1. 2. 2002
Tragedie z 11. září neznamená, že si teď Bush může dělat, co chceTendence politiků využívat tragédii z 11. září pro své cíle byla zjevná od samého počátku, napsal ve čtvrtek v reakci na Bushův projev o stavu Unie deník Guardian. V Izraeli, v Rusku a v Číně využily vlády rychle agonie Ameriky k tomu, aby ospravedlnily neospravedlnitelné jednání v Palestině, v Čečensku a v provincii Xinjiang. Ostrakizovaný pákistánský režim nalezl po 11. září cestu zpět k mezinárodnímu uznání. Jeho hlavní nepřítel, Indie, využila jedné krize, aby zdramatizovala druhou, v Kašmíru. Od Teheránu přes Chartúm až po Harare začali političtí vedoucí představitelé využívat záminky "boje proti terorismu" jednak pro své domácí politické cíle a jednak, aby získali podporu a souhlas Washingtonu. Tak jedná tvrdý, cynický svět. Avšak když začne využívat a manipulovat tragedii z 11. září pro vlastní politický prospěch i George Bush, prezident samotného národa, který se stal terčem této tragédie, musí to vyvolat vážné znepokojení.
|
A toto právě Bush ve svém projevu o stavu Unie učinil. Veškerá nynější americká politika, zahraniční i domácí, je nyní utvářena pod dojmem krizové situace z loňského podzimu. Všechna opatření, ať jsou jakkoliv stranická a kontroverzní, jsou ospravedlňována jménem vlastenecké jednoty a solidarity - veškeré pochybnosti a veškerý dissent musejí být potlačeny v zájmu americké "spravedlivé věci". Bush se svým černobílým způsobem zjevně rozhodl, že je jeho posláním řídit triumf dobra nad zlem doma i v zahraničí. Je to premisa, kterou posiluje falešnost a podporuje ji chybné vidění světa. Hlavní falešností je, že prý politika, kterou nyní Bush prosazuje, je diktována pokračujícím teroristickým nebezpečím. Vůbec tomu tak není. Tato politika je v podstatě produktem konzervativního republikánství, které bylo po 11. září nebezpečným způsobem puštěno ze řetězu. Tato falešná prohlášení, která využívají důsledku 11. září, dosahují až do domácí politické arény. Není pravda, že "ekonomickým jistotám" Američanů nejlépe poslouží další daňové škrty, jak Bush navrhuje - už proplýtval Clintonův rozpočtový přebytek. Nelze důvěřovat velkým podnikům, že vyvedou zemi z recese - podívejte se jen na kolaps firmy Enron. Nová "kultura odpovědnosti" nevznikne z téže neregulované chtivosti podniků po penězích, plýtvavé a ničivé energetické politiky a zkorumpovaného financování politických předvolebních kampaní. |