Diskuse o odebrání dětí paní Michalákové by měla vést k revizi poměrů v České republice

23. 1. 2015 / Jan Čulík

Je paradoxní, že česká média a česká společnost vesměs zuřivě reagují na skutečnost, že v Norsku byly paní Michalákové odebrány děti z důvodů, které nejsou známé a jsou přinejmenším sporné (jak na to upozornili i představitelé českého státu). Přitom zuřivé diskutéry jaksi nechává chladným, že v Norsku bylo odebráno rodičům ze sociálních důvodů méně dětí, než kolik jich bylo odebráno v České republice (Norů je 5 milionů, Čechů 10, tedy dvakrát tolik.) Proč všichni zuří proti Norsku a situace ve vlastní zemi je nechává zcela chladnými? Obávám se, že to vypadá, že je ve hře nehezká xenofobie a nacionalismus, až šovinismus. Mnohým Čechům, zdá se, vyhovuje obraz "zlých", "nacistických" cizáků v Norsku. Že je situace, která existuje v ČR, zjevně horší než v Norsku, už nikoho nezajímá.

Největším problémem na případu paní Michalákové je, že situace není jasná, deset důvodů, na jejichž základě rozhodl soud, aby jí byly děti odebrány, a další soudní instance to potvrdily, není známo. Češi se tedy rozčilují zcela planě a zbytečně. Do norských médií se případ dětí paní Michalákové vůbec nedostal a hysterii v českých médiích norská média zcela ignorují. Norové jsou vesměs s prací svých sociálních úřadů spokojeni. Pozorovatelé poukazují na to, že sociální služby jsou nezávislá struktura a politikové jejich činnost nemohou ovlivnit. Jedinou možností, jak může proti situaci paní Michaláková bojovat, je žalovat norský stát u norských soudů, na což jí norský stát - na rozdíl od státu českého! poskytne finance. Pokud u norských soudů neuspěje, bude se muset obrátit na Evropský soud pro lidská práva.

Velmi pochybuji, že hysterie debatérů na facebooku, na fórech českých deníků i v četných médiích jakkoliv ovlivní situaci v Norsku, ať je práce tamější sociální správy jakkoliv dobrá či špatná. Představa, že tato hysterie snad povede k reformě norské sociální správy, je hodně naivní.

Ne, tato hysterie je cílená do vlastních řad. Účelem je potvrdit si ve vlastním, domácím českém společenství, jak "my jsme v právu" a "cizí svět je ošklivý". Diskutéři z toho mají libé pocity. Obávám se, že to jde plně ruku v ruce s izolacionismem a xenofobií, šířící se v poslední době v české společnosti. Nezdá se mi, že by tyto reakce byly úplně zdravým vývojem.

Vytisknout

Související články

Naše děti našim tyranům

11.2. 2016 / Bohumil Kartous

V ČR se někdy dějí neuvěřitelné věci. Podle zpovědi pracovníka jednoho z českých "diagnosťáků" u nich skončil vyděšený kluk, kterého odebrali jeho matce čistě z toho důvodu, že otec s konexemi a nevyřešenými majetkovými spory chtěl manželku vytrestat...

V Norsku bylo odebráno rodičům 9000 dětí, v ČR 21 000

23.1. 2015

Karel Dolejší řeší to, čeho byla v Norsku plná média a i to byl další důkaz, že sociálka v Norsku není přebujelá, ale naopak, a ač na Breivika vedla spis, nakonec zůstal u matky, což mělo tragické následky, píše z Norska Lukáš Kraus. I t...

Obsah vydání | Úterý 27.1. 2015