Lidé si za zkorumpovaný systém mohou sami

30. 8. 2012 / Aleš Uhlíř

Pokud je vrcholná politika prolezlá zločinci a politické strany jsou jen nástroji na rozkrádání státu a vyžírání státního rozpočtu, jak by se dalo kupříkladu usoudit z vystoupení předsedy VV Radka Johna v pořadu Hyde park na ČT 24 dne 29. 8. 2012, co s tím může občan dělat? Stačí opravdu, jak to vidí Radek John, nedat těm, o kterých víme, že jsou zločinci, ve volbách hlas? O tom lze ale důvodně pochybovat. Stačí přece zinscenovat nějakou akci před volbami a vše je u nás rázem jinak. Že pak voliči litují a nadávají na to, co se jim děje, to v nich sotva zanechá nějakou zkušenost. Příště se voliči budou chovat stejně. Nabízí se odpověď, že tomu tak snad má být, že si to tak voliči sami přejí.

V sedmdesátých letech běžel v české televizi seriál Nemocnice na kraji města, byl velmi oblíben a doznal mnoha repríz, přitom lékaři se v něm chovali k pacientům, obrazně řečeno, mnohdy hůř než k dobytku. Nejvíc se lidem líbil doktor Strossmayer (Miloš Kopecký), který by pro své hulvátské manýry jako lékař dnes nikde neobstál. Lidé tu postavu ale zbožňovali. Přáli si mít takové zdravotnictví a takové lékaře, jak jim to předváděl doktor Strossmayer. Líbilo se jim to tak. Pak je ale těžké cokoli rozumně k lepšímu změnit. Možná lidem nakonec všichni i ti jinak proklínaní politici vyhovují. Abych zůstal u seriálového příkladu, např. u Janem Čulíkem analyzované Ženy za pultem -- dost diváků tehdy, jak si vzpomínám, dokázalo docela dobře odlišit ten propagandistický nátěr od zábavy. Dobře věděli, kde pan Dietl odvádí režimu povinnou daň. Jak to je ale dnes u těch pitomoučkých nekonečných seriálů a sitcomů? Schválně -- podívejte se na jeden díl něčeho takového a pak si představte někoho, kdo to vydrží sledovat léta, stovky dílů v několika řadách. Může to být rozumný volič?

Různé ústavní pojistky sice v duchu křesťanské filosofie, reformačního hnutí a také podle osvícenské představy státu založeného společenskou smlouvou dávají lidu právo svrhnout vládu. Je to kupř. v Prohlášení nezávislosti Spojených států amerických z roku 1776 pro případ, že by vláda nezajistila lidu bezpečnost a štěstí, soustavně zneužívala moc a dopouštěla se skutků bezpráví. Nejde jen o právo, ale přímo o povinnost tak učinit. Jelikož se obecně vychází z principu svrchovanosti lidu, je právo na odpor ve všech moderních ústavách. V té naší je v článku 23 Listiny základních práv a svobod: "Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny".

Velkou výhodou vlád jako je ta naše, je, že k udržování systému nepotřebuje velké represivní složky. Nejsou zde žádné vojenské posádky ani jiné početné ozbrojené síly, které by režim potřeboval na své udržení. Vše "jde samo". Lidé koneckonců moc respektují, i když třeba ví, že je stát trvale rozkrádán, že celý stranický systém a politika jsou založeny na tom, že se ve velkém krade z veřejných prostředků a jednotlivé složky jsou propojeny tak, aby vše bylo neprůstřelné. Veškerá "revolta" a "odboj" až na nepatrné výjimky se odehrávají v internetových diskusích nebo formou různých petic, prohlášení, otevřených dopisů, výzev, proklamací o konci právního státu atp. Je to také velká výhoda pro ty, kteří tyto nálady a postoje pohodlně ze svých kanceláří sledují.

Ve středu 29. 8. 2012, jak informuje zpráva na http://www.novinky.cz/krimi/277435-zene-z-orlove-se-facebookova-party-vymkla-z-rukou-stovky-rvacu-rozhaneli-tezkoodenci.html novinky.cz z 30. 8. 2012, došlo odpoledne v Orlové k nečekanému srocení několika stovek osob. Vše způsobila žena, která se rozhodla uspořádat večírek a pozvánku dala na facebook. Zoufalou ženou přivolaná policejní hlídka to nezvládla a na místo musela přijet speciální pořádková jednotka. Ani ta však nic nezmohla a vše se začalo uklidňovat až poté, co část pozvaných "hostů" sama odešla. Létaly dlažební kostky, rozbíjelo se sklo, převracely kontejnery a vyvracely dopravní značky, než se situace uklidnila. Nebohé ženě hrozí postih za organizování řádně neohlášené akce.

Je neuvěřitelné, jak snadno lze shromáždit takový počet lidí. Přišli, aby se pobavili, něco pojedli a hlavně vypili. Dá se tedy říct, že měli určitý zájem. Kdoví, kolik by jich přišlo, kdyby je paní pozvala na sekání zahrady.

Nejde ale o tento konkrétní případ, jako o možnosti, které internetová komunikace poskytuje. Dostavilo by se tolik lidí k věznici, až bude Roman Smetana nastupovat trest, jemuž se nyní -- po zamítnutí stížnosti pro porušení zákona Nejvyšším soudem -- nevyhne? Jen čeští příznivci a zastánci Pussy Riot by dokázali věznici zvenčí neprostupně uzavřít. Co si o tom myslíte?

Vytisknout