Tato informace pochází od jedné nejmenované paní, která pracuje na zákaznickém centru ČEZu. Tato paní podala svědectví o dalším způsobu, jak tento stát rozdává peníze cikánům, tentokrát pomocí ČEZu.

A jak to vlastně funguje?

Cikán ví, že spotřebuje elektřiny za 2 000,- Kč měsíčně. Zajde na zákaznické centrum ČEZu a dá si žádost o zvýšení záloh např. na 6 000,- korun. S potvrzením o výši záloh jde na sociálku a požádá o podporu, protože na placení tak vysoké zálohy nemá. Sociálka mu klidně vyplácí měsíčně podporu na tyto účely ve výši 6 000,- Kč. Upozorňuji na to, že absolutně nikdo nic nekontroluje ani neprověřuje.

Cikán každý měsíc "zaplatí zálohu" a těší se na začátek příštího roku. Proč? Na konci roku udělá ČEZ odečty elektroměrů, provede vyúčtování a zjistí, že cikán má 48 000,- Kč přeplatek. Tak vyplní složenku a pošle jí cikánovi a ten si pěknej balík vyzvedne na poště a je vysmátej.

Jó, kdo umí, tak ten umí.

Vážený pane,

na Ministerstvo práce a sociálních věcí, obdobně jako na Váš server, přicházejí desítky požadavků na stanovisko k informaci, která je rozesílána po celé České republice a týká se možného zneužívání postupu při stanovení přeplatku za odběr elektrické energie u osob pobírajících dávky pomoci v hmotné nouzi.

Aplikační program OKnouze, který na základě dodaných údajů spočítá výši příslušné dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvku na živobytí, doplatku na bydlení), má v sobě zabudovánu určitou nepřekročitelnou hranici pro uznání výše zálohy. Zálohy za dodávku elektrické energie se započítávají maximálně do výše, která se stanovuje podle speciálního výpočtu stanoveného ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem, a to s ohledem na rozsah používání elektrické energie, počet osob v domácnosti, ceník dodavatele energie a na průměrnou spotřebu elektrické energie v České republice za minulý rok. Pokud si někdo zálohy navýší, tak se mu v aplikaci OKnouze započítají maximálně do této limitní částky. Proto podstatné navýšení záloh, tak jak je uvedeno v podání, nemůže zásadním způsobem zvyšovat vyplácenou dávku příspěvku na živobytí nebo doplatku na bydlení. Navíc po vyúčtování záloh aplikace vrácený přeplatek rozpočítá, určí skutečné měsíční částky nákladů na energie a vyčíslí případný přeplatek na dávkách HN s ohledem na výši zálohy, kterou osoba skutečně uvedla. Takovéto přeplatky lze následně např. srážet z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky.

Problémem však může v této souvislosti být tzv. nezabavitelná částka, která klientovi musí po odečtení přeplatků z dávky zůstat. Tato částka je totiž v řadě případů vyšší, než běžně vyplácené částky příspěvku nebo doplatku. Pokud úřady postupují podle občanského soudního řádu, na který zákon o pomoci v hmotné nouzi v případě přeplatků odkazuje, tak se opravdu může stát, že takto získané navýšení dávky pomoci v hmotné nouzi je nakonec nevymahatelné.

Vzhledem k tomu, že původní pisatel, který uvedenou zprávu rozšířil, neuvedl místo, kde se zmíněné zákaznické centrum ČEZ nachází, není možné pravdivost jeho slov ověřit na příslušném úřadu, který poskytuje dávky pomoci v hmotné nouzi. Z výše uvedeného pak vyplývá, že tvrzení o tom, že nikdo nic nekontroluje a neprověřuje, není pravdivé. Rovněž je nutno uvést, že i v současné době zákon o pomoci v hmotné nouzi umožňuje započítávat zálohy pouze ve výši, která je v místě obvyklá, tj. v té výši, kterou současný aplikační program pro výpočet dávek v sobě obsahuje, nikoli ve výši, kterou občan uvádí, popřípadě přináší potvrzenou od ČEZu. Pro Vaši informaci proto uvádím, že do doby, než bude možné ověřit údaje uvedené ve zprávě kolující na internetu, je nutné s ohledem na výše uvedené skutečnosti považovat tuto zprávu za nepravdivou.

S pozdravem

Mgr. Petr Beck