Navzdory celému týdny leteckých úderů proti Afghánistánu, je stále nesmírně obtížné určit, jak se tato válka bude dále vyvíjet. Jak dlouho bude pokračovat bombardování? Kdy budou vyslána pozemní vojska do Afghánistánu, aby zatkla Osamu bin Ladena a zbavila země jeho ochránců z Talibánu? Jaký bude důsledek, pokud zatknou či usmrtí bin Ladena? Přetrvá nepevná aliance s Pákistánem a se Saúdskou Arábií?

V každé válce vždycky vládne nejistota, a to o to více, kdy se bojuje s inteligentním a skrývajícím se nepřítelem v nekonvenčním konfliktu. Proto je zapotřebí nejzákladnější zbraně: jasné rozhodnosti.

Nevyhnutelně, v důsledku nejistoty vznikají obavy a podobně jako to bylo během válek v Bosně a v Perském zálivu, začínají se objevovat pesimisté. Poukazují na rostoucí nepřátelství vůči Spojeným státům a Británii v islámském světě a předpovídají, že, ať se stane cokoliv, Západ prohraje. "Jednu válku už bin Laden vyhrál," zdůrazňoval titulek v Guardianu. "Je tato dlouhá válka už prohrána?" ptal se New Statesman. Tato kritika pochází ze stejné poraženecké školy, která požadovala "mírové" řešení krize v Perském zálivu, když Saddám Husajn napadl v roce 1990 Kuvajt. O osm let předtím požadovali tito kritikové mírovou dohodu s Argentinou, poté, co napadla Falklandské ostrovy. Tito kritikové také odsuzovali vojenské údery NATO proti Srbsku poté, co Slobodan Miloševič zahájit etnické očišťování Kosova. Pouhé čtyři měsíce předtím, než se Srbové sami zbavili Miloševiče, hovořil jeden slavný komentátor BBC o tom, že se už místní lidé Miloševiče nesnaží svrhnout. [Bývalý britský ministr zahraničí] lord Healey, který by měl být moudřejší, považoval bombardování Srbska za kontraproduktivní a varoval, že bez pozemní armády je osvobození Kosova v podstatě nemožné. [Bývalý šéf britských konzervativců] sir Edward Heath předpovídal, že dojde-li k válce v Perském zálivu, saúdská ropná pole přestanou dodávat ropu. Pumpovala dál.

Podle jednoho komentátora v Guardianu poukazují důkazy na to, že afghánskou válku nelze vyhrát: "Každá alternativa je vítězství pro něho a porážkou pro nás." Avšak dosud bin Ladenovy videoapely nevyvolaly skoro žádnou odezvu. Americká aliance s Uzbekistánem na severní hranici Afghánistánu je daleko důležitější než všechno pálení amerických vlajek a vyhrožování svatou válkou jinde. Bin Ladenovi se nepodařilo zmobilizovat muslimské veřejné mínění proti Americe, "velkému Satanášovi", na režimy, které vládnou islámskému světu, nemá bin Laden skoro vůbec žádný vliv.

Avšak je zjevné, že válka bude dlouhá. Talibán stále kontroluje 90 procent Afghánistánu, i když jeho vojenská infrastruktura byla vážně narušena a režim nemá v zahraničí žádného spojence.

Jak konstatuje historik Victor Davis Hanson ve své nové knize Proč Západ zvítězil, nepřátelé demokratických hodnot, ať to jsou fašisté, militaristé, komunisté nebo fundamentalisté, v historii prohrávají. Bin Laden může nabídnout muslimským masám asi tolik, co mohl japonský generál Tojo nabídnout za druhé světové války mladým Japoncům, kteří se dobrovolně přihlásili jako piloti kamikadze.

Bude nutno vyslat do Afghánistánu pozemní jednotky a vytvořit širší vládu, která by nahradila diktaturu Talibánu. Vzhledem k tomu, že to ale bude dlouhá válka, je velmi důležité vyhrát válku o veřejné mínění, zejména v islámských zemích. A to funguje. Bush má širokou alianci a nikdo ho už neobviňuje, že je izolacionista.

Liberálové by se měli radovat, že Amerika konečně přijala nezvratně své povinnosti jako jediná světová supervelmoc.Měli by vítat spojeneckou strategii, jejímž cílem je pokud možno se vyhnout civilním mrtvým a raněným a osvobodit Afghánce od nekonečné občanské války a od režimu, který zotročuje ženy, porušuje lidská práva a vládne teokratickým terorismem. Ti, kdo o výsledcích pochybují, jsou ti skuteční izolacionisté. Tuhle válku je možno vyhrát a Západ má potřebnou rozhodnost, bez ohledu na to, kolik panik mezitím vznikne, svého úspěchu dosáhnout.