Jak je odpor k nacismu využíván v ČR k nacistické agendě

30. 5. 2015 / Boris Cvek

Trik, který je používán ze strany islamofobů, spočívá v tom, že vylíčí danou skupinu (náboženskou či rasovou menšinu) jako analogickou s nacisty. Že ani po válce nikdo soudný nemohl považovat všechny členy NSDAP za nějaké zlo, které by se mělo odstranit z dané společnosti jako vřed, ba že nacismus je něco, co si člověk jako politickou stranu volí, zatímco desítky generací trvající náboženství je pro mnohé něco, do čeho se rodí a co je součástí jejich identity stejně jako etnikum, to ve veřejné debatě už nezazní.

Tedy ještě jednou: aby byla zakryta zjevně nacistická agenda odmítání náboženské či etnické menšiny na daném území (co jiného znamená „islám v ČR necheme?“), vylíčí se ta menšina jako nacistická a jakékoli upozorňování na to, že nelze všechny muslimy nebo židy nebo katolíky chápat jako monolitické nacistické zlo, je bráno de facto jako obhajoba nacismu.

Je to snaha o obrácení naši zášti k nacismu ve prospěch nacistické agendy. Je tedy nutné znovu si připomínat, že tam, kde jde o paušální odmítání náboženské či rasové menšiny jako zla, které v naší společnosti nechceme, jde prostě o nacismus. Lze to snadno pochopit: má-li zmizet z ČR islám, musí každý muslim být identifikován a označen (třeba žlutým půlměsícem) a musí být buď donucen k odmítnutí islámu (a hlídán a prověřován, zda to jen nehraje), nebo vyhnán z ČR, nebo zavražděn. Musí být vytvořeny komise, zkoumající, kdo už je muslim a kdo ještě ne (třeba je nějaký alavita muslim?), musí být udavači monitorující, zda někdo nekonvertoval k islámu nebo se někde muslimsky nemodlí, musí být také a především ale policejní jednotky určené k tomu, aby pátraly po tom, zda kdokoli z nás náhodou nezastává islám nebo cokoli, co se bude jako „islám“ hodit označit.

Vytisknout