Dokument ilustrující obrovský rozdíl mezi západní (inovativní, koncepční) a českou (podpůrnou, nekoncepční) ekonomikou.

Jak využívat digitální transformaci k pokroku společnosti

28. 5. 2015

Proměna internetu

Stále více a více jsou infrastruktury, stroje a objekty vybavovány inteligentními funkcemi a propojovány do sítě prostřednictvím internetu. V takovémto internetu věcí jsou produkována a vyměňována data - to je umožněno přes senzory vybavená průmyslová zařízení, domácí spotřebiče, automobily a obaly. Počet inteligentních produktů připojených k internetu rapidně roste. Existují odhady, že celosvětově bude z celkových 200 miliard objektů do roku 2020 kolem 32 miliard možné propojit do sítě přes internet.

To bude umožněno přes nové bezdrátové sítě a novými postupy pro přenos dat: Bezdrátová širokopásmová síť páté generace bude asi desetkrát rychlejší, než je aktuální standard LTE a a bude dále stimulovat mobilní využití internetu. Přes internetový protokol verze 6 (IPv6) bude možno rozšířit adresovatelný prostor internetu ze zhruba 4 miliardy adres na 340 sextillionů (10³⁶) adres. Tím lze jakýkoli cyber fyzikální systém celosvětově jednoznačně oslovit a identifikovat.

Tato komplexní síť produkuje velké množství a nové typy dat - Big Data. Vedle využití pro hospodářské účely mohou být takováto data použita i v dalších oblastech, při řešení další problematiky. Konvenční statistické modely jsou dále rozvíjeny. Proto lze obrovská big data cíleně vyhodnocovat a informace vhodným způsobem etrahovat.

Nové poznatky, prognózy a metody analýzy v mnoha oblastech - od předpovědi počasí až po medicínský výzkum a diagnostiku - mohou vyplývat ze zpracování big dat.

Share economy

Digitalizace mění velké množství každodenních transakcí v komerčním sektoru, stejně tak ale i v soukromém sektoru. Vyhledání nemovitosti, vhodných ojetých vozů a životních partnerů na bázi internetu se již značně rozšířilo. Význam vlastnictví, jakož i přístup ke vzdělání a informacím se se přes digitalizaci značně změnilo. Zásadní změnou je i spoluspotřebitelství (share economy), které spočívá v tom, že vlastnictví věcí již není v popředí, ale že jde především o jejich používání. Ve výchozí formulaci přístupu šlo o rozdělení privátního používání na více osob, přičemž jde o společné využívání zdrojů více osobami s neziskovým záměrem. Ale neziskový záměr již do důsledku neplatí. Mezitím je v nabídce kromě tradičního pronájmu celá řada nových obchodních příležitostí (pronájem jízdních kol, sdílení aut), nebo z části živnostenské, z části soukromé nabídky (například ubytovacích služeb, zprostředkování řidiče). Image spoluspotřebitelství (share economy) je tedy stejně heterogenní jako obchodní modely početných zprostředkovatelských a na pronájem orientovaných platforem.

Wiki economy

Další nová podoba spolupráce v digitální společnosti je "wiki economy". Je založena na nápadu, že uživatelé poskytují obsah nebo služby zdarma na internetu, nebo je nabízí s licencí, která umožňuje jejich bezplatné používání. Organizace "Creative Commons" si stanovila za úkol poskytovat pro tyto případy standardní licenční dohody, se kterými může původce stanovit podmínky, za nichž bude mít veřejnost přístup k těmto dílům nebo nabídkám.

Nicméně tyto změny rovněž zpochybňují stávající normy a předpisy. Například co se týká vlastnických a autorských práv. Mnoho služeb na internetu je placeno uživateli například tím, že přenechají nabízejícímu svoje data pro další použití, aniž by si přesně byli vědomi, co se s nimi následně stane, zda a jak budou například použita na trhu při výměně informací mezi obchodními subjekty.

Vedle legálních cest pro obchodní využití uživatelských dat na trhu vytváří digitální data datové stopy, které každý občan stále častěji zanechává přes svou on-line nebo mobilní komunikaci, které ale také mohou být různou formou zneužity. Jak daleko mohou například zacházet veřejné státní orgány v boji proti počítačové kriminalitě?

Obavy z potlačování stávajících individuálních práv

Také nově popsané formy hospodářství, jako je spoluspotřebitelství (share economy) nebo wiki economy, nemají pouze pozitivní vliv na předělování zdrojů a přístup ke znalostem a kulturnímu dědictví. Tyto postupy vytlačují poměrně často konvenční produkty, které by jinak mohly být přínosem, který bude ale rozpoznán teprve tehdy, až bude příliš pozdě. Také se vyskytují opakované pokusy nových konkurentů, kteří uvádějí, že je pokrok nezastavitelný, že práva na ochranu zaměstnanců, sociální nebo spotřebitelské normy ochrany jsou zastaralé. To patří poměrně často k agresivním obchodním modelům, které neberou v úvahu pravidla a předem počítají se sankcemi a soudním řízením.

