Pro čtenáře Parlamentních listů:

Ne, to není váš názor. Prostě se mýlíte

30. 7. 2015

Existuje falešné přesvědčení, že člověk s názorem se nemůže mýlit, vždyť "má právo na svůj názor". Jenže než se začnete skrývat za svým "názorem", musíte si položit dvě otázky.

1. Je to opravdu názor?

2. Pokud je to názor, jak je informovaný a proč ho zastávám?

Názor je dávání přednosti něčemu anebo úsudek týkající se něčeho. "Moje oblíbená barva je černá." "Myslím, že máta má hnusnou chuť." "Doctor Who je nejlepší televizní pořad." Toto jsou názory. Mají jednu věc společnou: nelze je verifikovat kromě skutečnosti, že je zastávám.

Na tom, že lidé mají na různé věci názory, není nic špatného. Problémy vznikají s lidmi, jejichž "názory" jsou ve skutečnosti věcně chybné postoje. Nic neznamená, že takové věcně chybné postoje zastává velké množství lidí.

Citujme k tomu Johna Olivera, který hovořil v americké televizi o průzkumu veřejného mínění, podle něhož si pětadvacet procent Američanů myslí, že ke globálnímu oteplování nedochází:

"Koho to zajímá? Názory lidí ohledně ověřených faktů nepotřebujeme. Mohli byste rovnou uspořádat průzkum veřejného mínění o otázce: "Jaké číslo je větší, 5 nebo 15?" nebo "Existují sovy?" nebo "Jsou klobouky?"

Můžete zastávat názor, že otroctví nebylo důvodem, proč americký Sever vedl válku proti Jihu, avšak texaské Články o odtržení se zmiňují o otroctví 21 krát. Je vůbec třeba zdůrazňovat, že někteří lidé také zastávají názor, že nacistický holocaust se nestal, a že jejich názor je pro skutečnost absolutně irelevantní?

Ano, někdy jsou vědecká či historická fakta chybná či nejasná a vyžadují další zkoumání.

Takováto témata jsou zralá pro názor.

To nás vede k druhé otázce: Je váš názor informovaný a proč jej zastáváte? Tyto názory sice nemohou být nesprávné, ale mohou být bezcenné, protože nemají strukturu.

Příklad: Někdo řekne, že se mu nejvíce líbí ty seriály Doctor Who, kde doktora hraje David Tennant. Problémem ale je, když posléze zjistíme, že nikdy neviděl žádného jiného Doctora Who s jiným hercem. Potíž je, když se o malém množství informací předpokládá, že je větší, než je tomu ve skutečnosti. Je například lehké věřít, že běloši čelí v USA stejné míře diskriminace jako černoši, pokud neznáte míru nezaměstnanosti černochů v porovnání s mírou nezaměstnanosti bělochů, anebo že z 500 nejvýznamnějších podnikatelů v žebříčku časopisu Fortune je jich jen 5 černochů.

Jinými slovy, můžete si utvořit názor ve vakuu a v prvních dvou desetiletích svého života to děláme všichni. Avšak nakonec vstoupíte do světa a zjistíte, že to, o čem jste si mysleli, že je to informovaný názor, byla jen vaše malá myšlenka, založená na minimu faktů a na vašich pocitech.

Můžete se mýlit anebo být omezený. Realitě je jedno, co si myslíte. Vzdělání neexistuje proto, aby vás pronásledovalo. Špatně informovaní lidé nejsou etnickou menšinou, která je utlačována. Že organizace Plánované rodičovství rozsekává mrtvá nemluvňata na kusy a prodává je za velké peníze? Ne, to se neděje. Ne, to není váš názor. Prostě se jen mýlíte.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout

Související články

Je to nebezpečné: V ČR chybí veřejná kritická debata

2.8. 2015 / Boris Cvek

V současné době se musím znovu vracet ke starým otázkám, jimiž jsem se zabýval někdy v 90. letech, kdy jsem se snažil pochopit, co je to vlastně demokracie, svoboda, svobodný názor. Někteří říkali, že s pádem starého režimu jsme se prostě osvobodil...

Jak Parlamentní listy destabilizují českou společnost

1.8. 2015

Pozn. red., 18.8. 2015: Dodatečně Lidové noviny článek uvolnily, v kompletní verzi je k dispozici ZDE V Lidových novinách vyšel v sobotu 1. srpna závažný analytický článek, dokazující, jak server Parlamentní listy zveřejňováním kachen, emocionálníc...

Obsah vydání | Čtvrtek 30.7. 2015