25. 10. 2013
Ochránci přírody si přejí vrátit části deindustrializované a vylidňované Evropy zpátky divočině, v níž by se dařilo divokým koním, rysům a zubrům. Existují však různé interpretace toho, co znamená "divočina", a také konflikty ohledně toho, jak celou věc zařídit.
Diego Benito vypouští na svobodu Retuertské koně, kteří kdysi volně pobíhali Španělskem ve velkých stádech. Dnes jich zbyly sotva dvě stovky. Benito řídí rezervaci Campanarios de Azaba, kde právě osvobodil čtyřiadvacet divokých koní. Rezervace má zhruba 500 hektarů oploceného hornatého terénu v západním Španělsku nedaleko hranic s Portugalskem. Společně s nimi tam pobíhá zdivočelý skot a vlci. Zvířata zde už nemohou spoléhat na lidskou pomoc a musejí přežít, jak dovedou. Pokud neutečou vlkům, zemřou.
Cílem podobných projektů je znovu vytvořit prvky divoké krajiny, které z Evropy vymizely.
Skupina vědců vedených nizozemským expertem na ochranu přírody Fransem Schepersem zahájila unikátní experiment zaměřený na návrat velkých přežvýkavců, kteří obývali náš kontinent před dávnými časy: Divokých koní, zubrů a jelena evropského. Jejich stavy by měli udrřet pod kontrolou rysi, medvědi a vlci. Vědci očekávají, že se v divočině postupně vyvine největší možná druhová diverzita.
Již bylo vybráno šest oblastí. Zahrnují deltu Dunaje, Rumunské Karpaty a pohoří Velebit v Chorvatsku. Cílem je umožnit přírodě, aby se v co největší míře vrátila do původního stavu.
Projekt nese název Rewilding Europe (Evropa, která znovu divočí). Účastní se jej řada ochranářských organizací, včetně WWF. V Nizozemsku byl prostřednictvím loterie nashromážděn startovní kapitál ve výši zhruba tří milionů eur. Španělská rezervace Campanarios je přitom jedním z nejpokročilejších pilotních projektů. Zahrnuje mimo jiné archaické tury připomínající předky dnešních krav, kteří byli naposledy spatřeni v Polsku v roce 1627. V současnosti probíhá úsilí o zpětné vyšlechtění divokého tura z domestikovaných krav. Jde ovšem jen o jeden prvek vymizelé evropské megafauny.
Zdá se, že nastal vhodný čas pro návrat divočiny. Některé venkovské oblasti se stále více vylidňují. Velké rozlohy půdy jsou prakticky opuštěné, protože jsou příliš vzdálené od populačních center, půda je příliš chudá, nebo terén příliš strmý. V některých vesnicích už žijí pouze senioři.
Během několika příštích dekád bude v Evropě opuštěno více než 120 000 km2 půdy, což se téměř rovná rozloze Řecka, tvrdí Institut pro evropskou environmentální politiku (IEEP). V řadě případů může být kultivovaná krajina zachována jedině tím způsobem, že několik málo zbylých zemědělců dostává zaplaceno za kosení luk.
Jenže velcí býložravci zastanou stejnou práci zdarma. V kombinaci s dalšími přírodními silami mohou zabránit spontánnímu zalesnění opuštěné krajiny.
Avšak je právě tohle divočina? Podle Scheperse ano - převládající dojem, že evropská divočina se rovná pralesu, je prý mylný. V Evropě existovaly také stepi a tundry, záplavové oblasti a otevřené louky. A dávno předtím, než člověk vyklučil lesy. V mnoha oblastech mohla být za ústup lesů zodpovědná právě velká zvířata.
Například zubr, příbuzný amerického bizona, je považován za pralesní zvíře. Ale Schepers je přesvědčen, že se lépe hodí do otevřené krajiny, podobně jako bizon. V lese dnes žije proto, že šlo o poslední prostředí, které zubrovi zbylo. A měl by sám "rozhodnout", čemu dá přednost.
Jelen evropský, který dává přednost travnaté stepi, je podobný případ. Soustavný tlak lovců mu brání v návratu do otevřené krajiny.
Možná není daleko doba, kdy turisté nebudou putovat do keňské rezervace Serengeti, aby obdivovali pasoucí se stáda a lovící dravce. Místo toho zajedou například do Chorvatska shlédnout zubry, kteří zde budou vypuštěni napřesrok.
Pokud vše půjde dobře, na okrajich rezervací bude možno lovit a prodej zvěřiny se stane zdrojem příjmů pro místní obyvatele.
Dokonce i ve spolkové zemi Meklenbursko-Západní Pomořansko na severovýchodě Německa lidé doufají, že dokážou přilákat turisty na safari. Část delty řeky Odry chtějí proměnit v divočinu. Doufají, že po návratu mořských orlů a tuleňů baltských by se zde mohli znova objevit také zubři, divocí koně, jeleni a losi z Polska.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Vytisknout28.11. 2013 / Martin Míček
Popis a analýza důvodů a dopadů ne/přítomnosti jednoho jediného druhu zvířete, zástupce důležité živočišné skupiny. Skupiny velkých šelem, která představuje významný a zřetelný nástroj popisu proměny světa, v němž žijeme. Jejich život by nás měl zají...