Pollard dostal doživotí za zradu spíše než kvůli ohrožení národní bezpečnosti

29. 7. 2015 / Karel Dolejší

V prosinci 2012 došlo k odtajnění dokumentů, které shrnují rozsah škod způsobených Spojeným státům izraelským špionem Jonathanem Pollardem ZDE. Je z nich zjevné, že Pollard nebyl zaúkolován, aby odcizil americká tajemství, ale aby ukradl informace o potenciálních izraelských protivnících.

Izrael chtěl od Pollarda informace jaderného, vojenského a technického charakteru týkající se arabských států (mezi nimi na prvním místě ze Sýrie a Egypta), Pákistánu a SSSR.

Je tedy zjevné, že v prvním plánu nešlo o samotné ohrožení bezpečnosti Spojených států, pokud se jejich tajné informace dostaly neautorizovaně do rukou spojenecké země.

Pollard byl spíše potrestán za zradu, protože jako bývalý analytik amerického námořnictva vstoupil do služeb cizí mocnosti a porušil sliby spojené s nástupem na svou pozici v někdejší NIS (nyní NCIS).

Strávil pak ve vězení tři dekády a nyní je samozřejmě třeba z humanitárních důvodů přivítat předčasné propuštění, ačkoliv bylo nejspíše opravdu průhledně politicky motivováno.

Co je dnes zajímavé nejsou už detaily informací o sovětské protivzdušné obraně nebo komunikaci se Syřany v polovině 80. let, jež měl Pollard vynést. Podstatný je spíše přístup tehdejších amerických orgánů i společnosti k této kauze a srovnání s kauzou Snowden.

Myslím, že i naprosto nekritickým fanouškům oscarového laureáta skýtá kauza Pollard velmi zajímavý podnět k zamyšlení nad jejich hrdinou...

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 29.7. 2015