Krize v Calais:
"Jestli mě pošlete domů, zabijete mě. Lepší je, když umřu tady."
30. 7. 2015
Lékaři nestačí ošetřovat vysoké počty zraněných uprchlíků. Mezinárodní organizace Médecins du Monde, Lékaři světa, která má víceméně trvalou základnu v uprchlickém táboře v Calais, varuje, že počet osob, které potřebují naléhavou zdravotnickou péči, v posledních dnech radikálně vzrostl
Zdravotníci v Calais varují, že nejsou schopni ošetřit stále větší počty vážně zraněných uprchlíků, kteří podnikají stále riskantnější kroky ve snaze dostat se do Británie.
Od začátku června zemřelo 9 uprchlíků při pokusu dostat se do Británie. Posledním z nich byl v úterý Súdánec. Dva další Súdánci kolem třiceti let leží v nemocnici poté, co je v pondělí srazil vysokorychlostní vlak.
Lékařskou pomoc nyní každodenně potřebuje až 90 uprchlíků. Ke zraněním dochází při opakovaných pokusech dostat se do kamionů a do vlaků. V táboře Džungle jsou ranění vidět na každém kroku.
Chloe Lorieux z organizace Médecins de Monde ostře kritizovala britské i francouzské politiky za jejich výroky ohledně uprchlíků. "Politikové zjevně netuší, co se děje. Tihle lidé jsou z Darfuru, z Eritreji, z Afghánistánu. Prchají před válkou a diktaturou."
Někteří uprchlíci v táboře se pokusili zažádat o azyl ve Francii, ale musejí čekat na první pohovor až půl roku, bez práva na potraviny či přístřeší.
Shahnawez, Pákistánec v Calais, uvedl, že ho uvěznil Taliban za to, že pracoval pro americkou nevládní organizaci. Trvalo mu tři roky a musel vydat 8000 dolarů, než se dostal do Calais, a doufal v lepší život v Británii.
"Mnoho lidí tady v tomto uprchlickém táboře mluví anglicky. Zastávají názor, že je Británie bezpečnou zemí a je tam více spravedlnosti a příležitostí. Proto tam chtějí jít."
Mesti, třicetiletá eritrejská křesťanka, která odešla ze své země kvůli pronásledování, vysvětlila, že do tábora v Calais přicestovala teprve předchozího večera a že se bojí snažit se vylézt na kamion či vlak.
"Když jsem sem dorazila, chtělo se mi plakat," řekla a ukázala na provizorní stany, poslepované igelitovými pytlíky. "Ale jestli mě pošlete domů, zabijete mě. Lepší je, když umřu tady."
Podrobnosti v angličtině ZDE
VytisknoutObsah vydání | Čtvrtek 30.7. 2015
-
30.7. 2015 / Ne, to není váš názor. Prostě se mýlíte30.7. 2015 / Britský premiér o Calais: Musíme zajistit, aby britští turisté mohli jet na svou dovolenou24.7. 2015 / Jak poznat, že média lžou30.7. 2015 / Ivo Barteček, Štěpán ChábProč stát nezasáhne proti společnostem, které ničí mladým lidem život?27.7. 2015 / Petr HartmanZnovu zoufalá prosba o finanční pomoc: český stát existenčně likviduje občany, kteří onemocní27.7. 2015 / Jan ČulíkJe nepochopitelné, jak je možné, že český stát vás existečně zlikviduje a připraví o přístřeší, když onemocníte30.7. 2015 / Zemřel historik Jiří Vančura30.7. 2015 / Karel DolejšíByl by tribunál ke katastrofě letu MH17 "špatně načasovaný" a "kontraproduktivní"?30.7. 2015 / Venezuela: Zdravotnictví je v krizi29.7. 2015 / Jan ČulíkDěsí mě politika vytváření "druhořadých lidí". To vedlo k vzniku plynových komor30.7. 2015 / Bohatí Američané zabijí v Africe stovky lvů ročně29.7. 2015 / Karel DolejšíPollard dostal doživotí za zradu spíše než kvůli ohrožení národní bezpečnosti28.7. 2015 / Jsou schopni mě vnímat jako lidskou bytost?28.7. 2015 / Životy na pokraji zkázy: Pevnost Calais17.7. 2015 / Hospodaření OSBL za červen 2015