Nesuďte, abyste nebyli souzeni...

11. 6. 2011 / Karel Dolejší

Městský soud v Praze na podnět ministerstva financí jednal briskně jak stalinská trojka a s poukazem na zákon o kolektivním vyjednávání zakázal odborářům pondělní stávku v dopravě. Prý nedodrželi lhůtu tří pracovních dní a neumožnili tak minimalizovat škody. Vláda, která svůj "reformní balík" zcela bezprecedentně prohnala Senátem ve starém složení a o škodách jí způsobených jen v oblasti čerpání evropských fondů se jednou budou psát tlusté knihy, najednou sahá po doslovném výkladu norem a stahuje se do ulity legality. Jde tedy o jasné znamení toho, že někdejší nebetyčná troufalost Nečasova kabinetu mezitím značně splaskla a při ataku společenské nespokojenosti s úzkostí seskakuje do právních zákopů.

Ne že by odboráři z celé věci vyšli bez ztráty kytičky. Český porevoluční odborář je povětšině živočich krotký a úřady značně ochočený, stejně jako zbytek veřejnosti, a tak si vedení odborů bezesporu mělo uvedenou zákonnou lhůtu pečlivě ohlídat. (Podporoval bych právo odborářů stávkovat podle ústavou zaručeného práva bez ohledu na soudní verdikt, ale považoval bych to v současné nenávistné atmosféře šířené pravicovými a bulvárními médii za kontraproduktivní postup. V Česku bude lépe akci odložit.)

Odboráři ovšem přípravu stávky v dopravě nezvládli o mnoho lépe než mediální komunikaci v souvislosti s nedávnou demonstrací na Václavském náměstí (pozvánky, tiskové informace, aktualizace webu ČMKOS i ostatních svazů, atd.), a tak je třeba říci, že že je asi někde něco trochu špatně. Vítězoslavné tirády některých příznivců odborů nejsou rozhodně namístě, protože se ukazuje, že kromě expertních analytických týmů mechanismus odborových svazů zřejmě pořádně skřípe. A nebylo by vůbec divu. Co se nepoužívá, zakrňuje. A veřejné aktivity odborů se v posledních dvaceti letech vyskytovaly velice sporadicky...

Každopádně je však zajímavé domyslet, co soudní mezihra jednání vlády s odbory vlastně znamená v delší perspektivě. Existuje přece dlouhá řada problematických kauz, do nichž je namočen až po uši ten či onen člen Nečasova kabinetu, který se neostýchal dát odbory k soudu. Kdybych byl šéfem odborů, asi bych si přece jen nakonec radostně zamnul ruce.

Stávku lze odložit, lidé to pochopí a dlouho hromaděný vztek na Nečasovu vládu je za týden nepřejde. Mezitím a vedle toho ale mohou odboráři mobilizovat i právníky a podat řadu trestních oznámení na jednotlivé ministry či koaliční poslance - a postavit věci tak, aby bylo všem zcela zřejmé, že pouze českou justicí tohle vůbec skončit nemusí...

Dokonce i bývalý lidovec Kalousek si pak možná ještě docela střízlivě rozpomene na okřídlené biblické rčení: "Nesuďte, abyste nebyli souzeni". (Mat. 7,1)

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 13.6. 2011