Více než 2000 uprchlíků uvízlo v městě v Chorvatsku

18. 9. 2015

Ve čtyři hodiny ráno řekla syrská studentka Zahraa Daoud, sedící u kolejiště, která cestuje se svou matkou: "Oni nám nechtějí dovolit projít. Proč? Jsme lidi. Jsme Syřané a v naší zemi zuří válka, které ani my řádně nerozumíme. Nemám ale co ztratit, takže se ničeho nebojím. Když každý den odcházíte z domova a nevíte, jestli maminku večer zase uvidíte, protože ji během dne může zabít bomba, anebo ji mohou zatknout polovojenské jednotky, musíte utéci. Takže já se nevrátím. Budu utíkat, pořád utíkat. I když mi to nedovolí, přesto budu utíkat."

Vlak, který měl odvézt lidi z prvního pohraničního města v Chorvatsku směrem na Západ stojí na nádraží. Chorvatsko uzavřelo kromě jediného všechny své silniční přechody.

Více než 2000 uprchlíků uvízlo přes noc v pohraničním městě v Chorvatsku, protože Slovinsko zabránilo stovkám dalších uprchlíků odejít ze severozápadního Chorvatska. Vyvolává to obavy, že se uprchlíci dostali do slepé uličky.

Chorvatsko uzavřelo sedm ze svých osmi silničních pohraničních přechodů poté, co si začalo stěžovat, že bylo zahlceno příchodem více než 11 000 uprchlíků. Mnoho lidí však dál vstupuje do Chorvatska po polích.

Chorvatský premiér původně uvedl, že je Chorvatsko připraveno umožnit uprchlíkům bezpečný přechod přes jeho území. Jenže se během několika hodin ukázalo, že Chorvatsko tento úkol podcenilo a neposkytlo dostatečné množství dopravních prostředků na dopravu tisíců uprchlíků přes Chorvatsko. Přitom začalo Slovinsko zabraňovat uprchlíkům v přejezdu a přechodu svého území a asi 150 lidí odstranilo z vlaku. Ve čtvrtek uvedlo Slovinsko, že je připraveno poskytnout bezodkladné útočiště a humanitární pomoc pro asi 5000 uprchlíků.

Nejméně 2000 lidí uvízlo v městě Tovarnik, prvním chorvatském městě za srbskou hranicí. Pro uprchlíky sice přijel zvláštní vlak, ale v pátek ráno stále ještě stál v Tovarniku. Bylo v něm asi 1000 netrpělivých uprchlíků, většinou ze Sýrie, z Afghánistánu a z Iráku.

Více než 1000 lidí spalo na nástupištích na nádraží a v ulicích města Tovarnik, malém venkovském městečku, kde nejsou žádné hotely. Malé děti spaly na studeném dláždění a jedno nemluvně bylo umístěno do kufru, aby nepromrzlo.

Stovky dalších lidí přicestovaly během noci do Tovarniku, kam je přímo od makedonské hranice dopravila autobusy srbská vláda. Několik uprchlíků vůbec netušilo, kde jsou. "Jak se jmenuje tahle země?" ptal se Ali Sadoun, čtyřicetiletý pekař, který uprchl z Iráku poté, co mu vyhrožovali smrtí bojovníci z tamějších polovojenských organizací.

Ve čtyři hodiny ráno řekla syrská studentka Zahraa Daoud, sedící u kolejiště, která cestuje se svou matkou: "Oni nám nechtějí dovolit projít. Proč? Jsme lidi. Jsme Syřané a v naší zemi zuří válka, které ani my řádně nerozumíme. Nemám ale co ztratit, takže se ničeho nebojím. Když každý den odcházíte z domova a nevíte, jestli maminku večer zase uvidíte, protože ji během dne může zabít bomba, anebo ji mohou zatknout polovojenské jednotky, musíte utéci. Takže já se nevrátím. Budu utíkat, pořád utíkat. I když mi to nedovolí, přesto budu utíkat."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 18.9. 2015