Sobotní incident ve Srebrenici není příkladem stigmatizace Srbska

12. 7. 2015 / Mirna Šolić

Reaguji na článek Daniela Veselého "Stigmatizace Srbů přetrvává 20 let od masakru v Srebrenici". I když souhlasím, že v mezinárodní veřejnosti jsou Srbové především ti, kteří jsou obviňováni za všechny zločiny v Chorvatsku a Bosně a Herzegovině, nemůžu souhlasit s argumentem, že incident, který se odehrál během pietního aktu v Potočarech, potvrzuje stigmatizaci. Zaprvé, ještě se neví, kdo incident spáchal: v lokálních médiích se mluví i o tom, že to byli extrémní fotbaloví fanoušci, kteří přijeli ze Srbska. Potvrdil to i sám Vučić. Zadruhé, Vučić byl extrémním nacionalistou a je známý tím, že jako člen Srbské radikální strany před 20 lety prohlásil "zabijte jednoho Srba, a my zabijeme sto muslimů". I navzdory tomu organizátoři výročí masakru uvítali jeho účast v sobotu v Srebrenici.

Členové, nebo spíš členky organizačního odboru 20. výročí masakru v Srebrenici, ženy, které přežily události v létě 1995, především asociace "Matky enklávy Srebrenica a Žepa" přijali účast srbského premiéra s úctou. Munira Subašić, prezidentka asociace, se veřejně jménem organizátorů postavila proti útoku na Vučiće a prohlásila, že útok na srbského premiéra je útok na důstojnost všech účastníků. Také řekla, že se ho vlastním tělem pokusila zachránit, protože se pietního shromáždění zúčastnila vedle něho. Reis-úl-ulema Husein Kavazović, vedoucí duchovní osobnost organizace Islámská komunita v Bosně a Hercegovině, se také ostře postavil proti útoku, a řekl, že lidé, kteří ho spáchali, nemají nic společného se Srebrenicí a oběťmi masakru. Od "Matky Srebrenice" dostal Vučić i zeleno-bílý květ, jako symbol soustrasti s tím, co se stalo před 20 lety. Bývalý reis-úl-ulema islámské komunity prohlásil, že podle Koránu se má každý představitel jiného národa uvítat s úctou.

Ano, stigmatizace Srbů určitě existuje, mělo by se mluvit i o zločinech, které spáchaly jiné strany. Kdyby například bosenská vláda, nebo především jejich muslimští členové, neuvítali příjezd extrémních vojáků z arabských států během války v BiH, dnes by určitě stovky mladých, traumatizovaných a chudých lidí nebyly radikalizovány a nejezdily by do Islámského státu. Část Chorvatů uznává, že je nutno i oficiální chorvatskou politiku obvinit z válečných událostí v sousední Bosně a Hercegovině. Ale sobotní incident určitě není příkladem stigmatizace Srbska.

Slobodan Miloševič, Srbsko a válka v Kosovu | Chorvatsko
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 10.7. 2015