Druhé, aktualizované a rozšířené vydání knihy Mezinárodní politika vzniklo na žádost čtenářů i přátel autora. Když se před dvěma či třemi lety poprvé objevil návrh na nové vydání, O. Krejčí odmítl. Předně měl rozepsánu jinou knihu - posléze vydanou práci Geopolitika středoevropského prostoru - a současně tvrdil, že pro čtenáře bude zajímavější vydání upravené verze, která v číselných řadách a tabulkách bude mít uzavřené celé 20. století. Zároveň pokračoval ve studiu nových pramenů, čehož důkazem je, že nové vydání v seznamu použité literatury uvádí o polovinu více titulů než vydání předchozí. Při pohledu do obsahu knihy nelze změny mezi prvním a druhým vydáním zaznamenat: struktura textu vyjádřena názvem kapitol zůstala stejná. Pouze se rozmnožil počet map, tabulek, grafů a schémat - ty dnes v souhrnném počtu téměř sto padesáti dávají knize její atmosféru encyklopedičnosti, která je navíc umocněná slovníkem základních pojmů v závěru knihy. Ve srovnání s předchozí verzí zmizely přílohy v podobě mezinárodních smluv a deklarací, přibyl však velice užitečný jmenný a věcný rejstřík, jejichž absenci kritizovala i někteří recenzenti prvního vydání. Přestože obsah knihy změnu nesignalizuje, rozdíl mezi prvním a novým vydáním je hned patrný na první pohled - přibyly další dvě stovky stran.

Rozsah knihy je nyní již takový, že odrazuje: sedm set stran odborného textu vyžaduje od čtenáře skutečné zaujetí pro dané téma. Autor se ale může pochlubit tím, že jeho knihu kupovali hlavně ti, kdo ji napřed přečetli. Toto nejvyšší ocenění, které může vědec či spisovatel získat, si kniha Mezinárodní politika podle mého názoru vysloužila dvěma rysy příznačnými pro většinu prací O. Krejčího. Předně je kniha napsána uklidňujícím stylem, který nejožehavější témata rozebírá bez emocí a ideologických předsudků. Zdeněk Zbořil, šéfredaktor časopisu Mezinárodní politika, ve své recenzi druhého vydání v prvním letošním čísle svého časopisu přímo hovoří o "úzkostlivé snaze o objektivitu a objektivní hodnotící popisnost". Zároveň je zmíněné množstvím údajů v textu tak velké, že u odborníků i laiků vyvolává pocit potřeby mít takovouto knihu vždy po ruce ve své domácí knihově.

Vlastní obsah knihy lze zhruba rozdělit do tří hlavních rovin:

• historická vrstva
  Ta se v knize objevuje dvou podobách. Předně je to otevření tématu mezinárodní politiky tím nejsrozumitelnějším výkladem, na nějž je každý čtenář metodicky připraven již základní školou: schématem dějin mezinárodních vztahů od starověku po začátek 21. století. Druhou podobou historismu je přiblížení dějiny diplomacie, mezinárodního práva a války, ale i teorie mezinárodní politiky.
• institucionální vrstva
  Autor se podrobně věnuje aktérům mezinárodní politiky, a to v těch nejrůznějších metamorfózách, v nichž se objevují: důležitým hráčem mezinárodní politiky se v knize stává národ i stát, ministerstvo zahraničních věcí i mezinárodní organizace, státník i nadnárodní korporace, zbraňové systémy i veřejnost.
• teoretická vrstva
  Celá kniha klade důraz na systémové pojetí mezinárodní politiky. Dá se říci, že i schéma dějiny slouží k vysvětlení zákonitostí, aktéři mezinárodní politiky jsou řazeni co do významu i pravidel hry do příslušné hierarchie. Vše je psáno v duchu teze: "Existuje-li nějaká teorie mezinárodní politiky, je jí teorie mocenské rovnováhy". Přičemž tato teorie dostává v závěrečné třetině knihy svůj historický kabát v podobě přehledu dějin a stavu nejdůležitějších obecných koncepcí mezinárodní politiky.

