Zachrání čeští policisté v Maďarsku křesťanskou civilizaci?
28. 7. 2015 / Karel Dolejší
Titulek se čte jako parodie na vážně míněnou argumentaci, parodií však bohužel není. Celé široké spektrum veřejně činných osob v České republice, včetně různých "levicových" politiků a komentátorů, hájí v "diskursu" extrémně konzervativní postoje. Včetně ministra vnitra Chovance, který nejnověji navrhuje, aby čeští policisté, technika a peníze v Maďarsku "chránili křesťanskou civilizaci", na níž ministrovi údajně tak záleží ZDE, před uprchlíky.
Chovancova agenda dělá z ČR jednoho z nejbližších spojenců maďarského režimu, který je programově antiliberální a antievropský, a v mnoha ohledech funguje coby ruský trojský kůň uvnitř evropských institucí. Kdysi zahraniční pozorovatelé konstatovali, že kvůli prezidentu Zemanovi je ČR vnímána jako "soft" Maďarsko. Když ale Zeman na mezinárodní scéně prosazuje pozemní vojenskou intervenci země s téměř žádnými vojenskými kapacitami proti "islámskému státu" ZDE, žádné "soft" už dávno není namístě. Naopak, Česko s prezidentem, který si notuje se subjekty typu IvČRN, zašlo mnohem dále, než kam se kdy vůbec dostalo Orbánovo Maďarsko, které se stále snaží fašisty z Jobbiku udržet na druhé koleji.
Bývá běžné, třebaže to rozhodně není pravidlem, že středopravicové politické strany v dobách sílící xenofobie přebírají část ultrapravicové agendy s cílem přetáhnout voliče konkurenci. Středolevicové strany normálně o takový elektorát nestojí. ČSSD nicméně není středolevicovou stranou západního typu a nikdy jí nebyla. Už za Zemanova předsednictví se snažila přetáhnout příznivce Sládkovým republikánům a vstupovali do ní populističtí ultrapravičáci jako Vítězslav Jandák. Už za Zemanova a Špidlova premiérování posunula politiku zaměstnanosti oproti předchozím pravicovým vládám fakticky doprava a prosazovala v ní přístupy běžné ve středopravicovém křesťanskodemokratickém prostředí (nezaměstnanému má primárně pomáhat rodina, ne stát, atd.).
Změnu ovšem nečekejme, a to ani v rovině reflexe. Dokud nedojde k rozpletení celého tabuizovaného uzlu zavázaného hysterickými "protikalouskovskými" řvouny nad prezidentskou volbou, ve které ve skutečnosti nikdy ani na chvíli nešlo o střet "levicového" a pravicového kandidáta (a už vůbec ne o Kalouska), ale o programově nihilistický postoj k právnímu státu, ústavnosti, lidským právům a západním hodnotám vůbec, nelze se nadít žádného konzistentního a reflektovaného postoje ani ke křižáckým výpravám navrhovaným prezidentem či jeho oblíbeným ministrem.
Vytisknout