Bodláky Václava Duška

Tam na konečné

17. 9. 2015 / Václav Dušek

Záplava anonymních vzkazů postihla i demokratická média. V padesátých letech na základě anonymního udání zavřeli tátu do TNP u Sázavy v Lešanech - Prosečnici; po letech zjištěn anonym, bytost, která prošla drážďanským peklem při pekelném náletu – mučený, odsouzený k trestu smrti... Proč se stal anonymem? K nepochopení. K lítosti. Omlouval se, ale ten, který omluvu zasloužil byl už tam, kde se nepohřbívá.

Život je autorské divadlo. V lágru, kde drželi sudetské Němce před odsunem velel prý jakýsi Marhoul, svině a hrdlořez. Mohl sloužit klidně v lágrech s masovými vrahy. Z lešanského vršku jsem zhlížel do údolí - nejmladší vězeň  jedné noci hned po dětech odsunutých Němců. V kamnech plápolal oheň, ležel jsem vedle vlčáka přikrytý ovčím kožichem strážného; dodnes vidím laskavé psí oči - lidské štěně se bojí, olíznu ho, ochutnám... 

Obrana proti anonymům málo platná. V demokratickém světě být anonymním dárcem hnusu znamená pokročilou nemoc - nenávist. V bekajícím stádu nakažené kusy putují směrem ke kilometru nula. 

Neanonymně: Jak je důležité míti Filipa zjistila snad i znalkyně padesátých let, narozena v letech šedesátých, osoba Semelová, trpící chorobou  Nestydlivost. Pravila, že doktorka Horáková vinu přiznala, takže k justitční vraždě nedošlo. Milá krasavice, ještě že žijete v demokracii, i když nedokonalé, křehké a kdoví ještě jaké - v obráceném gardu letech dinosauřích riziko oprátky pro vás nesmírné. Jistě, nejste anonymní hurdrmanice, demokratické pokrytectví se nosí, ale očekával bych od vás, jako od ženy a matky větší pokoru před ohavnou vraždou politické odpůrkyně.

Pozdravení všem filutům tam na konečné.

Vytisknout

Související články

V4 rovná se dvě a dvě jsou tři...

24.9. 2015 / Václav Dušek

Čtyři koně ve dvoře, žádný s nimi neoře! Náš kladrubák, slovenský potomek Shagya, maďarský kisbérský polokrevník připraveni v zápřahu ke krasojízdě do evropského kolbiště - jenže polský tarpan se na poslední chvilku nedostavil a do trojky nebyli kon...

Zpátky ni krok

17.9. 2015 / Václav Dušek

Bývalá hlava Sazky upadla v nemilost. Nebudu tvrdit, že možná nedošlo k transakcím přinejmenším podivným, ale tvrzení, že hlava řídila všechno - nesmysl. Krk pomáhal hlavě hýbat se podle potřeby i na hraně (možné) zákonnosti.  Možná si vzpomenou...

Evropské pohádky

10.9. 2015 / Václav Dušek

Tak nám semka, paní Müllerová, lifrujou utečence. Řeknu jim, už neplatí, že každý Maďar může za to, že je Maďar. Jakpak to, vážený? Nu, teď už každá Maďarka může za to, že je Maďarka. Milá osoba, kameramanka, vědí, ona pomáhala policii a vyhodili ji ...

Obsah vydání | Čtvrtek 17.9. 2015