Tento původní základní rámec knihy byl zachován i v novém vydání. Zásahy se však týkají všech kapitol. Autor v upravené publikaci na základě dalšího studia a zkušeností vysokoškolského učitele všechna témata. Zvláště ona velká témata, týkající se diplomacie, práva a války, jsou přesněji vykreslil jak v jejich dějinách, tak i v aktuální podobě mimo jiné právě díky údajům sahajícím až do 21. století. Obecně se dá říci, že v novém vydání je patrná snaha jasněji vymezit počátky pojmů i dějů a zároveň maximálně aktualizovat empirický materiál. Časové řady týkající se ekonomiky a vojenství důsledně, ale i např. schémata ministerstev zahraničích věcí USA či rozhodovacího procesu o mezinárodní politice v Rusku, jsou důsledně dotahovány alespoň do roku 2000. Není bez zajímavosti, že možnost takto aktualizovat knihu byla umožněna využitím internetu a databank velkých mezinárodních organizací a výzkumných ústavů.

Úpravy textů směřovaly též ke zvýšené srozumitelnosti formulací a k zevrubnějšímu výkladu složitějších pojmů. Sám autor tvrdí, že při hledání nedostatků prvního vydání mu nejvíce nápomocni byli studenti v Banské Bystrici: je jistě pravda, že když u zkoušky studenti při odpovědi na nějakou otázku stabilně dávají problematickou odpověď, chyba je v kantorovi a učebním textu, ne v nich. Obecně platí, že pro každou učebnici nejužitečnějším kritikem jsou studenti. Vedle těchto dílčích úprav ovšem přibyly celé nové pasáže knihy - např. v 1. vydání chybějící podkapitola Globalizace.

Kniha je i po úpravách věnována především základním otázkám mezinárodní politiky, tedy těm, které se týkají vztahu velmocí. V tomto smyslu se stává nezastupitelným pramenem informací o dějinách struktury mocenské pyramidy ve světovém politickém systému a zvláště pak o současném hegemonistickém uspořádání. Lze v ní nalézt základní etapy vývoje vojensko-politické strategie, ale i právní meze použití síly v mezinárodních vztazích. Ten, kdo by se chtěl věnovat problematice konkrétnímu postavení malých států v mezinárodní politice, musí sáhnout po jiné knize - například po již zmíněné práci Geopolitika středoevropského prostoru od téhož autora, která se věnuje zahraniční politice Slovenska a Česka.

Je obtížné charakterizovat konkrétněji vlastní obsah knihy Mezinárodní politika, neboť její zmíněné tři vrstvy jsou natolik rozsáhlé, že recenzentovi umožňují pouze výběrové přiblížení. Pro charakteristiku způsobu zpracování lze ale například upozornit na přístup k některým aktuálním tématům mezinárodní politiky:

Kniha obsahuje rozbor mezinárodního terorismu jako historického fenoménu se složitou ideovou motivací: pojednává o náboženském, revolučním, pravicovém i separatistickém terorismu. Charakterizuje možné odlišnosti v cílech teroristů, organizaci teroristických skupin, informuje o povaze poslední teroristické vlny vzedmuté po revoluci v Iránu a přináší data, které o mezinárodním terorismu shromažďuje americké ministerstvo zahraničních věcí. V neposlední řadě ukazuje na povahu i příčiny obtíží právní definice terorismu.

Práce pracuje s originální definicí globalizace, přičemž se snaží ukázat na konfliktní rovinu v globalizaci, ale i na její kooperativní složky a na prvky solidarity. Ukazuje na vztah současné globalizace s hegemonistickým uspořádáním světového politického systému a na zvláštní roli politiky v ekonomické globalizaci patrné např. při srovnání svobodného trhu v období Pax Britanica před 1. světovou válkou a v dnešní době Pax Americana. Nová povaha globalizace je spojena jak s novými celosvětovými institucemi, tak i s globálními problémy a potřebou zajistit trvale udržitelný rozvoj. V současnosti dominující názor, že v globalizaci lze nalézt jak pozitivní tak i negativní momenty. dostává mnohem konkrétnější podobu.

