Rozhovor stanice Deutschlandfunk s řeckým ekonomem:
Musí se najít evropské řešení
10. 6. 2011
Britta Bürger: Řecká finanční krize a nápravná opatření vlády ženou statisíce Řeků na ulici. Už dávno ne jenom v Aténách, nýbrž i v řadě menších měst. Premiér Papandreu chce dnes kabinet přesvědčit o dalším balíčku úsporných opatření, k němuž patří i celý seznam dalších privatizací. Je tento balíček východisko z dluhové krize?
Theodoros Paraskevopoulos: Podle mne nikoliv. Pokud o tolik snížíte veřejné výdaje, když se o tolik sníží i poptávka, je potom jasné, že se sníží i výroba a tím také státní příjmy. To vidíme z toho, že se vláda zmýlila v odhadu příjmů o miliardu.
Britta Bürger: K reformnímu balíčku patří celá řada privatizačních záměrů. Co by měl řecký stát podle Vás dát z ruky?
Theodoros Paraskevopoulos: Myslím, že jediný důvod, proč je požadována privatizace, je, že některé firmy, nejen německé, francouzské, nýbrž i řecké, si chtějí lacino koupit řecké státní firmy!
Britta Bürger: Lze si ale představit, že by privatizace mohla otevřít řadě lidí nové perspektivy, nové joby, lepší plat nebo menší korupci státních úředníků.
Theodoros Paraskevopoulos: Jakou perspektivu by lidem mohla přinést privatizace energetiky? Proč se nedohodnout na tom, že takhle důležité odvětví musí zůstat státní? To, co se po privatizaci projevilo, bylo propouštění, a žádné nové joby. Například řecké telekomunikace, které byly zprivatizovány, tak propouštějí.
Britta Bürger: Ale také nebyly efektivní.
Theodoros Paraskevopoulos: Byly. To byla zisková firma vždycky. Dám Vám příklad. Řecké telekomunikace patří z velké části Deutsche Telekom a ta platí v Německu ze zisků téměř 30 % daně. V Řecku platí 20 %. Nízké daně, co se v Řecku zavedly, aby se údajně nastartovala ekonomika, vedly ke státnímu bankrotu. V tom je ten problém! Že bohatí Řekové -- a těch je u nás spousta -- platí příliš malé daně!
Britta Bürger: Takže majetková daň je tabu?
Theodoros Paraskevopoulos: U nás máme jenom pozemkovou daň, ale žádnou majetkovou. Dědická daň se zavedla až na přání Trojky. V tom je ten problém! Rozdělování příjmů, a tím nemyslím bezpodmínečně rozdělování mezi obyvatelstvo, nýbrž mezi privátním a veřejným sektorem. Řecký stát se příliš málo podílí na vyprodukovaném bohatství. Kapitálové výnosy se v Řecku zdaňují mnohem méně než v Německu, Rakousku, Dánsku -- Řecko je na 14. místě v eurozóně. Bylo spočítáno, že kdyby bylo daňové zatížení jako střední hodnota v eurozóně, mělo by Řecko příjmy za posledních devět let o 112 miliard euro vyšší, to znamená o něco víc, než úvěry, které nyní dostaneme od Trojky.
Britta Bürger: Kdo jsou ti bohatí Řekové? Kde jsou v Řecku peníze?
Theodoros Paraskevopoulos: Tihle lidé zbohatli pomocí nízkých daní, pomocí velkoakcí jako Olympijské hry, které Řecko úplně zadlužily a také tím, že s penězi, které si našetřili pomocí nízkých daní, nakoupili státní firmy.
Britta Bürger: Nyní se hodně hovoří o restrukturalizaci dluhu. Požaduje ji i německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Nejednalo by se pouze o prodloužení splatnosti úvěrů, nýbrž věřitelé by se museli smířit se ztrátou části svých peněz.
Theodoros Paraskevopoulos: Myslím, že je to nutné. Nejdůležitější věřitelé řeckého státu jsou ostatní státy a ECB a to celou věc ulehčuje. Teď se musí mluvit o tom, jestli je náš stát schopen pomocí tvrdých opatření splatit dluhy. A to myslím, že není. Než budeme hovořit o zkrácení pohledávek věřitelů, měli bychom hovořit o prodloužení úvěrů a o úrocích. A potom -- až když tohle bude dojednáno -- mluvit i o krácení. A k tomu chci dodat, že se nebude mluvit pouze o krácení řeckých dluhů. Musí se najít evropské řešení.
Britta Bürger: Co Vám nahání největší strach?
Theodoros Paraskevopoulos: Že projde tento balíček vlády, že se zavřou veřejná rádia nebo budou privatizována, že univerzity a školy dostanou méně peněz, že méně peněz dostanou nemocnice a že se sníží úroveň zdravotnictví.
Britta Bürger: Předtím jste mluvil o setkávání lidí na náměstí Syntagma v Aténách. Jak jste tam ty lidi zažil?
Theodoros Paraskevopoulos: To důležité a krásné na tom je to, že se tam setkávají celé rodiny! Jdou tam, hovoří spolu, diskutují, kladou požadavky, radí se, poslouchají referáty a to vše velmi mírumilovně. To je na tom to impozantní! Je to samozřejmě převzato od Španělů, ti s tím začali.
Britta Bürger: A co z toho může vzejít?
Theodoros Paraskevopoulos: Může z toho vzejít nové politické vědomí. A z něj může vzejít tlak na vládu a vládní stranu. Zažíváme v Řecku situaci, kdy se obyvatelstvo schází a velice jasně říká svůj názor! Názor, že se v této politice nemá už pokračovat. A to je myslím v Řecku názor většinový.
(Z němčiny přeložil Robert Bartoš)
VytisknoutObsah vydání | Pondělí 13.6. 2011
-
13.6. 2011 / Vraždění a hrůzy, které způsobujeme po světě13.6. 2011 / Syrská lesbická blogerka je hoax13.6. 2011 / Neřešitelné dilema amerického spotřebitele12.6. 2011 / Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád12.6. 2011 / Stávka - práva a povinnosti stávkujících12.6. 2011 / V Anglii se proti vládě bouří církev11.6. 2011 / Sýrie je obětí západního mediálního spiknutí11.6. 2011 / Zveřejněny emaily Sarah Palinové10.6. 2011 / Profesor, který chce v Londýně založit soukromou univerzitu, se stal terčem celostátní nenávisti10.6. 2011 / Musí se najít evropské řešení12.6. 2011 / Hospodaření OSBL za květen 2011