na všech školách města o tolik hůře, jak nám zákony dovolí a hlavně morálním apelem na místní podnikatele, majitele obchodů a stánků s novinami, soudruhům zatrhneme ve městě rozšiřovat tu jejich hlásnou troubu jménem HALÓ noviny. A ještě něco na úplný závěr a jeden můj pohled zahrádkáře. Víte do jaké barvy se z červené vybarví třešně při přezrávání? No přeci do hnědé!!!

V Čelákovicích dne 6.11.2002

Co.: Vážená paní Ing. Helena Roegnerová, senátorka

Vážený pan Ing. Bohumil Klicpera, leader kandidátky PRO Č a tajemník Mě. Ú. Čelákovice

Jsme my Češi trochu podivný národ, zatímco od nás na západ si společnost váží novátorů kreativního ducha, lidí hledajících nová netradiční řešení problémů, tak u nás takoví lidé jsou podezřelí a nedůvěryhodní.

A tak se mi stalo jakožto členu ČSSD od prosince roku 1989 a předtím členu KSČ od r. 1985 do r. 1989, že moje nabídnutá ruka k rozšíření mé spolupráce s vedoucími představiteli KSČM a mými nejlepšími přáteli Mílou Ransdorfem a Vojtou Filipem tradující se od dubna r. 1994 též do komunální sféry spolupráce s KSČM v Čelákovicích byla tři týdny před komunálními volbami odmítnuta způsobem,který snad patří do stalinistické éry českých komunistů.

Přitom z mé strany nešlo o nijakou konjunkturální záležitost vyvolanou nečekaným ale zaslouženým úspěchem KSČ v červnu 2002 ve volbách do PSP ČR. Mnozí čtenáři si vzpomenou na můj dopis, který zveřejnily HALÓ noviny dne 21. listopadu 2000 pod názvem "My dole, v ČSSD chceme spolupráci s KSČM" a který vedl MO KSČM k tomu, aby mi nabídla spolupráci, že jako člen ČSSD budu na kandidátce KSČM do komunálních voleb roku 2002. A tato moje kandidatura jakožto člena ČSSD na kandidátce KSČM měla být poselstvím voličům, že jejich hlas levici nebude hlasem zmarněným, propadlým a že se navzdory animositě mezi ČSSD a KSČM živené ze strany ČSSD antikomunistickou rezolucí Bohumínského sjezdu se obě levicové strany plus ještě nějaký subjekt po komunálních volbách dohodnou, že jejich zastupitelé zvolí levicového starostu a levice ovládne Radu města Čelákovic.

A mezi čelákovické komunisty jsem od března r. 2001 chodil a oni navštěvovali mne. Dne 16. srpna 2002 jsem se zúčastnil předvolební nominační schůze MO KSČM a obhájil na ní čtvrté místo na kandidátce KSČM do komunálních voleb. A koncem srpna 2002 jsme se dohodli s předsedou MO KSČM soudruhem Duníkem, že v následujích dnech učiním vše, aby mne MO ČSSD za to, že jsem odmítl kandidovat do voleb na kandidátce ČSSD a octl se na kandidátce KSČM, nevyloučila z řad ČSSD, na což měla MO ČSSD z hlediska stanov ČSSD plné právo.

