Ze svobodného internetu se stal nástroj řízení

Facebook je mrtvý

23. 7. 2015 / Ivo Barteček, Štěpán Cháb

Jeden člověk je jeho majitelem a tedy určuje pravidla. Může nechat proběhnout experiment bez vědomí obětí. V pravidlech používání Facebooku se to pak může nějak pěkně formulovat, aby z toho nebyly problémy, stejně pravidla nikdo vyjma právníků nečte. Facebook je řízen a inklinuje k pravidlům, která nemusí být zrovna dvakrát výhodná pro koncové uživatele. Facebook se třeba může stát výborným nástrojem pro politiku. Nenabízí v prvé řadě sociální síť pro uživatele, ale možnost vydělat na uživatelích třetím stranám, či uživatele ovlivňovat v rozhodnutích. Proběhla i informace, že Facebook třídí zobrazované komentáře a zprávy. Nevyhovující pohled na politiku a další oblasti lidského konání je umožněn, ale dosah takového pohledu je Facebookem uměle blokován. Jedná se svého druhu o novodobou cenzuru, která netrestá, ale nepustí dál do oběhu, tudíž pisatele odstřihuje od odezvy a vlivu.

Facebook je řízen, nikoliv sdílen. Uživatelé jsou nuceni podřizovat se často nevhodným pravidlům. Jediná možnost jak se jim vyhnout, je nebýt na Facebooku. Ovšem Facebook se za deset let své existence stal nejrozšířenější sociální sítí. Jsou tam všichni, a kdo tam není, jako kdyby nebyl. Další Google. Google se již dříve stal dalším Microsoftem. Moderní svět potřebuje moderní komunikaci, veřejné profilování, vždyť už i při přijímání do zaměstnání je před přijetím uchazeče prolistován jeho profil na Facebooku. Facebook se stal nedílnou součástí virtuálního i toho skutečného života. A Facebook zahazuje svůj potenciál odebíráním některých užitečných funkcí, přidáváním jiných neužitečných funkcí a zneužíváním uživatelů. Není-li lepší alternativy, uživatelé zatím zůstanou, ale...

Jak z toho ven? Protestovat? Psát naštvané články? Podepisovat petice? Podávat žaloby? Všechno to jsou jistě pěkné metody, ale většinou zcela neúčinné. Co takhle zapomenout na Facebook? Nebo ještě lépe  odhlásit se z jeho útrob a vytvořit si vlastní systém, který nebude řízen, ale sdílen? Vlastněn všemi, ovládán všemi, budován všemi. Z programátorského hlediska se nejedná o výrazný problém. Celý systém by pracoval na principu Open Source, tedy jako internetová služba s otevřeným kódem, k dispozici na serverech i ke stáhnutí a do nekonečna se rozvíjet nikoliv pod rukama majitele, ale pod rukama všech. Už jsme připraveni na to, nebýt vlastněni a ovládáni, ale koexistovat, spolupracovat.

Zní to jako utopie? Proč? Podobné systémy již existují. Otevřené diskuzi, vyvíjeny všemi, dávány dohromady po vzájemné dohodě. A hlavně, bez možnosti prosazovat politiku, která by šla proti lidem. Protože právě lidé mohou určovat, kam směruje jeho další vývoj. V takovém projektu není místo pro zhůvěřilé experimenty a jejich experimentátory, není místo pro pravidla, která se hodí jen hrstce lidí. Vše funguje na bázi domluvy. Pokud mohl vzniknout operační systém Linux se všemi svými složitostmi a pro obyčejného člověka zcela nesrozumitelnými vnitřnostmi, díky kterým vše funguje jak má, není žádných překážek pro vytvoření komplexního systému sociální a znalostní sítě, která je dokonale otevřená, schopná reagovat na přání uživatelů, nikoliv jednoho majitele, korporace nebo politické objednávky.

A proč zůstávat jen u nahrazení Facebooku, který se časem změnil jen na složitější přeposílač zpráv? Proč do nového systému nevlepit i profesní profil, proč do něj nedat i službu tvorby webu, e-shopu, proč do něj nedat e-mailového klienta, proč nedovolit ovládání vlastního bankovního účtu, proč nedat internet lidem a sebrat ho tak z rukou korporacím a politickému vlivu? Že budeme vytvářet to stejné co Google či Microsoft? Ale právě to je potřeba - stačí se podívat na přepočet ceny akcií na jednoho zaměstnance - to je náš potenciální zisk a naše současná ztráta. Revoluce ve skutečném světě je již dávno nemožná, protože všichni máme své povinnosti, starosti a oddat se revoluci je pro většinu lidí jaksi navíc, nadstandard, na který každý nemá. Ovšem doba je nakloněna změně. Změna může vzniknout na síti, přijít přes internet. Nikoliv online peticemi, které jsou, přiznejme si, zcela k neužití, ale novým pokročilým počítačovým systémem, který bude pracovat na základě vzájemné spolupráce.

Spoléhat na staré struktury a volební urny, volit nadvládu namísto správy, poslouchat věčné kauzy s tunelováním, měnit do omrzení politické strany, které slibují zatočit s korupcí, a skutek utek, vytvářet stovky registrací do jednoduchých webových aplikací - to vše nám jen ujídá prostor, který bychom mohli využít k užitečnější činnosti. Třeba vytváření pokročilého softwaru efektivní správy informací. Sedmdesát dobrovolných programátorů, každý přidá pár funkcí a nový systém je na světě. Ale jak oslovit vývojáře, jak nás všechny spojit a nadchnout, jak přilákat uživatele, jak začít? Třeba zkritizovat současné, napsat pár prototypů a myšlenek na téma a publikovat veřejně...

Vytisknout