29. 5. 2015 / Karel Dolejší
Britská seniorka Joan Bakewellová publikovala článek ZDE, v němž se distancuje od mimořádné vládní finanční podpory penzistů. Upozorňuje, že si tak britští konzervativci cíleně kupují voliče mezi důchodci, kteří chodí k volbám častěji než mladí a také častěji volí právě torye (u nás komunisty a ČSSD). A zároveň poznamenává, že většině mladých se v době, kdy by měli "dobývat svět", žije mnohem hůře, než ve stejném životním období příslušníkům její vlastní generace, pokud ne přímo hůře, než samotným penzistům. Podle jejího názoru taková politika podněcuje mezigenerační válku.
Stárnutí populace, poznamenává autorka, vede k potřebě "posilovat vztah mezi mladými a starými, spíše než je rozdělovat. Staří závisejí na tom, aby mladí byli soucitní a pečující; mladí závisejí na tom, aby je staří podporovali a chápali."
Kdoví proč autorka, která se jako důchodkyně vzdává části svých benefitů, nevyzývá strádající dvacetileté, aby se snažili "změnit svět", který se k nim chová macešsky? Kdo ví proč se snaží generace navzájem spíše spojovat, než aby je štěpila na znepřátelené odseknuté údy společnosti?
Má generace patřila k těm několika v moderních českých dějinách, které vlivem politických událostí nemusely příliš čelit trvající konkurenci starších. Kdo z nás chtěl dělat kariéry, dostal bezprecedentní možnost, jaká se desítky let nebude opakovat.
Přišlo by mi zvláštní s tímto generačním zázemím školit mládež, která je už zase odsouzena k čekání, až se uvolní místa po starších, a doporučovat jí, co by měla v životě dělat. Nikoliv z vlastního rozhodnutí se jedná o generaci méně početnou, zatímco všechny další početnější kohorty kolem stárnou. Na stará kolena, pokud se dožijeme a systém se nezhroutí, ale i nás právě tito lidé budou muset živit.
Obávám se, že pošťuchováním údajně "degenerovaných" mladých lze ještě tak nejlépe docílit toho, že nás - ve světě, jak jim mnozí stále připomínají, krutém a chudém na příležitosti - jakmile to jen půjde strčí do chudobinců, protože neživit početné starší a případně je obrat o majetky je ten opravdu nejjednodušší způsob, jak by si i oni ještě mohli poněkud přilepšit.
Protože pro ně nemilosrdný osud nepředpřipravil scénu, na které stačilo na chvíli vyjít do ulic a zvonit klíči...
Ostatně ani to se "revoluční" generaci nepovedlo tak, aby to zakládalo právo udílet knížecí rady.
Vytisknout29.5. 2015 / Boris Cvek
Dovolte mi pár poznámek k debatě o „generačním konfliktu“. První je ta, že ani mládež, ani důchodci netvoří nějakou homogenní skupinu a že mezi mládeží i důchodci jsou různí lidé s různou zkušeností, různými hodnotami a názory. Druhá má poznámka se b...