Dne 13. září jsem na akci focení se na kandidátku KSČM soudruha předsedu Duníka informoval kopíí svého projevu, který hodlám přednést na členské schůzi MO ČSSD dne 24. září 2002, aby s títmto pojevem seznámil členstvo MO KSČM pro případné připomínky. Žadné připomínky od členstva MO KSČM vzneseny nebyly a tak jsem svůj projev přednesl na členské schůzi MO ČSSD dne 24.9. 2002 a čekalo mne poté překvapení, které zřejmě nebylo zakalkulováno MO KSČM do dalšího jejího postupu, neb mi výbor MO KSČM předpovídal, že budu exemplárně z ČSSD vyloučen na nejbližší členské schůzi. Jenže ono se tak nestalo, byl jsem vypeskován členy ČSSD, ale zároveň z iniciativy stávajících zastupitelů ČSSD, kteří nedovolili svými hlasy, aby se vůbec o mém vyloučení z řad ČSSD hlasovalo a naopak mi členská schůze ČSSD dala mandát k tomu, budu-li zvolen zastupitelem, abych v následném hlasování při schůzi nového Zastupitelstva města hlasoval tak, aby v případě dobrých volebních výsleků ČSSD a KSČM, vzešla taková Rada města, v které bude ČSSD a to i klidně s KSČM, neb za okolnosti, že bude-li ČSSD zastoupena v Radě města, se čelákovická ČSSD spolupráci s KSČM v Radě města bránit nebude. Podařilo se mi tedy dosáhnout hmatatelného politického konsensu, jakési nepsané dohody svého druhu prostřednictvím mé osoby o možnosti spolupráce KSČM a ČSSD po volbách do Zastupitelstva v Čelákovicích.

Následujícího dne 25.září jsem soudruha předsedu Duníka telefonicky informoval, že jsem nebyl vyloučen z řad MO ČSSD a že tedy můžu jít do voleb na kandidátce KSČM jako Ing. Josef Knap, obchodní referent, člen ČSSD a dát voličům to naše poselství dvou levicových stran, které navzdory své čelákovické historii jejich nespolupráce jsou schopné se přece jen domluvit v zájmu levicového voliče.

Bohužel má radost z dobře vykonaného díla netrval dlouho, byl jsem na 9.října odpoledne pozván na návštěvu k členu MO KSČM soudruhi Zikmundovi, který mne spolu ještě s dalším soudruhem postavili před ultimatum že v pondělí 7. října 2002 výbor MO KSČM rozhodl, že buď se stáhnu rezignací z kandidátky KSČM sám a pokud tak do 24hodin neučiním, tak mne z kandidátky KSČM stáhne sama, což taky volební zmocněnec KSČM v Čelákovicích pár dní poté písemně učinil. A důvody mého stažení z kandidátky KSČM byly následující- cituji: Soudruh předseda Grebeníček na zasedání ÚV KSČM v sobotu 5. října varoval před pronikáním sociálně-demokratických vlivů, postupů a tendencí do KSČM, čehož je moje kandidatura jakožto člen ČSSD na kandidátce KSČM zářným příkladem, dále ať se neodvolávám na svá dlouholetá přátelství se soudruhy renegáty Ransdorfem a Filipem, kteří chtějí KSČM zreformovat a tím zničit a udělat z ní sociální demokracii římská II, dále, že jsem hned po listopadu vystoupil z KSČ a převlékl se do socdemáckého kabátu, že jsem si dovolil poprosit MO ČSSD "snažně", aby mne MO ČSSD nevyloučila za kandidaturu na kandidátce KSČM ze svých řad. Samozřejmě jsem protiargumentoval, bil se za svoji pravdu a hlavně za to, co již bylo dosaženo t.j. že člen ČSSD jde do voleb do Zastupitelstva města na kandidátce KSČM. Nazval jsem toto stalinsko-totalitární metodou práce MO KSČM jelikož jsem byl postaven před alternativu ultimat, aniž mne byla dána příležitost předstoupit před výbor KSČM a obhájit svůj postup, prostě výborem MO KSČM bylo rozhodnuto o mne beze mne. Ale nejhorší bylo celé finále tohoto vylučovacího rozhovoru, když jsem těm dvěma soudruhům řekl, že pokud mne stáhne MO KSČM ze své kandidátky, tak celou věc pořádně zmedializuji, začali mi vyhrožovat, že se postarají o to, abych brzy v Čelákovicích nebydlel a nemohl si užívat ten pěkný rodinný dům a mé arboretum vzácných jehličnanů. To mne chtěli soudruzi nechat podpálit dům či rozvěsit má střeva po plotech? Co tím MO KSČM vlastně dokázala? Dala tím, že všude na nástěnkách volebních místností v Čelákovicích visel stahovací dopis volebního zmocněnce KSČM stahující mne z kandidátky MO KSČM do komunálních voleb, jasně najevo, že jí je do budoucnosti milejší být nekonstruktivní opozicí a raději než spolupracovat v samosprávě města s ČSSD být jak v plotě kůl. Jelikož volební místnost, kam chodím volit, sousedí s hospodou, vyslechl jsem si v hospodě hlas lidu a ten pravil zajímavé věci -cituji: "To těm komoušům po úspěchu ve volbách do sněmovny v červnu pěkně narostl hřebínek a již zase normalizují a vylučují". "Josef, my místní zelení a ekologové si tě moc vážíme, protože jsi se svým bojem o zachování cedrů tvého arboreta nepřijatelný již i pro komunisty". A zajímavý názor jsem si vyslechl i druhý den po volbách od jednoho mého spolužáka ze ZDŠ čerstvě zvoleného do Zastupitelstva města, kterému jsem ke zvolení srdečně blahopřál a on mi řekl- cituji: "Josef tos perfektně zrežíroval, tím jak jsi komunisty šikovně zdiskreditoval, když si je svým tahem přiměl k tvému vyloučení z jejich kandidátky a vyšachoval tak komunisty ze hry o radnici a naopak do ní perfektně vtáhl tvou mateřskou ČSSD, my se nebududme bránit s ČSSD jako vládní stranou spolupracovat a vzít ji i do Rady města".

