Zpeněžené hroby, aneb Kde nic není hanba

30. 7. 2015 / Karel Dolejší

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových prodal dva roky po smrti hrob paní Cecilie Hamrové z Jihlavy za pět a půl tisíce korun ZDE. Učinil tak přesto, že zesnulá nezanechala závěť a státu proto připadl také ne úplně malý majetek, který po ní zůstal - mimo jiné družstevní byt 2 + 1, za jehož prodej získal přes 850 tisíc korun.

Hrob získala bývalá přítelkyně paní Cecílie a má v úmyslu se o něj náležitě postarat, včetně umístění jména zesnulé na náhrobek, k čemuž dosud nedošlo. V tomto směru tedy vše dopadlo relativně ještě dobře.

Jiná věc je otázka, zda se smířit s tím, že stát, který po smrti dotyčné přišel z pozůstalosti ke slušným penězům, se vůbec nepostaral o důstojné pohřbení.

V různých částech světa se zacházení s mrtvými značně liší, v našem kulturním okruhu se nicméně považuje za nejzákladnější projev civilizovanosti chovat se k mrtvým s úctou. To ovšem stát neudělal ani náhodou. On raději pět a půl tisíce navíc.

V Exekutistánu, kde už nic není hanba, bylo dosaženo dalšího ze smutných rekordů. Co přijde příště? Za jak dlouho asi začnou Češi z nebožtíků vařit mýdlo nebo vyrábět stínítka na stojací lampy?

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 30.7. 2015