Devět týdnů poté, co se Kharzai dostal na základě dohody z Bonnu k moci začíná vypadat jako politik, postižený gorbačovovským syndromem: v Americe a v Evropě ho nadšeně oslavují, ve své vlastní zemi je v podstatě bezmocný, konstatuje reportér deníku Times.

Kharzai má potíže na jihu Afghánistánu, na západě, na severu a uprostřed země. Všude tam si brutální váleční magnáti vytvářejí vlastní státečky. Dobře vědí, že vláda v Kábulu nemá politickou ani vojenskou moc, aby jim, v tom zabránila.

Největším problémem je Gardez, chudé malé město asi 100 km jižně od Kábulu, které ovládl válečný magnát jménem Padsha Khan Zadran. Karzai jeho vládu schválil, ale pak zjistil, že místní rada moudrých, šura, jmenovala jiného muže. Jeho vojska Zadrana z města vyhnala - došlo při tom k bitvě, v níž zahynuo 61 osob.

Při vyjednávání, které posléze zprostředkovala OSN, obvinili místní lidé Padshu Khana, že je to pašerák a vrah, a měli zřejmě pravdu. Padsha Khan však měl také platný protiargument, že totiž mnoho jeho odpůrců bojovalo na straně Talibánu. Karzai se chystá obvinit z celé krize Zadrana, kterého sám jmenoval, ale jeho bratr, Wazir Zadran, minsitr v Karzaiově nové vládě, hrozí krveprolitím, jestliže Karzai zruší jmenování jeho bratra.

Ještě složitější je to v Heratu na západě Afghánistánu, kde se Karzai snaží uklidnit Ismaila Khana, místního válečného magnáta, který zuří, že mu bonnská dohodla poskytla tak málo. Khan vedl rebelii proti sovětské posádce v roce 1979, při níž bylo zmasakrováno mnoho sovětských poradců a jejich rodinných příslušníků. Stal se legendárním velitelem mudžahídů a po pádu Talibánu defakto guvernérem celého regionu. Jsou proti němu vznášeny stížnosti, že Khan, etnicky Tadžik, věznil mnoho nevinných příslušníků národa Paštun. Také zavedl vysoké silniční mýtné, čímž se snažil odčerpávat zisky od paštunské dopravní mafie, které dominuje pašeráctví v Afghánistánu. Kharzai má na Khana zřejmě daleko menší vliv než sousední íránská vláda.

A je prý velmi nepravděpodobné, že pojede Kharzai do města Mazar i Sharif. V tomto městě, kde došlo v listopadu 2001 k rebelii vězňů Talibánu a k jejich následnému masakru, vládl dlouhá léta generál Abdul Rašid Dostum, etnický Uzbek, náměstek ministra obrany v Karzaiově vládě.

Dostum, 47, je bývalý instalatér, který udělal kariéru v osmdesátých letech v prosovětské afghánské loutkové vládě. Stal se šéfem Khadu, nenáviděné komunistické tajné policie, kde měl příležitost projevovat svou krutost. Dostum je přezdívka, která znamená "přítel každého" a od pádu komunistického režimu Dostum třikrát změnil stranu, pro kterou bojoval.

Nyní bojuje Dostum s tadžickým válečným magnátem Ustadem Muhammadem Attou.

Kharzai má dokonce problémy i ve vlastním prezidentském paláci v Kábulu, kde mu pronikl do budovy jeho soupeř, Burhanuddin Rabbani, který byl prezidentem Afghánistánu, když Kábul ovládala v letech 1992 - 1996 Severní Aliance, a odmíta z prezidentského paláce odejít - zjevně chce Karzaiho vyhodit ze sedla.

Obyčejní Afghánci zdůrazňují, že mír nezavládne, pokud Západ nevyšle do země mírové sbory. Ale Američané honí Osamu bin Ladena a ostatní země neprojevují touhu vyslat svá vojska do Afghánistánu.