K jaderné energetice

10. 6. 2011

Do debaty o jaderné energii bych chtěl přidat ještě následující informace z německého veřejnoprávního kanálu WDR (pořad Quarks & Co., vysílání z března a dubna 2011), píše Michal Kolář. Videa v němčině jsou ZDE , ZDE a ZDE

Podrobně a srozumitelně se probírají všechny aspekty jaderné energetiky a srovnávají se havárie v Černobylu a Fukušimě. Pořad podrobně dokumentuje, jak drahá je pro společnost jaderná energetika, protože zahrnuje i náklady na všechny aspekty jaderným výzkumem počínaje a vyhořelým palivem konče. Klade si nerudovskou otázku, kam s ním (vyhořelým palivem). Podle dnešních odhadů má být vyhořelé palivo radioaktivní ještě 100 000 let. Pohlédneme-li 100 000 let do minulosti, uvidíme neandertálce, mamuty, dobu ledovou. Je opravdu odpovědné nechávat tolika následujícím generacím radioaktivní dědictví? (Na tuto otázku v pořadu neodpovídají, nechávají na divákovi, aby si ji zodpověděl sám)

Další zásadní otázka se týká zátěžových testů jaderných elektráren. Jejich zásadní nedostatek tkví v tom, že se zabývají představitelným, ale už mnohokrát se stalo nepředstavitelné. Kdo by si před 11. zářím 2001 představil náraz letadel do mrakodrapů? Kdo by si představil 10metrovou cunami ve Fuklušimě?

WDR se seriózně zabývá problematikou, předkládá fakta a klade otázky, jejichž zodpovězení nechává na divákovi. Přidržím se téhož schématu a také nezveřejním svůj názor.

P.S.: Jsem absolvent ČVUT FEL, pracuji jako správce počítačové sítě a nikdy jsem neměl nic společného s energetikou či jaderným výzkumem. Znám pouze jednoho zaměstnance JE Temelín, který mj. je zastáncem jaderné energetiky, ale zároveň potvrzuje skutečnost, že techniků by v jaderné energetice mělo být více.

Vytisknout