Patří Češi k Západu? A mohou to nějak ovlivnit?
29.5. 2015 / Karel Dolejší
To zda Češi náleží či nenáleží k Západu má řadu dimenzí. Proto není snadné jednoznačně odpovědět na otázku, kterou položil Jan Čulík ZDE.
28. 5. 2015
Váš článek Má smysl, aby se Češi mezi sebou ujišťovali, že jsou Západ? mě vyprovokoval k reakci. Domnívám se, vzhledem k vlastním zkušenostem z oblasti kulturního dění, že si vůbec nemusíme dokazovat, zda jsme či nejsme součástí tzv. Západu. Dovolím si reagovat na poslední odstavec článku, píše ředitel Domu kultury v Uherském Brodě Jaroslav Mikulík.
Většina menších zemí světa si je plně vědoma významu tzv. měkké, kulturní diplomacie. Vlády zemí světa proto financují na klíčových univerzitách v zahraničí kulturologická centra studia svých zemí, aby v klíčových zemích světa vytvořili informované sympatizanty v místních populacích, vlivné jedince, kteří skončí jako decision makers a v době případných krizí (jaká se zjevně blíží) budou schopni na mezinárodním fóru lidi upozorňovat, že
1. Česko existuje,
2. je to kulturní země s dlouhou tradicí
3. a je důležité ochraňovat její zájmy.
Jsem ředitelem Domu kultury v Uherském Brodě a k Vašim bodům 1. 2. 3. mohu uvést, že to s českou kulturní "diplomacií" někde nemusí být tak zlé. Za posledních cca 5 - 8 let se uskutečnilo v našem kulturáku desítky koncertů bluseových a jazzových muzikantů (většinou ale bluesových), z těch známějších mohu jmenovat Ten Years After, Johnny Winter, Joe Bonamassa, Livin Blues Experience, Walter Trout, Chemekia Copland a řada dalších skvělých muzikantů z USA (posledním byl před 14 dny Khalif Vailin Walter), Anglie, Německa, Holandska, Polska.
Organizovali jsme úspěšně Dny japonské kultury za účasti japonských umělců působících v Čechách, je zde také originální japonská zahrada, kterou vybudovali japonští přátelé z města Tsukyiona.
V Uherském Brodě byla úspěšně realizována putovní výstava tchajwanského současného umění " Umění čínského zvěrokruhu", která putovala po evropských hlavních městech. Všichni umělci - muzikanti či výtvarníci (i z Francie) byli většinou uneseni přijetím, kulturností, historií a skvělým publikem.
Např. Američané (kterých tu bylo na desítky) se velmi živě zajímají o historii a kulturu naší země. Vzpomínám si, jak Frank Morey, bluesman, fascinovaně vzhlížel k Martinelliho stavbě dominikánského kostela. A musím říci, že všichni, co u nás hráli, zejména Američané, jsou velmi přátelští a s neskrývaným obdivem a někdy i city se s námi loučí a chtěli by se vrátit (někteří se i vracejí). Tito lidé ví, kde je Česká republika, kde je Uherský Brod a že zde máme nejen krásnou krajinu, ale také historii, kulturu a vzdělané lidi.
A to vynechávám národopisný soubor Olšavu, který sjezdil téměř celý svět, pěvecký sbor Dvořák, jenž koncertoval snad ve všech zemích Evropy, dětský sbor Comenius, nositele významných mezinárodních ocenění. Bydlím v Uherském Hradišti, kde jsem také působil v kultuře - mohu tedy jmenovat mezinárodní pojem Hradišťan či Letní filmová škola, nemluvě o CM Jaroslava Čecha, Slováckém divadle. Nyní je Uherské Hradiště hostinským městem ME v kopané jedenadvacítek, etc.
Uherský Brod je možná výjimkou z hlediska bluesových koncertů, ale co se týká mezinárodní prezentace české a moravské kultury, lze najít v každém městě v Česku (tento název se mi ani trochu nelíbí!) mezinárodní kulturní aktivity v duchu Vašich "bodů".
Že jsme "Západ", o tom se, z mého pohledu a zkušeností, ujišťovat nemusíme! Vytisknout29.5. 2015 / Karel Dolejší
To zda Češi náleží či nenáleží k Západu má řadu dimenzí. Proto není snadné jednoznačně odpovědět na otázku, kterou položil Jan Čulík ZDE.
26.5. 2015 / Jan Čulík
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy plánuje na 9. června jednodenní konferenci na téma "Proč jsme Západ". Účastníci bohužel zastávají relativně jednotný směr myšlení, jsou jimi Martin Putna, Václav Bělohradský, Jiří Pehe, Štefan Füle, Dalibor Balš...