Na vysvětlenou dodávám, že KSČM ztratila jednoho zastupitele z předchozích tří v minulém Zastupitelstvu a ČSSD svou pozici dvou zastupitelů obhájila. A dále tomu dodávám jako své poslední slovo něco, co možná mnohým vyrazí dech.

Ano režíruji již déle než tři roky jednu svou vysokou hru nikoliv hru politickou, nýbrž občanskou, ekologickou, krajinotvornou. Hru a boj o zachování svých tří obrovských cedrů cedru libanonského a dvou cedrů himalájských na mé zahradě v rámci arboreta vzácných nově do našich podmínek introdukovaných jehličnanů. Cílem té hry je dosáhnout toho, že ty stromy-cedry budou vyhlášeny dle zákona o ochraně přírody a krajiny za památné stromy a tím bude zabráněno jejich pokácení a v rámci jejich ochranných pásem zabráněno ořezávání jejich větví a nebude proti nim moci být nic podniknuto kvůli jejich přebohatému říjnovému kvetení za to, že se nad nimi vznáší dva týdny mrak pylu prakticky dva měsíce potom, co všechny dřeviny jsou již dávno odkvetlé a pro někoho i mrak alergenu.

I ve Vaší redakci HALÓ novin je evidence o tomo mém boji resp. válce o cedry neb ten dopis, který mi byl zveřejněn dne 21. listopadu 2000 měl v mém rukopise pokračování a to právě na téma boj o zachování mých cedrů, jehož zveřejnění se jaksi politikům nehodilo do krámu. A tak se i stalo, když doyenu MO KSČM v Čelákovicích soudruhu Oldřichu Zikmundovi a spol. došly argumenty politické, tak na mne vytáhli můj boj o cedry a metody, jaké v tom boji údajně používám -intriky, provokace, blackmailing, apod. že on soudruh Zikmund, kdyby mu jeho soused jen trochu naznačil, že mu mé cedry vadí, tak je druhý den nechá porazit a mne, právě proto, že za ty stromy a jejich vyhlášení za památné stromy tolik bojuji, tak právě proto mne soudruzi na své kandidátce nechtějí. A to je ještě daleko více varující než soudružský stalinismus a totalitarismus ta jejich totální ekologicko-klimatologická negramotnost, která je ovšem vlastní celému spektru současných parlamentních stran v ČR. A to je prosím v ochraně přírody, krajiny a možná celé existence Homo sapiens na této planetě již doslova za vteřinu dvanáct, viz vzrůstající četnost povodní, zemětřesení, hurikánů apod.

