NATO omezilo počet příslušníků ruské delegace "kvůli zprávám, že jsou v ní špioni"

10. 4. 2015

To však již nebude dlouho pokračovat. NATO veřejně se odvolávající na administrativní úsilí omezit počty delegátů z "partnerských států" omezuje jejich velikost na 30 členů.

Avšak západní představitelé tvrdí, že tento krok také následoval po důvěrném hodnocení Výboru pro civilní zpravodajství, podle kterého součástí ruské delegace byli zpravodajští agenti.

Nikoho to nešokuje a omezení počtu delegátů těžko eliminuje riziko další špionáže, avšak problém by měl nyní být zvladatelnější. Kromě toho západní představitelé pod podmínkou anonymity tvrdí, že po zrušení partnerství NATO-Rusko ruská delegace nepotřebuje tolik lidí.

Ruská delegace se během čtvrtka odmítla k informaci vyjádřit, není však vyloučeno, že se vyjádří dnes.

Rusko nesouhlasilo s rozšířením NATO do Střední Evropy a budováním protiraketového systému v Evropě. Spojené státy tvrdí, že protiraketový systém je zaměřen proti potenciální íránské hrozbě, avšak Moskva se obává, že by se případně mohl vyvinout v systém ohrožující její kapacity jaderného odstrašení.

Existovala přesto spoluráce s Ruskem v kauze Afghánistánu, námořních operací a boje proti terorismu, kromě jiného. A byla symbolem zrušení nepřátelství po skončení studené války.

V roce 1994 se Rusko stalo partnerským státem NATO. Mělo s ní spolupracovat bez oficiálního členství. Smlouva z roku 1997 tvrdí, že obě strany se navzájem nepovažují za nepřátele a usilují o překonání dřívější konfrontace.

Později vznikla Rada NATO-Rusko za účelem diskuse o bezpečnostních otázkách. Počátkem minulého roku plánovala námořnictva společně eskortovat americké plavidlo Cape Ray, které likvidovalo syrské chemické zbraně. Avšak po propuknutí ukrajinské krize byla tato mise považovaná za modelovou akci zrušena.

Rusko v nové redakci vojenské doktríny prohlásilo NATO za protivníka, "takže musíme začít považovat Rusko ne již za partenra, ale spíše za protivníka než partnera," prohlásil ještě vloni Alexander Vershbow, náměstek generálního tajemníka NATO a bývalý americký velvyslanec v Moskvě.

Loni v dubnu NATO rozhodlo o omezení vojenské i civilní spolupráce s Ruskem při uchování politických kontaktů, a to kvůli ruské roli v ukrajinské krizi.

Od té doby mají pouze čtyři členové ruské delegace právo pohybovat se ve štábu bez eskorty: Velvyslanec, jeho náměstek, řidič a asistent. Velvylsanec Gruško se dál setkává s vysokými představiteli NATO a účastní se jednání s dalšími partnery.

Na konci loňského roku ruská delegace čítala ještě 70 osob, mezitím se zmenšila na něco přes 50. Nově má být limitována hranicí 30 členů, ale tento strop nebude aplikován bezprostředně. Rusko bylo oficiálně informováno minulý týden, stejně jako ostatní delegace, jichž se rozhodnutí týká.

NATO se má napřesrok v Bruselu přestěhovat do nové štábní budovy a rozhodnutí omezit velikost delegací bylo oficiálně prezentováno jako administrativní snaha zvládnout rostoucí počet partnerských států. Těch je nyní 41.

Nejmenovaní západní představitelé však prohlásili, že stropování delegací se možná fakticky dotkne právě jen Ruska. Zpravodajský výbor vedený Norskem dospěl k závěru, že řada členů ruské delegace se věnovala špionáži.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout