Tim Barnes Lee: Internet je stále méně svobodný

Braňme Internet

11. 2. 2016 / Ivo Barteček

Může se zdát, že státy mezi sebou spolupracují, co jim zbývá také jiného, když si to občané a obchod přejí. Ale je to tak skutečně? Skutečně se jedná o spolupráci, nebo víc o přetahování, o uplatňování vlivu, moci, peněz, tahání za páky, které se implementují do dalších států, aby ten původní získal více informací a měl tak pozici na to vyjednat si lepší podmínky. A tím vlastně ve spolupráci potopit nebo potápět státy druhé. To není spolupráce, to je právo silnějšího, právo rychlejšího.

Spolupráce není to, že skupina entit pracuje společně na jednom projektu, ale pouze několik vyvolených bude vyhodnoceno jako ti nejlepší. Spolupráce je, když každý má možnost přiložit ruku k dílu a každý zúčastněný může nést plody společné práce. Každá ruka je potřeba, s každou se počítá, každá něco dělá. Pokud si entity budou po cestě k cíli podrážet nohy, chystat na sebe pasti, samotný cíl bude v nedohlednu. Jeho naplnění se odloží o několik let, desetiletí, ne-li staletí.

Nemluvíme o nějaké hloupé utopické vizi. Taková možnost je k vidění právě na Internetu. Společnost ještě zcela nedocenila možnosti sítě propojující každého během milisekundy. Internet není jen fascinující prostor bez hranic, bez států. Internet je největším vynálezem všech dob. Anebo možná programovací jazyk. Nebo nejspíš oboje společně, protože jedno bez druhého nemůže pořádně existovat.

Podívejme se jen, za jak dlouho Internet ovládl celý svět. Jak zcela změnil ekonomiku a politiku. Jak dokonale zefektivnil komunikaci, obchody, zprůhlednil vztahy a dal možnost navázat spolupráci napříč planetou. Ale zároveň zefektivněl i špionáž, samozřejmě. Teď není problém, aby někdo z Japonska oslovil někoho v České republice během sekundy. Není problém, aby navázali spolupráci. Bariéru mají v podstatě jedinou - jazykovou, a i ta už brzy úplně zmizí díky automatickému překladu. Nebo díky dominanci angličtiny. Už nyní jsou tendence považovat angličtinu za druhý jazyk, který každý automaticky umí a bude umět. Jak tomu bude za deset, dvacet, padesát let?

Když budeme mít možnost dorozumět se bez problémů s celým světem, myslíte, že je stále rozumné si hrát na Čecha, Němce, Japonce nebo Španěla? A proč? Není vhodnější začít si hrát na člověka? Na celek, který si nejde a nepůjde v mezinárodní politice neustále po krku?

Všimněte si obav zakladatele Internetu Tima Barnese Leeho - varuje, že Internet je čím dál méně svobodný. Že je častěji zneužíván k cenzuře, k odposlechům, ke sledování. A právě tyto metody zavádí státy, které se díky tomu chystají vyhrát v přetahované s dalšími státy. Místo aby nám náš současný politický systém odstraňoval bariéry v komunikaci, a maximálně se snažil o propojení celého světa v možnostech komunikace a spolupráce, spíše se snaží o co nejdelší zachování starých pořádků. Starý systém a staré hierarchické pořádky měly možná smysl v minulosti, kdy přežití záviselo na tom, co se podaří uzmout jinému, ale tento systém začíná být nepříjemně destruktivní a doslova protievoluční v době nejnovějších technologií. Protože budoucnost je ve spolupráci a vytváření komunity stojící společně proti nástrahám přírody. Internet je VIP pozvánkou k počátku něčeho, co zcela změní běh světa. Pozvánkou, která je stále z velké části nevyslyšena.

Možno namítat, že je Internet z velké části zavalen zhoubným vlivem států a korporací. A že hrozí, že jej jmenovaní předělají na další metodu jak uplatnit svou moc a podpořit vlastní rýžování peněz. Ale tak tomu není. Internet je stále mladý. Nová generace teprve vzniká. Je tomu pouhých 15 let, co se počítače a internet dostaly na použitelnou úroveň. Jakmile každý bude umět “programovat”, a každý bude umět využít Internetu na sto procent jakožto prostředku komunikace, to bude energie, kterou ovládnout nelze. Pod pojmem programování si v budoucnu není třeba představovat psaní skutečného strojového kódu, ale spíše efektivní příkazy (minimálně částečně) inteligetnímu počítači, který je provede a za běhu opraví případné chyby. Internet je nenahraditelný nástroj komunikace mezi jednotlivými částmi vznikajícího softwarového super systému.

Nejspíše stále budou vznikat snahy o větší cenzuru, omezování, sledování, ale doufejme že se přičiněním všech tak nestane. Braňme se státnímu a korporátnímu ovlivňování Internetu, braňme se, seč nám síly stačí, protože tím urychlíme příchod nové doby. Bez Internetu se v budoucnu nic skutečně nového nezrodí.

Vytisknout