24. 10. 2013
Když Polsko před pěti lety dostalo z EU miliardy dolarů na výstavbu dálnic, zdálo se, že to všem prospěje. Polsko posune svůj dopravní systém do 21. století, evropské stavební firmy získají zakázky v době recese, a EU získá reputaci za to, jak velkou pomoc poskytla.
Nakonec Polsko většinu dálnic dostalo. Ale v mnoha ohledech se jeden z největších stavebních projektů v Evropě vyvinul zle. Několik firem žaluje polský stát o miliardy eur. Desítky polských firem bankrotují a mnohonárodní firmy viní za ztráty polské smlouvy, které nevyšly. Šest evropských vlád si v Polsku stěžuje na zacházení se stavebními firmami a Evropská komise vyšetřuje, co se stalo.
Polsko přidělovalo zakázky především podle nabízené ceny a trvalo na ní pak za všech okolností. Kromě toho často ignorovalo varování, včetně hlasů nezávislých expertů placených vládou, že projekty a plány jsou chybné a je třeba je změnit.
Největší ztráty utrpěla rakouská firma Alpine Holding GmbH, která v červnu vyhlásila bankrot - největší v dějinách země od II. světové války. Projekt, který měl evropské a polské firmy v době krize udržet nad vodou, se místo toho změnil v jatka. Další zahraniční firmy se dosud s Polskem přou o zaplacení nákladů: Rakouský Strabag, polská pobočka německého Bilfingeru, irské SIAC a SRB a polský Budimex. Všechny až na Bilfinger podaly žaloby.
Polská vláda postup hájí a tvrdí, že polský úřad GDDKiA řízený bývalým auditorem Lechem Witeckim jen trval na dodržení smluv. Jenže dálnice platila EU v rámci sedmiletého infrastrukturního plánu pro Polsko v hodnotě 37,56 miliard eur. Šlo i největší evropský rozvojový program přidělený členskému státu Unie. A Witecki obvykle přiděloval zakázku nejnižší nabídce.
Podle stavebních firem polské úřady v mnoha případech odmítaly vysvětlit detaily projektů, což je jinde zcela běžné: Pokud jedna firma o něco takového požádá, koná se jednání, na němž vysvětlení obdrží všichni zájemci. Avšak v Polsku po podobné žádosti následovalo doporučení, aby takový zájemce z tendru odstoupil. Firmy tedy byly nuceny zpracovat nabídku na základě neúplné informace.
A pokud kontraktor narazil na nečekané problémy, jako například bomba z II. světové války na trase, nebo projektová chyba - a potřeboval tomu přizpůsobit náklady, byl rutinně odmítnut. Ani to není v jiných zemích běžné, cena se průběžně přizpůsobuje skutečným nákladům. V Polsku místo toho docházelo pravidelně k pozdržení plateb.
Jedním z příkladů chybných projektů je most v Mszanej nedaleko české hranice. Projekt měl být symbolem architektonické odvahy nového Polska, a tak zahrnuje pouze jeden vypínací pilíř. Zakázku na výstavbu silnice A1 včetně zmíněného mostu získala v roce 2007 rakouská firma Alpine Bau, která již v Polsku realizovala řadu projektů. V tomto případě ale firma prohlásila, že nebude pokračovat, dokud nedojde ke změně mostní konstrukce; a GDDKiA to vyhodnotila jako neplnění povinností, takže v roce 2009 byla smlouva zrušena. Další tendr o rok později opět vyhrála Alpine Bau. Od té doby si firma s polskými úřady vyměnila 300 stran oficiálních dokumentů.
Podle dokumentů, které měla k dispozici agentura Reuters, tři vysoce kvalifikovaní inženýři najatí Alpine Bau označili konstrukci mostu za nevyzkoušenou a příliš ambiciózní. Podle polských úřadů však kontraktor dělá problémy, aby omluvil svá selhání a navýšil náklady.
Koncem roku 2011 začal most vznikat, ale firma záhy zjistila, že došlo k částečnému zřícení v místě upevnění vypínacích kabelů. Polský profesor Kazimierz Flaga doporučoval přidat další armaturu, avšak úřady, které ho samy najaly, jeho doporučení neschválily.
Počátkem roku 2012 se objevily trhliny v betonu na sodní straně mostu, načež místní stavební úřad nařídil zastavení stavby a opravu. V červenci 2012 Flaga a další tři inženýři zaslali úřadům námitky uhledně navrhovaných oprav, protože podle nich ani poté nebude most dostatečně silný. Opět došlo k odmítnutí.
Podle Witeckého není chyba v projektu, ale na straně Alpine Bau, která nabídla nerealistickou cenu.
Nakonec musela Alpine v červenci 2012 podepsat smlouvu o provedení oprav, protože jinak by nedostala proplaceny dosavadní práce. Brzy nato si firma stěžovala na chybějící plány a komponenty.
Kromě toho byly zadržovány předchozí platby, a to až do května letošního roku.
14. května Alpine Bau oznámila, že končí, protože polské úřady nemají zájem o konstruktivní řešení. V červnu firma zahájila insolvenční řízení a o týden později mateřská firma Alpine Holding GmbH podala žalobu.
V červenci aliance polské stavební lobby napsala polské vládě, že agentura GDDKiA využívá své moci k ničení stovek stavebních dodavatelů. To podle autorů dopisu vedlo ke ztrátě tisíců pracovních míst.
V červnu velvyslanci Francie, Irska, Nizozemí, Německa, Portugalska a Rakouska napsali stížnost vicepremiérovi Januszi Piechocinskému. Podle nich by vláda měla zasáhnout, aby zabránila negativnímu dopadu na obraz polského podnikatelského prostředí. Dodavatelé si nárokují 2,35 miliardy eur neproplacených nákladů. Evropská komise vyšetřuje, zda jsou polské kontrakty v souladu s evropskou legislativou.
Most v Mszanej nadále zůstává nedokončen a probíhá zde jen minimální aktivita. Do ČR je třeba cestovat objížďkami po úzkých okreskách.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Vytisknout8.11. 2013
Podíl japonských domácností bez jakýchkoliv finančních aktiv dosáhl rekordu, když klesající příjmy donutily občany spotřebovávat úspory. Ekonomická politika premiéra Šinza Abeho známá jako "abenomika", která měla prostřednictvím "inovací" vymanit zem...