Channel Four News: Maďarská policie házela mezi ženy a děti velké kanistry se slzným plynem. Všichni zvraceli

17. 9. 2015

Jonathan Miller: Avšak maďarské dveře do Evropské unie dnes zůstaly pevně uzavřeny. Na srbské straně hranice vzniklo silné napětí. V horku pozdního léta došlo k hněvivým scénám. Maďarská pořádková policie, samozvaní obránci Evropy, neustoupili. Budapešť je obviňován z politické strategie, která překročila hranici směrem ke xenofobii, ve snaze chránit takzvanou "křesťanskou kulturu" před nežádoucím znečištěním. Nad hlavou to sledoval maďarský policejní vrtulník.

Náhle vybuchla frustrace v otevřené nepřátelství. Toto je jižní hranice v imigrační válce roku 2015. Slzný plyn donutil uprchlíky ustoupit. Pálící oči, ženy a děti také na ústupu. Uprchlíci v hněvu zahájili odvetu a házeli kamením na policii, která začala používat vodní děla.

Malé dítě se drží zkrvaveného otce. Tito lidé zažili mnohem horší věci tam, odkud přicházejí, ale nikdo z nich nečekal konflikty tady.

Maďarská policie tvrdí, že použila zákonných a přiměřených prostředků na ochranu své jižní hranice a externí hranice Evropské unie.

Zvěsti o problémech na maďarské hranici se rozšířily dál na jih, do Bělehradu a až na makedonskou hranici. Prostřednictvím sociálních sítí a vzájemné komunikace byla dohodnuta jiná cesta. Cesta po zemi, mimo vodní děla a žiletkový plot. Účastníci dlouhého pochodu se vydali do polí severozápadního Srbska, směrem k Chorvatsku, nejnovější členské zemi EU, která se stala členem před dvěma lety.

Tito lidé jsou na pochodu už dlouhé měsíce. Mohammed Mahmoud, jeho bratr Aya, jeho manželka, a Basim, všichni z Damašku. A toto je nová cesta, oni jsou první na této cestě přes Chorvatsko.

Říkají, že ve válkou zničené Sýrii se nedá žít. Za posledních osm dní prošli pěti zeměmi. Nebylo pravděpodobné, že je něco zastaví.

Reportér: Vy musíte být strašně unaveni. Spíte někdy?

Muž: Jeden den. Jeden den na kopci.

Reportér: Jak víte, že musíte jít do Chorvatska a ne do Maďarska?

Aya říká, že slyšel, že je to nebezpečné a že tam uzavřeli hranici.

Reportér: Myslíte si, že se dostanete do Německa, do Holandska, kam jdete?

Muž: Možná já jedu do Londýna.

Reportér: Konečný cíl je ještě kousek. Toto je teď nová hranice. Tato prašná cesta je srbsko-chorvatská hranice.

Chorvatská policie připravila přijímací skupinu. Nechtějí, aby uprchlíci ze vzdálených válek se ztratili uprostřed neoznačených minových polí z jugoslávské války v před dvaceti lety. Kdy naposledy procházely tímto regionem statisíce lidí směrem k západní Evropě.

My jsme vstoupili do Chorvatska oficiálnější cestou. a v blízkém městě Trvane jsme nalezli krizové centrum pro uprchlíky. Uprchlíci tu čekali na modré autobusy směrem na sever do Záhřebu. Díval se na to chorvatský ministr.

Reportér: Je Chorvatsko připraveno na to, co se teď bude dít?

Sinisa Varga, chorvatský ministr zdravotnictví: Sledujeme, co se děje v sousedních zemích, v Srbsku a v Maďarsku, za poslední měsíc sledujeme situaci, a připravili jsme si své protokoly. Chceme být dobrými hostiteli pro lidi, kteří budou Chorvatskem procházet.

Reportér: A procházení to je. Nikdo s těmi, s nimiž jsme hovořili, nechce azyl tady na Balkáně. Příští zastávkou pro tyto lidi bude Slovinsko. To je, jako Maďarsko, součástí otevřené schengenské zóny. Potom budou moci jít, kam chtějí, bez omezení.

K této hranici dnes přišli lidé, kteří zaplnili nejméně deset autobusů, avšak poté, co se stalo na maďarské hranici ve středu odpoledne, se můžete vsadit, že davy se brzo tady octnou na cestě.

Moderátor: Ještě k onomu bodu konfliktu na srbsko-maďarské hranici v Horgotu. Hovoříme odtamtud z novinářem Andrewem Connollym. Andrew, co jste tam osobně dnes viděl?

Andrew Connolly: Dnes dopoledne přicházeli uprchlíci po cestě k Maďarsku stejným způsobem, jako přicházeli v předchozích dnech po celý rok. Ale tentokrát to bylo jiné, uviděli na hranici kordon policie s kanistry slzného plynu v ruce, ostnatý drát a brány.

Uprchlíci tohohle už viděli příliš mnoho. Rozhodli se uspořádat protest. Sehnali si megafony. Skandovali: Prosíme, Evropo, pusťte nás dovnitř, projdeme pokojně. Přivezte si třeba celou armádu, my nic dělat nebudeme. Většinou byl protest pokojný. Pro některé to bylo příliš mnoho, začali házet předměty. Policie zpevnila svůj kordon. A pak se několika lidem podařilo otevřít ta zelená vrata, která vidíte za mnou. Mezi nimi a policií byla jen tenká kovová mříž. A pak policisté zaútočili tím plynem. Hovoříme o velkých plynových kanistrech, které policie házela do davu uprchlíků, mezi rodiny. Dav se rozprchl, děti strašlivě brečely a křičely. Všichni zvraceli. A to pokračovalo dlouhé hodiny.

Moderátor: Děkujeme vám, Andrew, a nyní k Jonathanu Millerovi. Bylo to pro Evropu velmi znepokojující den, Jonathane.

Jonathan Miller: To opravdu ano. To, co se tu stalo, je nová, zlovolná, zlověstná změna. Lidé, kteří přežili válku, jsou podrobováni násilí přímo tady, na maďarské hranici. Na jižním okraji Pevnosti Evropa. Maďarsko dnes přivezlo tři obrněné transportéry, vybavené kulomety, na pole vedle místa, kde tyto tři tisíce mužů, žen a dětí táboří bez přístřeší na té hranici. Maďarsko také požádalo Srbsko, aby něco udělalo proti těmto, jak je Maďarsko označuje, "agresivním migrantům", kteří házeli kamením na maďarskou policii. A tady v Chorvatsku, kde já jsem, vidíte to za mnou, je to tu pěkně rušné. Autobusy s uprchlíky odjíždějí každou půlhodinu. Myslím, že Chorvatům pomalu začíná docházet, co se tu začne dít.

Evropa mezitím váhá a hašteří se ohledně toho, co má dělat. Avšak evropští politikové jsou znervózněni. Toto jsou, opravdu, Jone, velmi temné dny. Politikové po celém evropském kontinentu budou doufat, že se nesetmí ještě víc.

Vytisknout