HRW: Uprchlíci jsou v důsledku národnostních restrikcí drženi na makedonsko-řecké hranici

11. 2. 2016

18. listopadu 2015 začaly Makedonie, Srbsko a Chorvatsko bránit průchodu lidí, kteří nepocházejí ze Sýrie, z Iráku a z Afghánistánu. Následovalo to po rozhodnutí Slovinska odmítat žadatele o azyl z dalších zemí, jako jsou Írán, Eritrea, Somálsko, Libye, Pákistán, Maroko a Alžírsko. 21 ledna 2016 přidaly makedonské úřady další omezení a vpouštějí do země jen ty syrské, afghánské a irácké žadatele o azyl, pokud deklarují, že budou žádat o azyl v Německu nebo v Rakousku.

Makedonská omezení brání žadatelům o azyl v překračování hranice, i když mají legitimní právo na azyl. V důsledku efektivního rozkladu azylového systému v Řecku, prohloubeného vážnou řeckou ekonomickou krizí a dramatickým vzrůstem počtu příchozích uprchlíků, čelí žadatelé o azyl vážným překážkám při žádání o azyl v Řecku a Řecko žadatelům o azyl neposkytuje efektivní ochranu.

Zavedená omezení vedla k tomu, že v Řecku uvízly tisíce žadatelů o azyl z Íránu, z Libye, ze Srí Lanky, z Pákistánu, z Maroka, z Alžírska, z Bangladéše, tisíce Palestinců (z Libanonu a z Gazy), Somálců a Eritrejců.

Zatímco někteří z nich mohou být regulérními migranty bez šance na získání azylu, jiní mají silné důvody, proč by měli získat azyl. Velké procento občanů některých blokovaných národností dostává v Evropské unii azyl. Ve třetím čtvrtletí roku 2015 dostalo v Evropské unii azyl 65 procent Íránců, 59 procent Somálců a 57 procent Libyjců.

Hossein Fatemizadeh, íránský prodemokratický aktivista, sdělil organizaci Human Rights Watch, že byl v Íránu za své prodemokratické protesty v roce 2009 pět let vězněn v nechvalně známém vězení Evin a uprchl z Íránu před dalšími třemi lety věznění. Řecké úřady na makedonské hranici ho odmítly pustit dál, protože je Íránec.

Samad Ahadi, 38, Afghánec, uvedl, že uprchl z Íránu se svou sedmadvacetiletou íránskou manželkou Amineh, poté, co její rodina pohrozila, že je zavraždí, protože s jejich sňatkem nesouhlasí. Na makedonské hranici řekli činitelé Samadovi, že může jít dál, ale že jeho íránskou manželku dál nepustí.

Během návštěvy organizace Human Rights Watch vracela makedonská policie všechny osoby, o nichž si rozhodla, že mají zfalšované dokumenty, anebo které neměly "správné" občanství. Řecká policie opakovaně bránila organizaci Human Rights Watch provádět pohovory s lidmi, kteří byli na hranici vraceni, a deportovala je přímo zpět do Atén.

Organizace Human Rights Watch měla možnost promluvit s několika osobami, které byly brutálně zbity makedonskými pohraničními strážemi a mezinárodní pozorovatelé, kteří pracují na hranici, svědčí, že se osoby, pokoušející překročit makedonskou hranici, pravidelně vracení se zraněními způsobenými bitím od makedonských pohraničních stráží.

Nikdy neexistuje ospravedlnění pro to, aby stráže zneužívaly azylového systému a týraly imigranty. Osoby, které páchají násilí, musejí být pohnány k odpovědnosti.

Human Rights Watch je také znepokojena pašeráky, kteří se zaměřují na žadatele o azyl blokované v Řecku. Při pohovorech s blokovanými žadateli o azyl vyjadřovali tito lidé největší znepokojení nad činností pašeráků.

Organizované pašerácké gangy nabízejí falešné dokumenty a dopravu do Bělehradu nebo do Německa za minimum 1200 amerických dolarů. Pašeráci často vybírají tyto obrovské částky a pak zanechají uprchlíky u hranice jejich osudu.

Humanitární organizace uvádějí, že od 9. prosince posílá řecká policie všechny žadatele o azyl, směřující na přechod v Idomeni, k benzínové stanici EKO v městečku Polykastro ve vzdálenosti asi 15 km.

Tam není k dispozici žádná humanitární pomoc s jídlem, i když benzínová stanice některé potraviny prodává. Organizace Lékaři bez hranic tam postavila několik velkých stanů, ale na místě je více žadatelů o azyl, než je tam postelí. Mnoho lidí proto spí v mrazu pod širým nebem.

Během návštěvy na tomto místě nalezla organizace Human Rights Watch nejméně 1000 lidí u benzínové stanice EK, včetně rodin s nemluvňaty a malými dětmi, včetně invalidů a starých lidí. Na místě otevřeně operují pašeráci a nevládní organizace jsou znepokojeny skutečností, že tito lidé jsou vystaveni vydírání, násilí, sexuálními zneužívání a pašeráckým sítím.

Když státy brání osobám v podání žádosti o azyl podle občanství žadatele, porušuje to všeobecné právo na podání žádosti o azyl, které je včleněno do Všeobecné deklarace lidských práv a právo na azylk zaručené Chartou EU základních práv.

Zpráva HRW dále obsahuje otřesné podrobnosti o týrání jednotlivých lidí. Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout