Je nepochopitelné, jak je možné, že český stát vás existečně zlikviduje a připraví o přístřeší, když onemocníte

27. 7. 2015 / Jan Čulík

Případ Petra Hartmana, jemuž, jak vděčně píše, čtenáři Britských listů finančně pomohli už v minulosti, není jediným případem, kdy se člověk na hranici svých existenčních možností dostal do katastrofální situace.

Nedávno jsme vás informovali o případu Jiřího Lofa, invalidy prvního stupně, který trpí arterosklerozou tepen a prodělal dvojitý bypass tepny . Na kotníku má bércový vřed cca 8 cm v průměru, který mu na chirurgii vyřezali a dodnes tuto ráno hojí. Panu Lofovi hrozilo, že skončí jako bezdomovec, protože jako nemocný neměl možnost vydělat prostředky na činži. Stát mu sice údajně uznal, že panu Lofovi náleží finanční podpora, ovšem prý ji může dostávat až od října 2015! Informoval jsem o jeho situaci ministryni sociálních věcí paní Marksovou-Tominovou, přislíbila, že případ dá k prošetření, zatím jsme od ní nedostali žádnou reakci. Přitom i pan Jiří Lof navzdory určité finanční pomoci, které se mu dostalo od našich čtenářů, stále stojí na pokraji finanční propasti.

Jiným případem byl případ pana Jana Posoldy ze Zlína, pacienta po mrtvici, který se těžce zadlužil, protože pomáhal synovi s problémy jeho firmy. Pan Posolda argumentoval, že by dluhy dokázal postupně splácet, avšak státní systém sociálního zabezpečení mu dlouho odpíral jakoukoliv pomoc. Nyní, když mu určitou pomoc už poskytl, pan Posolda skutečně pravidelně platí splátky z dluhů, ovšem jeho zdravotní stav a zdravotní stav jeho manželky se ve stresu, v němž žijí, výrazně zhoršuje.

Jsem si jist, že výše vyjmenované tři případy pana Lofa, pana Hartmanna a pana Posoldy jsou jen špičkou ledovce.

Jak je možné, že k takovýmto případům v České republice vůbec může docházet? A jak je možné, že se lidé zabývají nejrůznějšími pitomostmi - viz například nesmyslné ideologické řeže na facebooku - ale zásadní problémy, jako je lidskost a péče o lidi, kteří přece nemohou být necháni naprosto na pospas krutému osudu, je nezajímá?

Vytisknout

Související články

Proč jsou mnozí Češi ve své pohodovosti tak nelidští?

28.7. 2015 / Jan Čulík

Ideologické hašteření jim jde, ale ohledně opravdu důležitých věcí zůstávají v nečinnosti Ve svém komentáři "Máme se dobře, děkujeme za optání. Ale nikomu to neříkejte" argumentuje šéfredaktor pražských Hospodářských novin Miloš Čermák, že Češi ...

Případ pana Lofa - neradostné pokračování

21.6. 2015

O práci jsem přišel, protože to po zdravotní stránce nedávám. Moje doktorka se na mě zlobí, podle té mám být v nemocnici nebo doma v klidu a léčit se. Nejde to, nemám ani pořádně na jídlo a to nemluvím třeba jen o tom, kolik mě stojí obvazový mater...

Případ pana Lofa

13.6. 2015 / Jan Čulík

Před několika dny se na čtenáře Britských listů obrátil v extremní nouzi diabetik pan Jiří Lof, který trpí závažným onemocněním, přesto však, namísto toho, aby se doma léčil, musí z existenčních důvodů chodit do práce. Měl problém, že mu hrozilo vy...

Rozloučení od Jana Posoldy

12.12. 2014 / Jan Posolda

Snažím se využít posledních možností spojení se světem. Situace se natolik zhoršila, že na svátky jsem zůstal bez hmotných prostředků a dostávám ze všech stran upomínky na zaplacení. Tak chci vyžít snad posledních možností, které mám na spoje...

Děkuji za naději

4.3. 2014 / Petr Hartman

Reakce Vás, čtenářů Britských listů na článek "V koncích" mi vrátila chuť a energii porvat se s osudem. Díky Vašim darům se mi podařilo zaplatit 95% veškerého dluhu na nájemném, který jsem stačil díky nepříznivé životní situaci napáchat. To co j...

V koncích: Diabetik hledá práci nebo pomoc

14.2. 2014 / Petr Hartman

Je symptomatické pro dnešní českou společnost, že brutálně likviduje četné své občany, zejméně ty slabší a nemocné. Co s tím? (pozn.red.) V článku, ve kterém jsem naznačoval své zoufalství a obavy o budoucnost a pokusil se najít si práci k důch...

Obsah vydání | Pondělí 27.7. 2015