Nevěřte cizincům a cizím zemím, mohou vás připravit o vaše děti
9. 7. 2015 / Bohumil Kartous
Slovenské Centrum pre medzinárodnoprávnu ochranu detí a mládeže, zřízené tamním Ministerstvem práce, sociálních a věcí a rodiny, spustilo mediální kampaň, ve které si podle vyjádření na webu organizace, "bere za cíl učit občany Slovenska respektovat zákony jiných zemí". Vyznění některých spotů ale spíše než respektu nabádá opatrnosti, lépe řečeno ostražitosti před lidmi z jiných zemí a kultur. V reklamních spotech není označena jediná odlišná kultura či země, jde pouze o anonymní příběhy smíšených rodin, v nichž byly buď děti odebrány rodičům, případně jeden z rodičů dítě unesl. O "zákonech jiných zemí" se v kampani nehovoří.
Kampaň je postavena na videospotech a rozhlasových spotech, které mají přitáhnout pozornost tím, že jsou v jich angažovány (pravděpodobně) slovenské celebrity. Příběhy, které jsou během jednotlivých spotů vyprávěny, ukazují tragické osudy slovenských dětí, jejichž údajným důvodem je "jiný mrav" zemí, z nichž buď pochází jeden z rodičů, nebo kam se slovenské rodiny přestěhovaly.
Tvrzení, které spoty doprovází, lze interpretovat tak, že cizí země a cizinci představují krajní nebezpečí a že jim není radno věřit. Nepřímo tak vede diváka k závěru, že takové riziko může mít fatální důsledky v budoucnu a že jej není radno podstupovat. Podle toho, jak je jsou tvrzení zkonstruována, je na vině tragických rodinných osudů "jiný mrav", samotní rodiče jsou zcela z obliga. Nepřímo lze také z kampaně usoudit, že nejbezpečnější pro slovenské občany bude, pokud si budou hledat partnery pouze krajany.
Žádná konkrétní země ani kultura není jmenována, nicméně příběhy jsou zřetelně přizpůsobeny mediálním kauzám, jako je odebírání děti pro porušení zákona v péči o ně v Norsku, případně narážejí (pravděpodobně) na to, že v zemích, kde převažuje islám, je právem otce rozhodovat o výchově dětí. U některých příběhů (jeden z rodičů unesl dítě do země svého původu) je však zcela nejasné, jaký podíl hraje "jiný mrav" na události, která je popisována. Z hlediska vlivu na diváka a informační hodnoty takového sdělení jde zcela prokazatelně o manipulativní techniku, nikoliv o snahu vzdělávat či informovat.
Kampaň, která přichází v době velmi xenofobních nálad ve většinové společnosti zemí, jako je Slovensko, ČR, Polsko či Maďarsko vyvolala kontroverzi, začal se jí zabývat například slovenský Denník N.
Vytisknout29.6. 2015 / Bohumil Kartous
Jan Čulík vyzývá k tomu, abychom se postavili zločinné xenofobii. „Hysterická antiislámská kampaň českých médií a protiislámských aktivistů je zločinecká, protože povede k ztrátám na životech.“ To je příliš velká zkratka, která vede k dojmu, že zastá...