Varoufakis: Schäuble chce vyloučit Řecko z eurozóny, aby strachem donutil Francii k přijetí jeho autoritářské politiky

11. 7. 2015

Proč odmítají věřítelé Řecko proti zdravému rozumu a proti doporučení MMF restrukturalizaci řeckých dluhů, ptá se v deníku Guardian Janis Varoufakis. Odpověď podle něho není ekonomická, ale politická. V roce 2010 se stalo Řecko insolventní. Naskýtaly se dvě alternativy: jedna rozumná, kterou by doporučil každý slušný bankéř, totiž restrukturalizace dluhu a reforma ekonomiky, a druhá vražedná, totiž poskytnutí dalších půjček zbankrotovanému státu a předstírání, že je i nadále solventní.

Oficiální Evropská unie zvolila tu druhou, vražednou možnost a dala přednost záchraně francouzských a německých bank před socioekonomickou funkčností Řecka. Restrukturalizace řeckého dluhu by totiž znamenala, že bankéři zaznamenají ztráty. Činitelé EU předstírali svým parlamentům, že problémem Řecka není, že zbankrotovalo, ale že nemá likviditu. Proto "záchranný balíček" byl prý "výrazem solidarity" s Řeckem.

Přesunout cynicky nenahraditelné ztráty soukromých bank na ramena daňových poplatníků prostřednictvím drastických škrtů bylo cynickým činem. Příjem Řecka poklesl o celou čtvrtinu. Stačí matematické znalosti osmiletého dítěte, aby si uvědomilo, že tento proces nemohl skončit dobře.

Pak si vymyslela Evropská unie další výmluvu: zrušení dluhů by poškodilo evropské občany! A tak byla na Řecko uvalena další vlna drsných škrtů, zatímco se dluhy dál radikálně zvětšovaly.

Jednání s Tsiprasovou vládou se dostalo do slepé uličky z jednoduchého důvodu: naši věřítelé odmítají restrukturalizaci dluhu a požadují, aby nesplatitelné dluhy byly spláceny nejchudšími Řeky, jejich dětmi a vnuky.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble se už v roce 2012 rozhodl, že odchod Řecka z eurozóny je užitečná "investice" jako způsob postrašit Francii a další země a donutit je, aby přijaly jeho striktní hospodářský model. V době, kdy v Řecku vyhrála volby Syriza, přijala většina eurozóny pod vedením Schäubleho princip vyhnání Řecka z eurozóny jako zbraň proti naší vládě.

Řekové se právem bojí odchodu z eurozóny, protože nemají žádnou jinou měnu, kterou by mohlo být euro nahrazeno. V okupovaném Iráku trvalo téměř rok, než byly zaveden nové papírové peníze, přestože intenzivně pomáhala americká vláda.

Eurozóna tvrdošíjně odmítá jednat o restrukturalizaci řeckých dluhů. Prý se o tom bude jednat v blíže nespecifikované budoucnosti, až "bude úspěšně realizován program škrtů". Dostali jsme se do začarovaného kruhu, protože program škrtů bez restrukturalizace dluhu nemůže být úspěšný.

Proč je to tak těžké? Jsou tři důvody. Jedním je setrvačnost institucí. Druhý je, že nesplatitelný dluh dává věřitelům obrovskou moc nad dlužníkem. A moc dokáže zkorumpovat i ty nejslušnější lidi. Avšak nejzajímavější je třetí důvod:

Euro je hybrid v režimu pevných měnových kurzů. Existuje na základě strachu, že by nějaké země mohla být z eurozóny vyhnána. Státní financování by umožňovalo recyklaci finančních přebytků mezi členskými zeměmi. Avšak eurozóna toto neumožňuje - je něčím víc nž pouhým režimem stabilních kurzů, ale něčím méně než stát.

A to je ten problém. Po krizi let 2008-2009 nevěděla Evropa, jak má reagovat. Měla by připravit vyloučení aspoň jedné země, Řecka, na posílení disciplíny? Anebo by měla vytvořit federaci? Neudělala zatím ani jedno, ani druhé, a její existenciální úzkost neustále roste. Schäuble je přesvědčen, že eurozóna potřebuje vyloučit Řecko, aby se pročistil vzduch. Náhle je nesplatitelný řecký dluh pro Schäubleho nesmírně užitečný.

Na základě mnoha měsíců vyjednávání jsem přesvědčen, že německý ministr financí chce Řecko vyhnat z eurozóny, aby tak vyvolal obrovský strach ve Francii a donutil ji, aby přijala jeho model disciplinární eurozóny.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 10.7. 2015