Univerzitní školné vysoké školy zničí

27. 8. 2011 / Jan Čulík

Na titulní straně čtvrtečních Literárních novinách brojí proti univerzitnímu školnému ve článku "Vzdělání, nebo ledvina" Kateřina Kňapová a Ondřej Slačálek známým, konvenčním, poněkud unaveným levicovým způsobem, který nikdo neposlouchá - v podstatě argumentují, že se univerzitním školným studenti příliš zadluží, v dnešní době je mezi absolventy vysokých škol nezaměstnanost, je to neférové, atd. atd.

Přijde mi pozoruhodné, jak obtížné je dát lidem na vědomí jiný, daleko důležitější důvod proč nezavádět univerzitní školné. Argument studentské zadluženosti není příliš přesvědčivý, nakonec se to dá vždycky nějak vyřešit, například horentní vysokoškolské školné 9000 liber ročně, zaváděné od příštího roku v Anglii, budou studenti muset začít splácet teprve, až začnou vydělávat 21 000 liber ročně (cca 50 000 Kč měsíčně), nebudou z půjčky platit téměř žádné úroky, atd., atd. - Samozřejmě, že v ČR to bude daleko horší.

Jenže kromě zadluženosti absolventů je daleko důležitější argument proč nezavádět univerzitní školné. Zavedení komerčního principu na vysoké školy ty školy zničí. Hovořím na základě naprosto konkrétní britské zkušenosti.

Vysoká škola, na níž v Británii vyučuji, byla naprosto podřízena komerčnímu principu. Ten velí: Budou se vyučovat jen ty obory, na které se hlásí co největší množství nejlépe zahraničních studentů (kteří musejí platit daleko víc než studenti domácí). Všechny ostatní obory budou postupně zrušeny. Tento princip je uplatňován naprosto tvrdě.

Argumentuji, že tím je odstraňován základní princip univerzity, totiž instituce, která shromažďuje a šíří univerzální vzdělání. Univerzita nemůže být na pospas komerčním módním trendům a vyučovat pouze ty obory, o nichž lid rozhodne, že jsou v této chvíli zrovna perspektivní. Pro pokrok společnosti je nutné, aby univerzity pěstovaly i obory, které se zdají být z komerčního hlediska zcela bez významu - protože nikdy nemůžete říct dopředu, k čemu daný výzkum a dané znalosti mohou být dobré. V minulosti to bylo prokázáno tisíckrát.

Řeknu to poněkud dryáčnicky, ale snad jasně: Zkušenost z Velké Británie velí, že jakmile se zavede univerzitní školné, rozsah výuky a výzkumu v mnoha oborech se začne omezovat a školy možná nakonec skončí jen jako nalejvárny pro tisíce uchazečů z třetího světa, kteří na nich budou studovat Masters in Business Administration v liché naději, že se tak stanou úspěšnými kapitalisty.

Školství
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 26.8. 2011