Bod zvratu

28. 10. 2013 / Lenka Procházková

Kdy začal odliv voličů sociální demokracie? Domnívám se, že v té chvíli, kdy politici ČSSD přestali trvat na referendu o tzv. církevních restitucích.

K prvnímu viditelnému selhání sociálně demokratických poslanců při schvalování tohoto nemravného zákona došlo mnohem dřív, když 13 členů klubu ČSSD umožnilo, aby návrh zákona prošel do třetího čtení. Mnohým občanům však tento "detail" unikl, jiní jej už tenkrát pochopili jako předznamenání.

K dočasnému zlepšení celkového obrazu ČSSD přispělo zamítnutí tohoto zákona Senátem.

Trestné body pak nasbíral prezident Václav Klaus, který zákon nevetoval, ale pouze nepodepsal, čímž jej de jure schválil. Další černé čárky byly zapsány na konto Ústavního soudu, jehož senát většinou hlasů platnost zákona o daru církvím potvrdil. Po pádu Nečasovy vlády se naděje okradených občanů České republiky znovu probraly z kómatu. Nejen KSČM a Tomio Okamura, ale i sociálně demokratičtí politici mluvili o vypsání referenda k otázce zrušení zákona o tzv. církevních restitucích. V té době se preference ČSSD vyšplhaly na třicet procent. Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají...

Přibližně tehdy, kdy sociální demokraté přestali zpívat o referendu na zrušení zákona a pohvizdovali už jen cosi o snížení finančních náhrad a o pečlivém dohledu na vydávané majetky, církve zrychlily tempo při předkládání svých nároků. Vyšebrodský gotický oltář, Rubensovy obrazy, polnosti zabrané před rozhodným datem atd. přiměly občanské iniciativy, aby podaly Rusnokově vládě návrh na zákonné opatření, které by pozastavilo účinnost nebezpečného zákona.

Návrh byl premiérem zamítnut. Podobně skončil i pokus ministra vnitra, který chtěl zákonným opatřením vyjmout z církevních nároků alespoň objekty a pozemky na Pražském hradě.

Nutno připomenout, že tento záchranný pokus byl učiněn těsně před volbami. Kandidátům SPOZ to už však nijak nepomohlo, ale vyděsilo to tradiční voliče ČSSD, kteří pochopili, že dohled vůbec nefunguje a že jediným řešením, jak církev klepnout přes prsty je referendum.

Zatímco média a politologové stále hledali hlavní téma volební kampaně, mnoho zrazených voličů ČSSD už hledalo náhradní urny. Někteří je nenašli a zůstali sedět u televize. Jiní se zaťatými zuby volit šli. Těch zhruba 25 mandátů, o které tak sociální demokracie přišla, trochu posílilo komunisty a dostalo do Sněmovny hnutí Úsvit. (Samozřejmě, že stovky neočekávaných hlasů takto získaly i další strany.)

Povolební vyjednávání bude dlouhé a plné dramatických zvratů. Po celou tu dobu bude církev získávat majetky a sociální demokracie ztrácet morální kredit. Říká se, že za zradu se platí. ODS a TOP O9 svůj zrádný handl se státními majetky dostaly zaplacený předem. ODS se teď koketně holedbá rouchem kajícníka a věří, že je to jenom na chvíli. TOP, hlavní iniciátor zákona, vsadila na drzé čelo Kalouska a mlhovou clonu stoupající z dýmky. Obojakost ČSSD a její pouze předstíraná obrana zájmů státu však nejen umožnila stát ochudit o miliardové majetky, ale současně tragicky ovlivnila výsledek voleb a tím zrychlila směřování naší republiky k bodu zvratu. Nyní už jsme za ním.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 25.10. 2013