23. 10. 2013 / Josef Nerušil
Autor pracuje na Odboru vnějších vztahů Arcibiskupství pražského. Článek vyjadřuje jeho osobní názory, nikoliv názory jeho zaměstnavatele.
Církevní restituce se staly jedním z nejvýraznějších štěpících linií v minulém roce. Je proto docela s podivem, že jak málo se toto téma objevilo v letošním předvolebním boji. Komunistická strana sice přišla s nápadem referenda k již platnému zákonu, ale celou otázku nakonec nechala spíše vyšumět do ztracena, spíše to vypadalo na "iniciativu z povinnosti", aby voliči KSČM neřekli, že strana proti nepopulárnímu zákonu nic nedělá. Stejně tak opoziční ČSSD, která před loňskými krajskými volbami přišla s kontroverzním billboardem a ostrou proticírkevní rétorikou se držela spíše v oblasti unylých stranických prohlášení. Nakonec i plamenný odpůrce restitucí -- Lubomír Zaorálek -- před několika dny myšlenku církevního referenda odmítl, čímž dal symbolicky najevo, že se vztah sociální demokracie k církvi vydal cestou normalizace.
Kdo však nezklamal, byla strana SPOZ. V kontextu klesajících preferencí se rozhodla zdvihnout nepopulární téma, navíc za pomoci vylhaných argumentů a potřebě chránit Hrad. Představitelé církve naštěstí na situaci rychle zareagovali a situaci si s předsedou vlády Rusnokem vysvětlili. Církev nevznáší žádný nový požadavek, jen chce v kontextu zákona o majetkovém narovnání a dohody mezi prezidentem Klausem a kardinálem Dukou definitivně vyřešit otázku vlastnictví objektů na pražském Hradě, která byla nastíněna v roce 2010 a potvrzena při soukromých setkáních mezi kardinálem Dukou a prezidentem Zemanem.
Dohoda z roku 2010 se týká pouze katedrály, jak by si jistě mohl pan Baťa při své publicistické píli vyhledat. Doporučuji k přečtení zejména článek 2, který předjímá majetkové vyrovnání:
"Prezident republiky a arcibiskup pražský a primas český se shodli na potřebnosti řešit vzájemné vztahy státu a církve na Pražském hradě spoluprací, i s ohledem na skutečnost, že ke dni podpisu tohoto prohlášení nedošlo k závaznému majetkovému vypořádání státu a katolické církve za období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989, je správné a spravedlivé řešit tento spor ve vzájemné shodě a nepokračovat v soudních sporech o vlastnictví Katedrály a dalších nemovitostí v areálu Pražského hradu."
Také bych panu Baťovi doporučil § 18 zákona č. 428/2012 Sb., odstavec 10 který výslovně říká:
"Tento zákon se nevztahuje na Katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha nacházející se na pozemku parc. č. 4 o výměře 5005 m2 a pozemku parc. č. 5 o výměře 502 m2 v obci Praha, katastrálním území Hradčany, včetně těchto pozemků. Tento zákon se rovněž nevztahuje na budovu č.p. 37 nacházející se na pozemku parc. č. 85 o výměře 776 m2 a na budovu č.p. 48 nacházející se na pozemku parc. č. 6 o výměře 982 m2 v obci Praha, katastrálním území Hradčany, včetně těchto pozemků."
Zákon tedy jasně vylučuje restituční nárok na katedrálu a klíčové budovy v areálu Hradu, které církvi patřily a které nyní využívá Hrad ke správě. Podle dohody z roku 2010 získala církev oplátkou do užívání dva domy, které budou podle dokumentu směněny za církevní nemovitosti, ve kterých si udělala své sídlo Správa hradu (a s tímto modelem se počítá i do budoucna, domy akorát nebudou pronajaty za symbolický nájem, ale směněny). Abychom ale něco mohli směnit, musíme to nejprve vlastnit (byť formálně). Aby neměl pan Baťa obavu, že v nich bude církev vydělávat na provozování hotelů a restaurací -- mohu ho ujistit, jedná se o domy, potřebné pro zajištění kulturních akcí v katedrále, pro ukládání mobiliáře apod.
Pan Baťa ať mi odpustí, ale jeho článek je snůškou dojmů a nesmyslů, sepsaných bez základní znalosti věci. Samozřejmě respektuji, že patří k 65% národa, kteří podle průzkumu CVVM nesouhlasí se současnou podobou církevních restitucí. To ho ale neopravňuje k neustálému rozsévání hloupostí. Nikdy nevysvětlil (ani přes mou žádost odkud citoval (lživý) výrok kardinála Tomáška, naopak se dopouští dalších extempore. Odkud parafrázuje výrok kardinála Vlka z roku 1993? A pakliže chce pan Baťa psát o majetkovém narovnání mezi státem a církví, skutečně je mu tak zatěžko si přečíst základní dokumenty? Jinak by netvrdil takové nesmysly, jakože "si pan Duka dělá zálusk na Pražský hrad, mj. i na Chrám sv. Víta" (stranou pak ponechme formální stránku věci, že si na objekty nedělá "zálusk" pan Duka, ale Metropolitní kapitula).
Na připodobňování kardinála Duky k případu limburského biskupa nemá ani cenu reagovat, stejně jako na stesk o neexistenci soupisu navraceného majetku. Samozřejmě že existuje -- jen není on-line. Doptat by se na něj pan Baťa mohl například na Ministerstvu kultury. Osobně ale usuzuji -- že když je mu zatěžko načíst dokumenty umístěné na internetu -- tím spíše by neráčil cestu na ministerstvo kultury (a s tím spojenou žádost o poskytnutí informace).
Z církevních restitucí se stalo bezesporu politikum, což je vina i nedostatečné komunikace ze strany církve. Lze přijmout (byť nesouhlasně) názory exposlance KSČM Vladimíra Koníčka, lez uvažovat se sociální demokracií o změně způsobu vyplácení finanční kompenzace. V demokracii ale naprosto nelze souhlasit s bezuzdným lhaním a populistickým pošlapáváním vlastnických práv. Téma už ale podle všeho ve společnosti nezabere. Jedná se o totiž o poněkolikáté ohřívanou polévku. Nedivme se, že z těch neustálých lží a soustavné nenávisti kardinál zuří.
Vytisknout23.10. 2013 / Štěpán Kotrba
Vaše Svatosti, ač vcelku tolerantní bezvěrec, uvítal jsem Vaše zvolení římským biskupem jako člověka, který je schopen tu do sebe zahleděnou, arogantní zatuchlou instituci římskokatolické církve obrodit těmi myšlenkami, kvůli kterým vznikla - ...