Jenže lidičky, ono se něco stalo v těchto posledních volbách do třetiny senátu a volbách komunálních. Byly na hlavu poraženy politické strany a tyto dvoje volby mají jednoho obrovského a jednoznačného vítěze - pana Presidenta Václava Havla a jeho nepolitickou politiku. Ano voliči vystavili parlamentním stranám žlutou kartu a a v příštích volbách to bude již rovnou červená a nezávislí vezmou vše.

A aby se tak stalo, tomu po své zkušenosti člena ČSSD na kandidítce KSČM do komunálních voleb zasvětím vedle boje o zachování nádherných stromů cedrů na mé zahradě další svůj život.

V Čelákovicích dne 4. listopadu 2002

Pane Knap,

ja Vam velmi dekuji za Vas prispevek do Halo novin. Vite, metody KSCM (ale i zakulisni deje a to i v jinych stranach) me velmi zajimaji a z tohoto duvodu jste mi velmi pomohl. Nase media, jejichz odmitani KSCM je zalozeno rekl bych spis na zvyku a pripadne na papuskovani jinych a nikoli na solidnich studiich mi totiz nikdy nedala odpoved na to, jake proudy a nazory se v KSCM vyskytuji a s kym jsou spojeny. Diky.

Nemyslim, ze Vas ted komuniste v Celakovicich rozcupuji. Dokud nemaji moc, procesy nebudou. Ale nepochybne pripad "Knap" bude slouzit jako demonstracni pro pristi vyvoj.

Celkove nechapu, jak je mozne, ze solidarni lidske citeni + takove ty Marxovy stesky o detech pracujicich 14 hodin atd. atd. vzdyt to zname, coz je snad neco na cem je levicovost +/- zalozena, muze zakonite a to ZAKONITE vest k tomu, co je prave stalinismus. To neni nahoda! Ono to tam proste vzdycky skonci...

Osobne si myslim, ze pan Ransdorf je snad spis filosof, nebo alespon "levicovy intelektual", ale neni to komunisticky aparatcik. Nekdy bych se s nim i rad setkal, nebo prostudoval to, co uz ma on "prectene". (Neni to nejaka skryta zadost na Vas, i kdyz, musim se priznat, spise proto, ze jsem momentalne na rok v JAR)

Jeste jednou Vam dekuji za prispevek,

Frantisek Jonas Rejl

Komu: spona@czech-tv.cz
Předmět: Postavme komunisty proti komunistům
Datum: 25. listopadu 2002 12:52

k rukám váženého pana Jakuba Železného, redaktora

Vážený pane redaktore,

jsem příjemně překvapen tím, jak se Vám daří od samého jeho počátku držet dobrou úroveň Vámi moderovaného pořadu Špona. Prosím Vás proto, přečtěte si z příloh můj příběh posledního roku a půl a zejména příběh několika posledních měsíců. Nemohu mlčet v situaci - krátce po summitu NATO/OTAN v Praze - kdy považuji angažovanost ČR v NATO za velenutnou i z toho důvodu, že se nám zde znovu do bojeschopných šiků zformoval vnitřní nepřítel = MO KSČM, které se naprosto vymkly kontrole a řízení principem demokratickému centralismu vedení KSČM. KSČM ve svém poslaneckém klubu PSP ČR svádí svůj boj s totalitarismem a stalinismem v sobě, ale dole na úrovni MO KSČM narostl po pro komunisty úspěšných červnových volbách do PSP ČR uvnitř paratje dole obrovský vřed stalinismu a totalitarismu a ten je třeba odstranit dříve, než nám metastázuje do celého organismu - společnosti. Určitě mi rozumíte.

