Nadžiba Kasraee nevypadá jako osoba, která by byla schopna ovlivnit čelného světového představitele, napsal v portrétu této čelné novinářky, která pracuje v afghánské redakci zahraničního vysílání BBC včera týdeník Observer. V sobotu se však poprvé zmínila o tom, jak neočekávaně udělala dojem na Tonyho Blaira, když s ním pro své vysílání natáčela rozhovor a mimo studio mu vyprávěla svůj vlastní životní příběh.

Názory této jasně a otevřeně se vyjadřující novinářky Blaira překvapily a poskytly mu autentické, přímé informace a událostech v Afghánistánu, které se silně odlišovaly od suchých informací, které mu přinášejí jeho váleční poradci. Pozorovatelé usuzují, že měl rozhovor s Nadžibou Kasraee na Blaira i na jeho hlavního poradce Alistaira Campbella, který byl rozhovoru přítomen, výrazný vliv. Rozhovor byl pozorně sledován v Afghánistánu, kde se vysílal v překladu do jazyka Pashto.

Kasraee je podle týdeníku Observer jedinečným způsobem schopna přispět ke sblížení obou stran ve válce. Je hlavním redaktorem v redakci vysílající v jazyce Pashto v BBC a pracovala s kolegy na natáčení rozhovoru s jedním velitelem Talibánu, když jí bylo minulý týden řečeno, že má 30 minut na to, aby se připravila na rozhovor s Tonym Blairem.

Dvaatřicetiletá Kasraee šla natáčet rozhovor s Blairem s několika málo předem připravenými otázkami. Ale jak rozhovor začal, začaly jí napadat další otázky. Uvědomila si, pro koho vlastně vysílá. Ne pro fanatiky z Talibánu. Ne pro válečné magnáty ze Severní Aliance. Ale pro obyčejné Afghánce. Pro lidi, kteří, a jsou jich miliony, jsou nyní nuceni po dvou desetiletích války čelit novému konfliktu. "Během rozhovoru mě napadaly další věci, věci, na které nutně musejí myslet obyčejní Afghánci. Jsem novinářem v BBC, ale jsem také Afghánec," konstatovala.

Kasraeeová se Blaira zeptala, proč útočí Západ na Afghánistán teprve teď, když je existence táborů Osamy bin Ladena známa už dlouhá léta. Konfrontovala Blaira s vinou za usmrcené civilisty, ptala se na plány ohledně toho, co se má stát s Afghánistánem po porážce Talibánu a vyjádřila obavu, že po válce Západ na Afghánistán zase zapomene.

Věděla, že to jsou otázky, na které intenzivně myslí lidé po celém Afghánistánu, kde se vysílání BBC v jazyce pashto považuje za tzv. "šestou modlitbu" po pěti povinných denních modlitbách, které předepisuje islám.

Před natáčením rozhovoru a po něm vylíčila Kasraeeová také Blairovi stručně svůj životní příběh - v exilu žije už deset let. Zdůraznila, že strašný způsob, jímž Talibán zachází v Afghánistánu se ženami, nemá naprosto nic společného s tradiční afghánskou kulturou. Řekla mu, že je zapotřebí, aby byl vybudován nový afghánský národ a že na jeho budování se musejí podílet všechny strany v nynějším konfliktu za pomoci OSN, že to nesmějí být jen dvě vojenské velmoci.

"Vždycky jsem byla přesvědčena, že lidský kontakt dokáže věci změnit, a proto jsem využila několika minut, kdy jsem byla v jeho přítomnosti, abych mu řekla, že tento terorismus není součástí naší kultury," uvedla.

Její vlastní příběh ilustruje utrpení její země. Odešla z Kábulu, města, kde se narodila, před deseti lety. Bylo to 17. listopadu 1991. Pořád ji to bolí. "Dívala jsem se dolů z letadla a říkala jsem si, že se už nikdy nevrátím. Věděla jsem, že už nikdy neuvidím maminku," řekla a začaly jí téci slzy.

Bylo to tak. Její matka, její osmiletá sestra a dvanáctiletý bratr byli usmrceni v roce 1995 při rozsáhlém bombardování.

Na rozdíl od nynější drastické situace ve zničeném Kábulu a od obrazu Afghánistánu jako zničené země plné zbraní a náboženských fanatiků byl Kábul sedmdesátých let, kdy tam Kasraee žila jako dítě, úplně jiným místem. Pamatuje, jak chodili plavat na místní krytý plavecký stadión, chodili do kina a kupovali si zmrzlinu. Pro mladouy Kasraee nebylo etnické napětí problémem. Lidi si uvědomili, z jaké druhé etnické skupiny druzí pocházejí, teprve když začali chodit do školy a učili se buď v jazyce farsí anebo pashto. "Chodila jsem v Kábulu do školky a ta se nijak neodlišovala od školky, do níž chodí v Londýně má malá dcera. Pamatuju si, že jsme se měli v Afghánistánu dobře. To je ten problém," uvedla.