České volby 2013 - z pohledu člověka zvnějšku

25. 10. 2013 / Sam Graeme Beaton

Autor je postgraduální student v oboru českých studií na Glasgow University ve Skotsku.

Velkou občanovou frustrací z britských médií je jejich nezájem o problémy středovýchodní Evropy a jejich neschopnost se vůbec těmito problémy zabývat. Vyhledáváním článků o volbách v ČR na serverech BBC najdeme jen několik málo článků o současné politické situaci, doplněných pouze základní (a občas nesprávnou) analýzou. Vzhledem k tomu, že jde o snad nejdůležitější volby za posledních mnoho let, a to v situaci zhoršující se hospodářské situace a korupčních skandálů, chtěl jsem zjistit, jak se Češi v ulicích stavějí k těmto volbám a jak se vede před víkendovými volbami politickým stranám, a proto jsem se rozhodl provést hlubší analýzu, než jak to činí lidé zvnějšku - BBC, britský tisk a britská televize. Chci opravdu pochopit, co se děje.

An English version of this article is in CLICK HERE

Zahraniční tisk si povšiml v podstatě jen nejnovější šokující skulptury kontroverzního umělce Davida Černého, totiž obřího prostředníčku na pontónu na Vltavě, který ukazuje na Pražský hrad. Načasování této skulptury, spolu s Černého odporem vůči všem bývalým komunistům a politickým elitám, jako je Miloš Zeman, dodalo horečným posledním několika týdnům v české politice další kontroverzi. Rozhodl jsem se, že je rozumné začít zkoumat veřejné mínění v ČR od této věci. Na vltavském nábřeží jsem se zeptal asi dvaceti Čechů, většina z nichž pocházela z Prahy, co že si myslí, že ta socha znázorňuje a zda s tím souhlasí. Předpokládal jsem, že všichni budou s tím, co Černý vyjádřil, v Praze souhlasit - konec konců Praha byla při prezidentských volbách pevně ve Schwarzenbergově táboře - ale že vyjádří nesouhlas s umístěním purpurové, modernistické skulptury nedaleko Karlova mostu. Mýlil jsem se. "Myslím, že je to senzační, je to symbol odporu," řekla jedna starší žena. "Já jsem pro něho nehlasovala." Když jsem se zeptal na samotnou skulpturu, muž obdobného věku odpověděl, že mu ta skulptura nevadí, "protože vyjadřuje, co si myslí mnoho z nás". Samozřejmě, mnoho lidí z davu na nábřeží vnímalo, že Černého skulptura má humor, a nechávali se před ní fotografovat, ale jen dvě z dotazovaných osob vyjádřily názor, že je ta skulptura "zbytečná" anebo "nevkusně útočí na prezidenta".

Je resentiment vůči muži na Pražském hradě ojedinělý, anebo odráží širší nedůvěru ve všechny osoby, které se v ČR považují za součást politických elit? Když chodíte po ulicích v ČR, často vidíte volební plakáty, na nichž někdo napsal "lhář" a tak podobně. Čelily v předvolební kampani týmy politických stran obdobné opozici? Karel Kunst, člen předvolebního týmu ODS v Praze a člen jejího studentského křídla "Mladí konzervativci" mi rád na tyto otázky odpověděl u jejich stánku na náměstí Republiky. Jako první se zmínil o problematické vazbě, kterou má Miroslava Němcová k nedávno padlé vládě a k Nečasovu skandálu. "Kampaň v Praze jde dobře a občané vyjadřují velký zájem o náš politický program. Nemůžeme uniknout dědictví minulé vlády, ale chceme ukázat, že o tom nejsme, že máme pro občany pozitivní zprávu pro budoucnost." Pro něho nejsou volby o tom, že by v nich ODS měla vyhrát (navzdory nepodloženým zprávám, že by mohla vzniknout koalice TOP 09, ODS a ANO, Karel Kunst si to nemyslí), ale o tom, aby ODS znovu vybudovala základnu pro svou stranu, a v tom se snaží, a to je pro ni klíčové, oslovovat studenty a mladé lidi. Je to jasné z celého založení stanu a "kavárny" ODS - wifi zadarmo, pokusy aby hastag #volím_pravici se stal na twitteru hlavním trendem, dokonce knoflíky s Němcovou byly proměněny v postavičku jako z kresleného seriálu The Simpsons. Byl vydán leták Mladých konzervativců s rozhovory, které uskutečnil sám Karel Kunst, a v nich se ODS snaží řešit otázky zaměstnanosti a další problémy, které by měly být aktuální pro univerzitní absolventy.