Mám jeden nápad. Prosím pozvěte do Vašeho sobotního studia Špóny předsedu KSČM Grebeníčka a místopředsedu KSČM Ransdorfa a nad tímto mým příběhem je zkonfrontujte, jak to s reformou a demokratizací KSČM oba myslí. Já po své čerstvé životní zkušenosti, kterou jsem nemohl udělat jinak, než že jsem se jako člen ČSSD pokoušel kandidovat do komunálních voleb na kandidátce KSČM, mám následující názor: Rozdělme my demokratická společnost KSČM na dvě části dle dělicího kritéria ano/ne NATO jakožto jediné současné záruce vnější i vnitřní bezpečnosti ČR, ano/ne vstupu ČR do EU, ano/ne omluvě KSČM ČSSD za to, co na sociálních demokratech spáchala KSČ po únoru 1948. A jen tomu, co se ve všech třech případech v KSČM vysloví ano a hlavně se dle toho bude chovat, jen tomu přiznejme, že se zreformovalo, zdemokratizovalo a přerodilo v moderní politickou stranu.

Pane redaktore, prosím, udělejte z toho téma Špóny.

Děkuji a jsem s pozdravem,

Ing. Josef    K n a p, Čelákovice

jsem ten muž, který si Vás v úterý dovolil oslovit v cca v 17,30 ve stanici pražského metra Můstek a který Vám slíbil, že se Vám ozve prostřednictvím e-mailu se svou čerstvou zkušeností s KSČM. Takže ji v příloze zasílám.

Víte, já nemám rád takové ty řeči o tom, že s KSČM nikdy na věčné časy, když nejsou podloženy praktickou životní zkušeností. Teprve po tom, co jsem si s KSČM prožil, mohu já sám říci s čistým svědomím a naplno, že s komunisty se nemluví, nejedná apod.

Byl bych rád, vážený pane Cibulko, abyste si přiložené materiály pozorně přečetl a na nejbližším Kotli na TV Nova, až tam bude soudruh Grebeníček, či jiný soudruh zase nabízet ruku ke spolupráci, tak mu prosím za mne vpalte, že komunisti zase nehorázně lžou, že jednu ruku nabídnutou nedávno ke spolupráci na komunální úrovni v 10tisícovém městě 26km od Prahy jedním sociálním demokratem poplivali.

A klidně uveďte mé jméno a název toho města. Osobně si myslím, že KSČM hraje jedinou hru a taktiku s námi, jelikož se nyní objektivně nemůže a subjektivně nechce podílet na moci s někým jiným ani tedy ČSSD. Ta hra spočívá v tom, že za ty tři roky soudruzi vezmou ve volbách do PS PČR všechno, tedy cca 40% hlasů a pak se obávám toho, že se v ČSSD najdou noví Fierlingerové a KSČM se stane stranou vládní.

Nadešel čas provést s KSČM něco, co před lety učinil jeden europsko-asijský velký stát a člen NATO - Turecko. Ano je čas na to prokázat odvahu a bojovat za zákaz KSČM tak, jak kdysi byla na čas zakázána Komunistická strana Turecka, která se poté již nikdy pořádně nevzpamatovala po tom dočasném zákazu k dřívějším vysokým volebním preferencím.

Takže Vám dávám svůj souhlas k využití své zkušenosti s KSČM obsažené v přílohách pro účel tvrdé antikomunistické propagandy. Můj případ má váhu, protože to není obecné teoretizování, nýbrž praktická zkušenost člověka. Já mám svědomí čisté.

Z příloh vyplývá, že mým jediným motivem, proč jsem souhlasil s tím být na kandidátce KSČM do komunálních voleb v Čelákovicích byl můj cíl stát se starostou města Čelákovic, abych si ty cedry poté z moci úřední za památné jako starosta města vyhlásil sám a zabránil tak v budoucnu jejich pokácení či ořezání ve větvích.

S upřímným pozdravem,

Josef    K n a p