Požadavky na podniky a politiku

Nadhozené sociální otázky a výzvy je nezbytné řešit v diskusi se všemi zainteresovanými stranami. Je důležité najít rovnováhu, která by chránila německé vysoké standardy, mnohdy těžce vydobyté, ale zároveň ponechala dostatek prostoru pro inovativní nápady a koncepty. Často je zapotřebí využívat diferencovaného postupu.

Při spoluspotřebitelství je nezbytné rozlišovat mezi privátními osobami a živnostenskou nabídkou jako poskytovateli služeb. V diskusi o tržní síle a obchodních modelech na trhu a provozovateli platforem jsou právní vztahy mezi aktéry vzájemně propojeny ve vztahu v podobě trojúhelníku. "Uživatele – poskytovatele služeb – provozovatele platformy" posuzujeme jednotlivě.

V oblasti ochrany údajů by měl vzniknout v rámci evropské ochrany údajů moderní, v celé EU harmonizovaný právní rámec. Tak mohou být osobní údaje v rámci EU chráněny a může být zajištěn volný pohyb těchto údajů v rámci evropského vnitřního trhu. Mohou tak být v rámci evropských zemí pro podnikání zajištěny "rovné podmínky", které poskytují právní jistotu a rovné podmínky pro přeshraniční datové toky spotřebitelů a podniků. Klíčovým ustanovením je ukotvení tzv. principu tržního místa: základní ochrana osobních údajů v rámci EU (General data protection regulation, GDPR) není vázána na sídlo společnosti, nýbrž na místo obchodní činnosti. Dokonce i společnosti, které nejsou usazeny v EU, se tak musí řídit pravidly platnými v rámci státu.

Digitální mediální kompetence

A konečně, digitalizace společnosti musí být široce ukotvena. Využívání nových digitálních nabídek služeb předpokládá otevřenost a důvěru, stejně tak i digitální mediální kompetence uživatelů ve všech generacích a za všech životních okolností. Studie D21 digital index, která byla zahájena v roce 2013. D21 ukazuje, že i nadále bude nutno jednat v hospodářské oblasti, v obasti správy a společenských organizací, které musí přispět k tomu, aby byl usnadněn přístup všech občanů k digitálním médiím a motivovat je k jejich využívání. Jde o to zajistit v digitální společnosti shodné šance pro všechny.

Takovým způsobem klade digitální transformace nové požadavky na infrastruktury a investiční politiku, je nezbytné přemýšlet o vzdělávání a práci, umožnit tím nový stupeň vývoje udržitelné "zelené ekonomiky". To vyžaduje novou, intenzivnější výměnu názorů všech politicky zainteresovaných stran v Evropě.

Dialog firem

Proto je naprosto nezbytné uspořádat široký podnikový dialog, výměnu názorů s odbory, politickými stranami, výzkumnými organizacemi, občanskými společnostmi a dalšími zainteresovanými subjekty. Proto BMWi (Bundesministeriums für Wirtschaft und Energie, spolkové ministerstvo pro hospodářství a energie) zahájilo spolu se zúčastněnými skupinami práci v platformě "Inovativní digitalizace hospodářství" a "Průmysl 4.0" (společně s BMBF, spolkovým ministerstvem pro vzdělávání a výzkum). Výsledky práce v rámci platformy by měly být k dispozici v dokumentu "Digitální charta 2025".

Zjednodušení a bezbariérovost ​​přístupu k digitálním médiím je důležitým elementem při formování digitálního životního prostředí a poskytuje konkrétní hospodářské výhody. Aspekty přístupnosti musí být s ještě větší silou integrovány do opatření na podporu technologické podpory (např. smart servisu) a tam také zohledněny. Také aspekt snadné a intuitivní použitelnosti a pozitivních uživatelských zkušeností v digitálních aplikacích (použitelnost a uživatelský prožitek, usability and user experience) je nezbytné zakotvit jako obecný požadavek na návrhy digitálních produktů a služeb.

BMWi za tímto účelem:

• zajistí pro veřejné WLAN nabídky právní bezpečnost a tím podpoří nové obchodní modely pro rychlý mobilní přístup pro užívání internetu (přizpůsobení zákona o telemédiích),

• urychlí další vyjednávání a přijetí General Data Protection Regulation (GDPR),

(Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně údajů)

• bude zkoumat hospodářské potenciály a sociální důsledky spoluspotřebitelství (share economy) a související rámcové právní úpravy,

• bude dále sledovat digitální index jako roční instrument měření a tím i inicializovat širokou diskusi a dále ji komentovat,

• vést sociální dialog s cílem startu charty 2025, aby bylo možno popisovat šance digitální revoluce a ukazovat cestu k její realizaci.

Vytisknout