Na kampani ODS mě zaujal věk aktivistů - na stáncích stáli především mladí lidi a velmi profesionálně oslovovali chodce a občany, kteří se o jejich kampaň zajímali. Aktivisté seskupení ANO na Václavském náměstí se chovali jinak. Tento politický projekt milionáře Andreje Babiše, který se silně staví proti korupci, podporuje podnikání a požaduje "lepší budoucnost pro naše děti", je nyní v průzkumech veřejného mínění na třetím místě, ale média mimo Českou republiku se o něm skoro vůbec nezmiňují. Zjevně mají v ČR na kampaň velký dopad Babišovy peníze - je to atraktivní tribuna, hudba a nápisy lákají dav - avšak aktivistů má Babiš málo a jsou o hodně starší než ti z ODS. Zřejmě to odráží skutečnost, že většině stoupenců ANO je kolem čtyřicítky a padesátky.

Měl jsem možnost položit pár otázek člence Babišova týmu, starší paní, která byla daleko ostražitější než Karel z ODS. Navzdory tomu, že ANO má konkrétní politický program, a je otevřeně pravicový, aktivistka nechtěla o něm mluvit v žádných podrobnostech a hovořila jen bezpečně o tom, že její strana je "pro občany" a pro "stabilitu, která přiláká investice". Co se týče utváření povolební koalice, řekla, že ANO se po volbách zřejmě pokusí utvořit koalici buď s ČSSD anebo s pravicovými stranami, což bylo velmi zajímavé, vzhledem k tomu, že 22. října poskytl Babiš rozhovor deníku Právo, v němž vyloučil jakoukoliv koalici s TOP 09 či s ODS a zdůraznil, že ANO neusiluje nutně o účast v nějaké vládě:

"Nemusíme být ve vládě, jsme nové hnutí. Rozhodně nezradíme svůj program. Určitě nepůjdeme do koalice se zkorumpovanou ODS a TOP09, protože pravice se stala symbolem korupce v této zemi."

Celkově má ANO elegantní politickou formu, která se aktivně rozjíždí a zcela jistě získá podporu od těch občanů na politické pravici, kteří nebudou ochotni hlasovat po Nečasově aféře pro ODS, avšak aktivisté a stoupenci ANO, s nimiž jsem hovořil, se zdáli zmatení při svých pokusech získat populistickou podporu u voličů s programem, který není zrovna populistický, a snažili se držet krok s tím, co říká Babiš v médiích a měnit stranický program, tak, aby to tomu odpovídalo.

Zjevně Babiš vydal velké peníze na to, aby si zajistil strategicky významné místo na Můstku, a jeho aktivisté tam byli i další den. Tentokrát tam rozdávali banány a dávali kolemjdoucím zapnutý mikrofon, aby mohli klást otázky. Možná jen mně to připomnělo satirické obrázky v západoněmeckém tisku těsně po sjednocení Německa: "meine erste Banane" a tak dále, a bylo ironické, jak těch banánů nyní využívá Babiš, přesvědčený antikomunista, aby vyvolal zájem kolemjdoucích. Když jsem procházel kolem, jeden kandidát mluvil o studentských otázkách a jak je důležité poskytnout vysokoškolákům řádná stipendia - byl to první příklad politické strategie zaměřené na mladé lidi. Vyjádřil jsem na místě kandidátům názor, že to je sice velmi pěkné, ale přichází to od strany, jejíž kandidáti jsou drtivou většinou středního věku (našel jsem jen jediného kandidáta mladšího 30 let). Nebylo by lepší, kdyby o těchto otázkách hovořil mladší kandidát?

Zatím to vypadalo tak, že pravicové strany v předvolební kampani používají silně rétoriku a skoro vůbec nehovoří o svém politickém programu. Když jsem se šel podívat na TOP 09 v Praze 10, bylo zajímavé vidět směsici obojího. Milan Narovec, hlavní kandidát TOP 09 pro tuto oblast, ochotně hovořil o konkrétním politickém programu a o tom, jak jeho strana ve víkendových volbách dopadne. "Před třemi lety stála naše vláda v čele tří nejhorších ministerstev: sociálních věcí, zdravotnictví a školství. Bylo to pro nás obtížné, ale lidé rozumějí, že vláda padla kvůli Nečasovi a členům jeho strany. Lidé jsou pochopitelně nespokojení, ale naše volební podpora je velká a tady na Strašnické očekáváme více než 30 procent hlasů," řekl. Také hovořil otevřeně o tom, co si myslí o budoucí vládní koalici. Nevyloučil koalici s ČSSD, ale řekl, že je to nepravděpodobné, protože Schwarzenberg je proti tomu.

