Americká recese

26. 8. 2011 / Štěpán Steiger

Recese je podle dostupných, i ekonomických "mírnější krátkodobý pokles ekonomické aktivity". (Termín "mírnější" je přitom věcí výkladu.) Co znamená taková "recese" v životě prostého občana, o tom se můžeme přesvědčit ve Spojených státech, údajně nejbohatší zemi světa a jediné supervelmoci. Předem pro jasnost musíme konstatovat, že krize -- což je "pokles ekonomické aktivity, který trvá nejméně dvě po sobě jdoucí čtvrtletí" (definice slovníků) -- byla ve Spojených státech prohlášena za skončenou v létě 2009.

Sčítání obyvatel se v USA provádí každých deset let. Z loňského vyplynulo, že v letech 2005 -- 2009 poklesla průměrná hodnota majetku americké domácnosti o 28% - což představuje v dolarech částku 27.000. Přitom nejméně 20% domácností -- v absolutních číslech 62 miliony -- nemá majetek žádný. Podle téhož zdroje žilo v roce 2009 43,6 milionu Američanů v chudobě To je 14,3 všeho obyvatelstva. Od roku 2008 tnto počet stoupl o 4 miliony. Ovšem Národní akademie věd (National Academy of Science), která na rozdíl od Úřadu pro sčítání lidu (Census Bureau) má ve svých měřítcích také proměnné životních nákladů, dospívá k číslu 17,3%, tj. 52,765.000.

Ještě víc zaráží údaje o dětské chudobě. Sčítání zjistilo, že 20% dětí -- 15,5 milionu -- žilo v roce 2009 v chudobě, přičemž tento počet za pouhý rok, tj. od roku 2008, poskočil o 10% (od roku 2000 o 28%). A opět: extrapolace dat podle míry chudoby Akademie věd ukazuje skutečnou (nebo přinejmenším skutečnosti bližší) míru této chudoby jako 24% (18,8 milionu) -- čili postiženo je takřka každé čtvrté dítě. Devět velkých amerických měst přitom vykázalo míru chudoby překračující 25% (první v tabulce je Detroit s 36,4%, následován Clevelandem - kde Alexandr Vondra velebil Ctirada Mašína -- s 35%, poslední v tabulce je Filadelfie s 25%).

S chduobou "přirozeně" souvisí nedostatečná výživa. Spojené státy mají systém potravinových lístků (poznámka pamětníka: vzpomínám na potravinové lístky, když je můj nezaměstnaný otec poprvé přinesl domů počátkem 30 let -- tehdy v krizí postiženém Československu). V roce 2005 potřebovalo potravinové lístky ("food stamps", doslova tedy "poukázky") 25,7 mil. Američanů, o čtyři roky později to bylo už 45,8 milionu -- se stoupající tendencí. Zatímco v rámci škrtů uvažuje Kongres o omezení tohoto programu, ministerstvo zemědělství, které je za něj odpovědné, naopak odhaduje, že je bude potřebovat dalších 22,5 milionu -- čímž by počet potřebných stoupl na ohromujících 68,3 milionu.

Dalším ukazatelem životní úrovně v USA je nezaměstnanost -- největší a nejzávažnější problém americké ekonomiky, který se mimochodem stává nejzávažnějším problémem politickým hlavně proto, že příští rok v listopadu budou v USA volby (volí se prezident, Sněmovna reprezentantů a třetina Senátu). Oficiální míra nezaměstnanosti kolísá kolem 9%, údaj je ovšem zavádějící: miliony dlouhodobě nezaměstnaných a částečně zaměstnaných nejsou do základu výpočtu zahrnuti. Pokud to jiné výpočty (zvláště tzv. metoda SGS) činí, docházejí k míře 22,5% - v absolutních číslech potřebují tedy práci 34 miliony Američanů. Je to naprostý historický rekord. 6,3 miliony jsou nezaměstnané déle než 6 měsíců; průměrně potřebuje americký nezaměstnaný 40,4 týdnů, než najde práci (pokud ji najde).

Na závěr přehledu několik čísel o příjmech. Životní náklady vzrostly v USA mezi roky 1990 a 2010 o 67%, dělnické příjmy však klesaly. Daňová správa (Internal Revenue Service) uvádí - poslední dostupné údaj -- že jenom za rok 2009 poklesl příjem o 6,1% - tj. 3.516 $ na dělníka.Průměrný příjem klesl v letech 2007 -- 2009 o 13,7%, čili 8.588 $. Přitom od poloviny 70. let neustále dramaticky stoupal příjem nejvyšší vrstvy manažerů (řídících pracovníků). Nejvyšší 0,1% - desetina procenta -- v letech 1975 -- 2010 svůj příjem zečtyřnásobila, 0.01% - jedné setině procenta -- se příjmy zvýšily pětkrát.

Jistě je tento náčrt kusý -- nepředstírá, že jde o souhrnný pohled na americké hospodářství. Je však nutné si uvědomit, že jestliže jsme se mohli ve středu dočíst ve zprávě ČTK, že "hospodářská recese v USA zatím nepravděpodobná", šlo nejenom o titulek, nýbrž i zprávu hrubě zavádějící. Jednak jde o momentální průzkum agentury AP -- platí tedy pouze v této chvíli, jednak jde o názory ekonomů (byť i "předních"), a valná většina amerických ekonomů se mýlila ve svých předpovědích jak před krizí (kterou neviděli přicházet) tak během krize (zcela chybně odhadovali její trvání a průběh). Navíc ovšem: už z nemnoha čísel, která jsme uvedli, je jasné, že americká ekonomika nejenže zápasí s mnoha tíživými problémy -- ty jsou ke všemu dlouhodobé. Nejsou otázkou jednoho nebo dvou, ba ani ne tří let. Kromě toho na jejich skutečné řešení není recept. Bylo by nutné řešit je v souhrnu, a to je v daném systému prakticky nemožné. Spojené státy se pohybují -- nejen, ale také -- ekonomicky na sestupné dráze. Nevšimli jsme si americké společnosti jako celku. Pokud bychom se však zaměřili třeba na politické souvislosti, byl by výhled ještě chmurnější -- možnost, že by v příštím roce mohli republikáni ovládnout kromě Sněmovny reprezentantů, kde už mají letos většinu, také Senát, by v nás musela vzbudit nejčernější obavy. Vzhledem k postavení USA ve světě také obavy o svět.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 26.8. 2011