V knize lze nalézt stanoviska přívrženců amerického programu Národní protiraketové obrany, ale i jejich odpůrců. Upozornění, že tento americký program představuje porušení Smlouvy o omezení protiraketové obrany (SALT 2) z roku 1972 a tím i rozbití základů dohod o kontrole a omezeni strategických zbraní mezi USA a Ruskem, spojuje s tvrzením, že tato smlouva skutečně v řadě ohledů zastarala. Základní problém pak nevidí v tom, že bude překonána, ale v tom, zda bude překonána jednostranným vypovězením ze strany Spojených států, nebo prostřednictvím nových, současné době lépe odpovídajících dohod mezi zúčastněnými stranami. Pozoruhodný epilog knihy nastiňuje možnosti vývoje světového politického systému v nejbližších desetiletích. Přestože nevylučuje možnost světové války, největší pozornost věnuje možnosti zachovat živelnou mocenskou rovnováhu jako základ světové politiky - a to buď formou udržení hegemonistického postavení USA, nebo v situaci přechodu k multipolaritě. V souvislosti s těmito možnými podobami struktury světového politického systému ukazuje na měnící se mocenský potenciál Spojených států, Číny, Ruska a muslimských zemí. Skutečný závěr knihy tvoří úvaha o možnosti vytvořit světový stát.

Právě úprava epilogu v 2. vydání knihy Mezinárodní politika umožňuje pochopit proměnu celkového vyznění knihy. Zdá se, že autor nebyl spokojen s některými recenzenty, kteří 1. vydání přijali jako dílo vycházející z teoreticko-metodologického rámce školy politického realismu, tedy jako výraz chladného, od moralistních úvah oproštěného machiavellského vnímání politiky. I když charakteristika událostí a institucí jsou i v novém vydání velice věcné a kladou důraz na systémové zákonitosti politiky, hodnotící soudy na konci kapitol a v epilogu jsou výrazněji angažované ve směru hledání humanistických východisek ze současného stavu. Zdá se, že autor výrazněji procítil filosofické vyznění své práce, odvážněji vyjádřil svoji blízkost humanismu. Na 2. vydání je patrné, že bylo ovlivněno myšlenkami, které O. Krejčí pregnantně vyjádřil ve své knize Povaha dnešní krize, jež vznikla až po 1. vydání práce Mezinárodní politika.

O. Krejčí, který po roce 1989 patřil k průkopníkům geopolitického pohledu na mezinárodní politiku, dnes neváhá poukazovat na omezenost a nebezpečnost jednostranného tzv. realistického či geopolitického chápání vztahů mezi státy. Tento jeho postoj je zvláště patrný z jeho článku Prolegomena ke každé příští geopolitice, který je otištěn v posledním loňském čísle slovenského časopisu Medzinárodné otázky.

V souvislosti s novým vydáním knihy Mezinárodní politika je nutné pochválit nakladatele. Nejen za přidané rejstříky, ale i za zvětšené písmo, neboť to, které bylo v rámci úsporných opatření použito ve vydáním prvním, bylo zdraví škodlivé. Tomu, aby druhé vydání bylo ještě úspěšnější než vydání první tak napomůže velice hezká výprava knihy, a to včetně vkusné obálky. Snad největší dilema představuje druhé vydání pro ty, kdo mají její vydání první: koupit či nekoupit knihu, kterou již mají a důvěrně znají, když ji osvědčený autor tak výrazně aktualizoval a rozšířil? V každém případě, jak uvádí Z. Zbořil ve zmíněné recenzi, je druhé vydání knihy Mezinárodní politika "vhodnou studijní pomůckou pro studenty různých oborů politických věd a východiskem k prohlubování jejich specializací". Pro ty, pro něž se stala problematika mezinárodních vztahů pracovním osudem, jede o knihu nepostradatelnou.

Mezinárodní politika
2. aktualizované a rozšířené vydání.
Ekopress, Praha 2001
712 stran, 17 map, 77 tabulek, 38 schémat, 14 grafů
980 Sk, 760 Kč
expedice@ekopress.cz