Jako obvykle, kníže Schwarzenberg byl znovu ve zprávách. Tento týden veřejně kritizoval Andreje Babiše jako politika podobného Mussolinimu a jeden ze Schwarzenbergových přátel a důvěrníků, senátor a spisovatel Jaromír Štětina obdobně zaútočil na obě nové strany i na levici: "Koalice s ČSSD by byla možná, ale jen v tom smyslu, že bychom zabránili nebezpečí koalice ČSSD s komunisty. Bylo by to pro nás obtížné, ale pomohlo by nám to debolševizovat Českou republiku. Musíte pochopit, že tito sociální demokraté jsou bývalí komunisté - ne, že by byli členy KSČ, ale svou mentalitou." Štětina pomáhal TOP 09 podepisováním svých knih. Byl obklopen transparenty, na nichž byl Schwarzenberg zobrazen jako James Bond (agent Top nula nula devět) a skálopevně tvrdil, že strana, kterou zastupuje, je jediná, která dokáže České republice zajistit stabilitu. Z tištěného materiálu na stáncích i na aktivistech, kteří tam byli přítomni bylo zjevné, že v TOP O9 je podstatný vliv mladých aktivistů, což by bylo v britské politice vlastně neuvěřitelné, ale v ČR se to zdá být zcela normální jev.

Avšak bylo by chybou se domnívat, že všichni mladí lidé v Praze se organizují v rámci pravice. Honza, bývalý stoupenec ODS, je nyní v čele kreativního volebního týmu pro Stranu zelených. Když jsem se s ním setkal, zrovna organizoval permanentní komunikační centrum nedaleko Hlavního nádraží. I když říká, že se pravicové strany hodně snaží získávat mladé lidi, aby měly podporu v příštích volbách, je přesvědčen, že zelení občanstvo mobilizují a získají parlamentní křesla i dnes, navzdory tomu, že podle průzkumů veřejného mínění získala strana Ondřeje Lišky jen 2,5 procenta. Honza a volební video Strany zelených argumentují, že má strana volební potenciál 8 procent, což by byl dosud nejlepší volební výsledek této strany. "Největším problém, a není to problém neobvyklý pro Českou republiku, je že je stále obrovské množství voličů, až 40 procent, kteří jsou nerozhodní. Musíme voliče přesvědčit, že hlasovat pro Stranu zelených není ztracený hlas."

Toto je také postoj další menší strany. Jedním z nejdynamičtějších stánků byl stánek Pirátské strany, české pobočky mezinárodního seskupení stran, které požadují ochranu soukromých informací, svobodné sdílení informací na internetu a reformu zákona o autorských právech. Aktivisté, samozřejmě převlečení za piráty a v maskách Guye Fawkese, se mnou ochotně hovořili a rozdávali mi své materiály na Karlově náměstí, včetně barevných placek a cigaretových papírků s hesly požadujícími legalizaci konopí.

Zeptal jsem se Adama Skořepy, člena pražských Pirátů, proč jejich stranu naprosto ignorují česká i zahraniční média. "Je to klasický přístup všech mediálních agentur. Bojí se nás velké korporace a mediální oligarchové, protože máme jiné možnosti, jak se zorganizovat, a požadujeme přímou demokracii," uvedl. Stejně jako Honza hovořil i Adam optimisticky o volebním potenciálu své strany, ale viděl to jako něco víc než pouhé získávání parlamentních křesel. "Skepticky se stavím vůči vyhlídce, že bychom získali nějaká křesla, ale 2 procenta jsou pro nás dobrý výsledek. Už jsme politickou stranou čtyři roky, máme senátora (Libora Michálka) a jsem přesvědčen, že právě proto se pohybujeme kupředu."

Hned vedle stánku Pirátů byla na náměstí daleko větší operace, a to byla ČSSD, sociální demokraté, o nichž se široce předpovídá, že povedou příští vládu. Známí kandidáti v optimistické náladě byli doplněni členy mladého křídla, jako byla Tereza, studentka na Karlově univerzitě. Hovořila o tom, kolik mladých kandidátů kandiduje v těchto volbách za sociální demokraty a že sociálně demokratická kampaň v Praze je "nejlepší za dlouhou dobu". Coi se týče politického programu, nechala Jiřího Dienstbiera, kandidáta ČSSD na prezidenta letos v lednu, vysvětlit své naděje. "Doufáme, že nás lidé v Praze dobře vnímají. Všechno, co máme, je náš program a naše apely na silnou a stabilní vládu, to je důležité," Dienstbier je považován za čestného a důvěryhodného politika - a bylo tedy pochopitelné, že bude v předvolební kampani pro ČSSD v čele, ale stejně jako aktivisté z ostatních konvenčních stran, ani Dienstbier nehovořil podrobněji o politickém programu své strany (i když byl trochu podrobnější než aktivisté z ANO a z jiných stran).

