Channel Four News: Ze Sýrie odchází do Evropy celá vzdělanecká střední vrstva

18. 9. 2015

Alex Thomson: Každý den, čtyřiadvacet hodin denně, přijíždějí přeplněná vozidla od syrské hranice 30 km severně od Tripolisu. Uprchlíky nejprve okradou syrští vojáci, pak libanonští vojáci, a pak prodavač jízdenek požaduje peníze jen za to, že vám vezme zavazadla.

Nemůžeme tady filmovat otevřeně. Rodiny a přátelé, kteří zůstávají doma, jednosměrné jízdenky ke vstupu do Evropské unie. Loď stará 49 let, Středozemský sen, čeká. Má mít 250 cestujících, dnes večer je na palubě 450 lidí. Loď vyjede teprve, až bude přeplněná.

3.17 hodin ráno. Loď vyjíždí s jedenáctihodinovým zpožděním. Je to jen jedna loď z několika, vyplouvajících z Tripolisu každý den s tisíci Syřany. Pětkrát více než loni.

Pro tyto lidi ze Sýrie je tohle legitimní etapa jejich cesty. Tuto část cesty znají a umějí si ji představit a vypočítat. Dál? Kdoví, co bude.

Potřebují jen platný pas, tranzitní vízum přes Libanon, 150 dolarů na jízdenku na loď a jsou u bran EU. Většinou jsou to muži, jsou vzdělaní a relativně bohatí. Studenti, inženýři, učitelé. Chtějí pracovní příležitosti, mír a nový život.

Málokdo z nich je ochoten hovořit otevřeně, bojí se syrských úřadů a tajné policie.

Chlapec: "Není lehké odjet do Evropy. Je to nebezpečné. Je to ale lehčí než žít v Sýrii."

Jsou tady dnes večer lidi všeho věku. Od nemluvňat až po důchodce. Je tady spousta mladý mužů, kteří nám sdělují, že utíkají ze Sýrie, protože nechtějí být donuceni bojovat v Asadově armádě.

Mladík: Hlavním důvodem, proč chci utéci, je, že nechci na vojnu. Protože nechci proti nikomu bojovat."

Reportér: Syřané prostě jen zabíjejí jiné Syřany, říká tento mladík, student anglické literatury.

Reportér: Jaký sen chcete, aby se vám splnil? Kdybyste si mohl vybrat.

Mladík: Anglii, samozřejmě. Samozřejmě, umím anglicky, nemám jazykovou bariéru. Ale je to - těžké.

Reportér: Úsvit nad východním Středozemním mořem. A první den nového života pro tolik lidí na palubě. Za pár hodin míjíme východní výběžek Kypru. A Džubran z města Idlib má vzkaz pro Angelu Merkelovou.

"Chci říci, děkuji vám, Angelo Merkelová. Jste nejlepší. Děkuju vám mnohokrát, Angelo Merkelová."

Reportér: Jeho přítel, inženýr, byl postřelen a ukazuje nám svou ránu na prsou. Je to další výmluvný vzkaz Evropě.

Jsou to technici, studenti, inženýři. Kvalifikovaní lidé nejrůznějších profesí. Jeden muž nám říká, Víte, Sýrie bude brzo prázdná. To není pravda. Ale jak dlouho to může Damašek vydržet bez kvalifikované střední vrstvy?

Reportér: "Je to tam v Sýrii velmi nebezpečné."

Mladík: "Ano, kvůli Isis."

Reportér: "Vy jste je viděl?

Mladík: "Ano, ano."

Hiras chce také poděkovat Angele Merkelové. A sní o novém začátku:

Hiras: "Chci stavět systémy topení založené na solární energii. Já nechci jít do Německa, ale do Rakouska."

Reportér: "Přeju vám všechno nejlepší. Mnoho štěstí, pane. Děkujeme, že jste nám poskytl rozhovor."

Jste tady svědky odchodu vzdělané, technokratické, středostavovské společnosti. Odcházejí z té země všichni. Tohle je jedna z nejmenších lodí, které jezdí z Tripolisu do Turecka každý den. A pokračuje to beze změny.

Vytisknout