Saúdskoarabský „Kim Čong-il“ je po smrti. Aneb tisíc ran bičem

23. 1. 2015 / Daniel Veselý

Na úmrtí jednoho z největších tyranů na světě samozřejmě reagovali světoví státníci. Ne webu ČT se dočteme, že americký prezident Barack Obama vyjádřil upřímnou soustrast rodině zesnulého krále a obyvatelům Saúdské Arábie a ocenil Abdalláhovy zásluhy na sblížení obou zemí. To je podle Obamy důležité pro stabilitu a bezpečnost na Blízkém východě i jinde ve světě. "Co největší blízkost a pevnost partnerství mezi našimi dvěma zeměmi je součástí odkazu krále Abdalláha," prohlásil Obama, který očekává, že tyto dobré vztahy budou nyní pokračovat ZDE.

Kanadský premiér Stephen Harper se odvážil jít ještě dál, když Abdalláha označil za „vášnivého ochránce míru na Blízkém východě“. „Měl jsem tu čest potkat krále Abdalláha v Torontu, kde Kanada pořádala summit G-20,“ říká Harper a pokračuje: „Poznal jsem, s jakou vášní hovoří o své zemi, rozvoji a globální ekonomice“ ZDE

Britský premiér David Cameron je hluboce zarmoucen tím, že „Jeho Výsost, král Abdalláh“ zemřel, a tituloval ho „správcem dvou svatých mešit“ ZDE.

Smrt se Západem politicky a ekonomicky spřízněného diktátora zase v celé své obludné nahotě ukázala naprosto nesoudné a cynické postoje světových lídrů, neboť vedle mimořádně represivního středověkého režimu jde o největšího exportéra extrémní formy islámského učení wahhábismu, díky němuž Saúdská Arábie ve spolupráci se Spojenými státy a pákistánskou tajnou službou ISI dlouhé dekády destruovala projevy sekularismu a snahy o nezávislost nejen v blízkovýchodním regionu.

Ano, Abdalláh byl náš bastard a jeho zločinný režim, jemuž Obamova administrativa prodává zbraně za rekordních 60 miliard dolarů ZDE , nám přece nemůže vadit, když je vedle existence rozsáhlých ropných nalezišť pevnou sunnitskou hrází proti konkurenčnímu a démonizovanému šíitskému Íránu, jehož vláda nechce hrát podle západní partitury.

Dokonce i Václav Havel blahé paměti, jenž si tolik zakládal na dodržování lidských práv, Rijád v roce 2001 navštívil, aby s ním navázal politické a ekonomické styky ZDE a totéž učinil i bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, aniž by se v české kotlince zvedl alespoň prstík odporu ZDE.

Perverzní ideologie džihádistů z Islámského státu, kteří podřezávají krky bezvěrcům jak na běžícím pásu, se příliš neliší od státní doktríny Rijádu – wahhábismu, který byl na základě zprávy Evropského parlamentu označen za „zdroj globálního terorismu a nauku, která způsobuje nejednotnost muslimů ZDE“.

Ochrana lidských práv je v Saúdské Arábii v podstatě věc neznámá. V Saúdské Arábii bylo jen do poloviny ledna stětím hlavy mečem popraveno devět lidí, včetně veřejné popravy ženy, jež byla obviněna ze sexuálního obtěžování a zabití nevlastní dcery ZDE.

Do širšího povědomí se dostala kauza saúdskoarabského blogera a aktivisty Raifa Badáva, který byl za politické aktivity odsouzen k deseti letům vězení, finanční pokutě ve výši zhruba čtvrt milionu dolarů a tisíci ranám bičem ZDE . V těchto dnech, kdy západní lídři truchlí nad skonem ropného monarchy, Badáv na vlastní kůži „okusil“ první várku trestu, tedy 50 ran bičem. Druhá dávka trestu byla nakonec ze zdravotních důvodů odložena. Odsouzeného blogera čeká tedy ještě 19 dávek po 50 ranách bičem. Tato středověká praktika se v Saúdské Arábii provádí běžně, třeba za absurdní přečin čarodějnictví. Další a velmi drastickou praktikou je takzvaná „příčná amputace“, kdy je odsouzenému současně odebrána ruka a noha na protilehlé straně těla.

Přestože byl král Abdalláh některými komentátory považován za mírného reformistu, odtajněné americké depeše, které v roce 2010 zveřejnila organizace Wikileaks ZDE, názorně ukazují, že tato domněnka je povýtce relativní:

Saúdská Arábie je největším zdrojem financí pro islamistické militantní skupiny. Mnoho analytiků, jak je uvedeno v relaci Democracy Now!, Abdalláha obviňuje z toho, že původně populární povstání v Sýrii přeměnil na válku v zastoupení, aby porazil regionálního rivala - Írán ZDE. Abdalláh také poslal tanky, aby zadusil prodemokratické demonstrace v Bahrajnu, což se neobešlo bez desítek mrtvých, spálil mosty s Irákem a v Jemenu podporoval destabilizaci vnitřních poměrů.

Americký historik Toby Jones v pořadu Democracy Now! líčí, že král Abdalláh se v roce 2005 formálně ujal moci a lidé z jeho okolí ho vnímali jako modernizátora. Nicméně ve všech ohledech zklamal. Na domácí půdě zadupal do země jakýkoliv odpor iniciovaný arabským jarem, doma také podporoval sektářský fanatismus a v zahraniční radikální islamisty.

Panují zvěsti, že Abdalláhův nástupce Salmán trpí demencí a dlouho se na trůnu neohřeje, avšak podle mínění Tobyho Jonese zůstává moc v Saúdské Arábii pevně v rukou královské rodiny.

Vytisknout