EU a Ukrajina

24. 10. 2013

Pan Karel Dolejší se ptá, zda je EU připravena na dlouhodobý mezinárodněpolitický konflikt s Ruskem kvůli Ukrajině. Domnívám se, že otázka je špatně položena.

Otázka nezní, zda je EU připravena na koflikt kvůli Ukrajině, ale zda je EU schopná, připravená a ochotná Ukrajině ekonomicky Rusko nahradit, píše Vítězslav Novák.

Ukrajina je na křižovatce a má volbu - Evropská unie (EU) nebo Celní unie (CU) s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem. Prezident Putin upozornil Ukrajinu na celkem samozřejmou skutečnost: Ukrajina může být členem CU nebo EU, nemůže být ale členem CU i EU zároveň.

Prozatím je Ukrajina v CU vítána a dokonce - aniž by byla členem - může využívat některých výhod člena CU. Vstoupí-li do CU, bude moci využívat i dalších výhod, jako jsou třeba dodávky ropy a plynu bez vývozních cel. Výhody členství v CU již přesvědčily Arménii, Kyrgyzstán a Tadžikistán, aby usilovaly o přijetí. Zájem projevil dokonce i Vietnam.

Vstupem nebo asociací s EU Ukrajina o tyto výhody přijde. Jsou výhody členství (zpočátku a asi velmi dlouho neplného členství) v EU takové, aby vyrovnaly a předčily to, o co Ukrajina přijde?

Naštěstí my volit nemusíme. Volit bude muset Ukrajina, resp. její vedení a její lid. Ten lid, který je poměrně ostře rozdělen na proruský, ruskojazyčný a s Ruskem ekonomicky svázaný jihovýchod a proevropský západ a sever.

Prozatím se láska EU k Ukrajině projevuje jen slovně. EU nepomohla Ukrajině ani v lednu 2009, kdy Ukrajina ještě pod prezidentem Juščenkem, miláčkm Západu, neměla na zaplacení ruského plynu a bezostyšně kradla z potrubí, dokud Gazprom nezavřel kohouty. EU měla tehdy skvělou příležitost ukázat, jak strašně moc o Ukrajinu stojí a její dluhy zaplatit. Navrhl to některý z evropských politiků, třeba tehdejší "předseda EU" Topolánek? Samozřejmě ne.

Ukrajina si musela pomoci sama a podepsat smlouvu, kvůli jejíž nevýhodnosti dnes tehdejší premiérka Tymošenková "bručí". Přitom bez evropské finanční pomoci neměla jinou možnost než podepsat - na dlouholeté neplatiče, dlužníky a zloděje platí přísnost a jiná pravidla než na ty, kdo své závazky plní řádně.

V současnosti se EU zlobí na Rusko kvůli hygienickým opatřením, jež postihují vývoz mléka z Litvy do Ruska. Ale Rusko má právo vyhlásit taková opatření, pokud zjistilo narušení hygieny. Stejně jako měl zbytek EU právo odstřihnout se od britského hovězího kvůli BSE nebo slintavce. Stejně jako Česko má právo uplatňovat tvrdá opatření při dovozu potravin z Polska. Stejně jako Rusko mělo právo zakázat dovoz hovězího z Polska, když se prokázalo, že "polské hovězí" bylo z velké části pákistánské buvolí a část byla doslova nasáklá antibiotiky. Jestliže ruský zákaz dovozu litevského mléka poškozuje zemi EU, EU by neměla protestovat, ale pomoci Litvě sama. Proč neodebere litevské mléko bez ohledu na hygienické nedostatky?

EU neřeší a nebude řešit ekonomické problémy Litvy. A stejně tak neřeší a nebude řešit ekonomické problémy Ukrajiny. Neodebere celou výrobu bonbonů, která dnes směřuje do Ruska a výpadek ruské spotřeby Ukrajinu silně poškodí. Těžko odebere raketové motory a součástky letadel, rozhodne-li se Rusko přesunout dosud společnou výrobu "domů". Ostatně EU, která má problémy s pomocí malému a ekonomicky bezvýznamnému Řecku, na podporu násobně velké Ukrajiny s násobně většími problémy, ani nemá prostředky. Evropani se kvůli Ukrajincům uskrovňovat nebudou.

Konflikt mezi EU a Ruskem nejspíš nehrozí. Oba celky se potřebují. Také samozřejmě "nehrozí" vstup Ruska do EU - Rusko je velmoc a velmoci do bloků nevstupují, ty si svoje bloky tvoří. Ale hrozí, že Ukrajina se nechá nalákat sliby EU, ty se nesplní a Ukrajina pokoušející se sedět na dvou židlích, zůstane sedět mezi nimi na zemi.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 24.10. 2013