Nejochotněji hovořili o konkrétním svém politickém programu kromě zelených a pirátů překvapivě kandidáti komunistické strany, která v den před volbami soustředila svou činnost kolem Anděla. Jiří Dolejš, druhý pražský kandidát KSČM, zdůraznil, že jde o daleko víc než jen o řeči o Nečasově aféře, a právě proto podle jeho názoru získala v předvolebním období jeho strana tak silnou podporu. "Vede se proti nám špinavá kampaň, ale my ji ignorujeme. Důležité je, že lidé jsou znepokojeni sociální situací v České republice. Musíme ochránit sociální zabezpečení, zvýšit mzdy obyčejných lidí a dostat do parlamentu skutečné zástupce, ne kariéristy, ale skutečné lidi. Jsme jedinou alternativou a my jsme ti, kteří chtějí hovořit o tom, jak věci změníme." U stánků byla především "stará garda" - staří muži a ženy, kteří bezpochyby pamatují předchozí režim. Ale bylo opravdu zajímavé, že o KSČM se nyní zajímali voliči ze všech věkových kategorií, přicházeli a hovořili s komunistickými aktivisty. Je tohle něco nového? KSČM měla vždycky solidní voličskou základnu (nikoliv však v Praze), avšak začal jsem uvažovat o tom, zda náhlý vzrůst podporu pro KSČM má něco společného s hospodářskou krizí, kterou nyní stále silněji pociťuje střední Evropa, anebo zda se komunisté dostali do tak výhodné pozice v důsledku změny své politické taktiky. Pokud vznikne široce očekávaná koalice ČSSD-KSČM, bude to určitě krok směrem k rehabilitaci pověsti komunistů, jež stále ještě mnoho lidí zesměšňuje a nevěří jim, možná z dobrých důvodů.

Co se týče nedůvěry, tento článek nevěnoval dosud příliš pozornosti zemanovcům, kteří nyní ve svých politických materiálech už o sobě nehovoří jako o "straně občanských práv", a dávají přednost tomu označovat se jen jako "Zemanovi lidé". Je jasné, že v Praze mnoho zemanovců už není. Během své cesty do ČR jsem se zatím nesetkal s jediným stoupencem této strany s výjimkou dvou nebo tří aktivistů, kteří rozdávají noviny na stanicích metra a kteří nebyli ochotni hovořit s nikým o tom, jaký politický program zastupují. Na rozdíl od všech ostastních stran v této předvolební kampani jsem nenašel jediného kandidáta zemanovců v pražských ulicích, a to bylo nezvyklé, vzhledem k tomu, že je město plné plakátů s prezidentem. Nepřítomni také byli křesťanští demokraté, kteří se zřejmě znovu dostanou do parlamentu, a kromě schůze v restauraci v Dejvické byla zcela nepřítomna i strana Úsvit Tomia Okamury, navzdory tomu, že výsledky průzkumů veřejného mínění naznačují, že by se mohla dostat do parlamentu.

Celkový dojem, který jsem jako outsider získal o české politice, je tentýž, s nímž jsem do ČR přijel, ale z jiných důvodů. Ano, BBC a obdobná média se neobtěžovala jít do českých ulic a zjišťovat, co si lidi při těchto volbách skutečně myslí. Ano, vůbec se nehovoří o politickém programu kandidujících stran, s výjimkou jedné nebo dvou vět v krátkých zprávách zahraničních médií. Avšak když vyjdete do českých ulic, je opravdu překvapující, na jak nízké úrovni je politika v ČR. Navzdory tomu, že ODS má opravdu nadšené volební aktivisty, usiluje především o to, distancovat se od Nečase, a to daleko víc, než poskytnout občanům informace o tom, jak vlastně hodlá vládnout. Většina bývalých partnerů ODS v TOP O9 se spokojuje s útoky na ODS a se zveřejňováním reaganovských útoků proti komunismu. ANO tvrdí, že je to strana pro všechny a skoro vůbec nehovoří o své otevřeně pravicové agendě.

Avšak menší politické strany, některé z nichž nemají šanci dostat se nad hranici 5 procent, se opravdu snaží hovořit o svých politických programech, a to protože jsou emocionálně k tomu motivováni, nikoliv finančně. Ukáže se, jak ty volby dopadnou, a zdá se, že zřejmě vznikne sociálnědemokratická vláda, avšak zároveň vládnou obavy, že může trvat dlouho, než se vytvoří použitelná koaliční dohoda. Právě asi až při vyjednávání vládní koalice se začnou Češi víc dovídat o politickém programu jednotlivých stran. Pirátům to ale nevadí. "Možná je těch ostatních víc, ale my budeme v dlouhodobé perspektivě úspěšnější - konec konců, angažujeme se srdcem."

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 25.10. 2013