Znovu zoufalá prosba o finanční pomoc: český stát existenčně likviduje občany, kteří onemocní

27. 7. 2015 / Petr Hartman

Po velmi dlouhém přemýšlení jsem se rozhodl ještě naposledy požádat Vás o pomoc na účet 2110241859/2700 nebo o radu, práci, cokoliv… Jsem zoufalý.

Po posledním článku, kdy mi milí čtenáři Britských listů několikrát pomohli vyhnout se bezdomovectví, jsem doufal, že se po čase vrátím s happy endem. Nicméně jsem invalidní důchodce, žiji sám a žiji na severu Česka. Pro lidi jako já, zdá se, nejsou šťastné konce k mání. Naneštěstí, píše Petr Hartman a ke svému dopisu čtenářům Britských listů přiložil kompletní dokumentaci, která potvrzuje všechna fakta, jež uvádí.

Táhl jsem to pár měsíců, s prací na půl úvazku v Call centru, občasnou brigádou a důchodem, tip-top. Rozpočet: nájem, elektřina, jídlo, pes. Bohužel, když jste nucen fungovat tímto způsobem, stačí pár náhod, nečekaných událostí a celý rozpočet se zhroutí.

V loni 24.12.2014, tedy na vánoce večer, sem byl hospitalizován a operován s gangrénou levého hemiscrota. Propuštěn jsem byl 2.1.2015, následně prodělal zánět lymfatických uzlin a hrozila mi další hospitalizace. Začal jsem si znovu bolestivě uvědomovat, že jen s nemocenskou to zase nezvládnu. Pracuji za základní plat 5.500 Kč, nemocenská mi byla spočtena na cca 2396 Kč. Do toho jsem měl předepsáno mnoho léků, z nichž některé také nejsou zadarmo. Třeba jen za balení gázy 10X10 cm a desinfekci, kterou jsem potřeboval na převazy, zaplatíte 200 - 300 Kč!

Bez ohledu na rady lékařů jsem tedy od 1.5.2015 spěchal zpátky do práce, bohužel již opět se značným deficitem na nájemném. Pracoval jsem přesně měsíc než jsem byl 1.6.2015 znovu hospitalizován pro aterosklerózu dolních končetin. Prodělal jsem aplikaci stentu do pravé nohy a po rekonvalescenci jsem byl 17.6.2015 propuštěn do domácího ošetřování.

Nicméně celou dobu v nemocnici mi hlavou běžely myšlenky, že tentokrát je to prostě už v háji. Těšil jsem z nemocnice domů, ale věděl sem, že se vrátím jen proto, abych začal pomalu balit.

Hned po příjezdu mě taky na dveřích do bytu přivítal lístek, že se mi CPI byty pokoušejí doručit písemnost – výpověď z nájmu, neboť dluh dosáhl více než trojnásobku měsíčního nájemného. Po značné intervenci mi dali čas do konce měsíce, abych zaplatil 19500 Kč! Díky chybě zaměstnavatele mi ještě minulý měsíc nepřišla nemocenská, takže dlužím i za elektřinu.

Do dnes jsem v domácím ošetřování a hledám, jaké mám v této situaci možnosti, zvlášť pokud mě výhledově čeká ještě jedna operace – by-pass cévy v levé noze. Děsivá bezmoc. Jednoduše nechci skončit se psem na ulici. Chtěl bych mít zároveň možnost chovat se zodpovědně k radám lékařů a léčit se, ale i to se stává luxusem.

Po velmi dlouhém přemýšlení jsem se rozhodl ještě naposledy požádat Vás o pomoc na účet 2110241859/2700 nebo o radu, práci, cokoliv… Jsem zoufalý.

Petr Hartman

Vytisknout

Související články

Jakmile onemocním, nemám na činži. Úřady mi nepomůžou

2.12. 2015 / Petr Hartman

Dopis od nemocného spoluobčana, jemuž čtenáři Britských listů v minulosti už pomohli. Systém v České republice kupodivu nemá pro lidi v jeho situaci záchrannou síť. Je nepochopitelné, že komunální úřad nenabídne nouzovou finanční pomoc. Pomůžou čtená...

Proč jsou mnozí Češi ve své pohodovosti tak nelidští?

28.7. 2015 / Jan Čulík

Ideologické hašteření jim jde, ale ohledně opravdu důležitých věcí zůstávají v nečinnosti Ve svém komentáři "Máme se dobře, děkujeme za optání. Ale nikomu to neříkejte" argumentuje šéfredaktor pražských Hospodářských novin Miloš Čermák, že Češi ...

Obsah vydání | Pondělí 27.7. 2015