Sýrie je obětí západního mediálního spiknutí

11. 6. 2011

Není to dávno, kdy se mi prostřednictvím Britských listů podařilo uveřejnit článek, jímž jsem se snažil poskytnout trochu jiný pohled na dění posledních týdnů a měsíců v Sýrii, než je ten, který prezentují světová média včetně těch českých. Upoutávka BL z 6.6. nazvaná Syrská vláda se pomstí demonstrantům odkazuje na článek britského Guardianu, který se, bohužel, nijak neliší od zcela neobjektivního a zmanipulovaného pohledu světových sdělovacích prostředků, které v podstatě jen opakují to, co řekne katarská televize al Jazeera. Nekončící přísun katastrofických zpráv ze Sýrie a zmanipulovaných reportáží jsou formou mediální války, jejímž cílem je vytvořit ve světě dojem, že v Sýrii probíhá celonárodně podporovaná revoluce a jednak vytvořit iluzi, že vládnoucí syrský režim masakruje svoje mírumilovné obyvatelstvo. Ani jedna z těchto věcí není pravda a situace v Sýrii je dnes natolik složitá, že se nevejde do krátkých televizních reportáží, které nám ukazují černobílý pohled na svět, v němž Sýrie je vždycky ta černá, píše Heidar Kinaan.

Ti, kdo dnes organizují násilnosti v Sýrii rozhodně nejsou mírumilovní vyznavači demokracie západního stylu a je skutečně smutné, že je Západ podporuje, protože zejména fundamentalisté, kteří tvoří do značné míry jejich řady se nijak netají tím, že demokracie a svoboda jsou skutečně tím posledním, co mají v úmyslu po případném převzetí moci v zemi zavést. Rebelové jsou vybaveni nejen moderními zbraněmi ve značném množství, které byly do země propašovány z Iráku, Turecka, Jordánska, Libanonu a Saúdské Arábie, ale mnozí z nich prošli i teroristickým výcvikem v Turecku, Jordánsku, Libanonu a Iráku. Už jenom množství mrtvých na straně syrské armády a bezpečnostních složek od počátku nepokojů ukazuje, že rebelové své požadavky a program rozhodně nechtějí prosazovat diskusí a dalšími demokratickými prostředky, ale že vyhledávají konflikty a jsou rozhodnuti jít cestou zabíjení a teroru. Nezbývá se tedy než ptát, proč protestující zabíjejí, když je jejich programem demokracie.

Situace v Jisr al-Shughour je jen pokračováním dosavadních konfliktů, které začaly v Daraa a odehrávaly se ve venkovských oblastech. Zhruba tři tisíce dobře vyzbrojených a vycvičených rebelů napadly v pátek 3.6. v poledních hodinách město Jisr al-Shughour a zaměřily se na budovy státních institucí. Mnohé z nich (soud, místní úřad) rebelové vydrancovali a zapálili a přitom zabili mnoho lidí včetně civilistů. Cílem útoků byly rovněž policejní stanice, které rebelové napadli, mnoho policistů zabili a zmocnili se jejich zbraní. Těla zabitých policistů byla v mnoha případech zohavena. Mnohé civilisty na ulicích pod pohrůžkou násilí či smrti nutili rebelové k tomu, aby se účastnili demonstrace. V reakci na probíhající násilnosti byly do Jisr al-Shughour povolány posily z řad policie a bezpečnostních složek. Ty se utkaly s rebely v následující zhruba pětihodinové bitce, v níž policejní a bezpečnostní složky zaznamenaly na své straně 120 mrtvých. Počet obětí na straně rebelů není dosud znám, stejně jako počet obětí ze strany civilního obyvatelstva. Na základě volání obyvatel po zajištění bezpečnosti a klidu byla do Jisr al-Shughour povolána armáda. Armáda dostává nyní oblast pod kontrolu a snaží se situaci celkově stabilizovat.

Každý, kdo pochybuje o tom, že se výše uvedené události skutečně staly a věří tomu, co některá světová média tvrdí, tj. že incident je v podstatě vymyšlený syrskou vládou a je jen záminkou pro akce proti demonstrantům, se může podívat na fotografie z událostí ZDE

V souvislosti s posledním vývojem v Sýrii se v některých světových médiích objevily zprávy o tom, že armáda je nejednotná, některé její části bojují mezi sebou a několik důstojníků z armády zběhlo. Tyto informace nemají se skutečností nic společného - syrská armáda je nejen jednotná, ale stojí za svým lidem a prezidentem Assadem. Nepopiratelným důkazem podpory prezidenta je to, že až dosud v největších syrských městech Damašku a Aleppu nedošlo k žádným výraznějším protestům. Obě města mají dohromady bezmála 9 milionů obyvatel a představují tak skoro polovinu obyvatelstva země. Sám prezident Assad se ve své zemi těší trvale vysoké podpoře a to navzdory snahám zahraničních médií jeho obraz v očích lidí poškodit. Nedávná konference syrské opozice v turecké Antalyi ukázala, že ti, kdo se pokládají za jediné správné politiky budoucí Sýrie se věnují hlavně osobním sporům. Z tří set účastníků v důsledku neshod během konfernece polovina odjela. Sama konference se nebyla schopna shodnout ani na tak základních věcech jako je to, zda údajná nová Sýrie má být stát sekulární, nebo fundamentalisticky orientovaný. O reálných ekomonických a politických plánech, které by zemi pomohly vyřešit stávající problémy nemůže být ani řeči.

Současná Sýrie má bezpochyby mnoho problémů a ekonomicky není v nijak ideální situaci. Přesto stojí za to připomenout, že Sýrie nemá zahraniční dluhy a je ve svém politickém rozhodování zcela suverénní. To je v dnešním světě velká vzácnost a je bezpochyby trnem v oku všem, kdo mají zájem dění v regionu Blízkého východu pomocí různých finančních nástrojů a tlaků ovlivňovat a řídit ve svůj prospěch.

Přes veškeré ekonomické problémy, s nimiž se Sýrie musí vyrovnávat svým obyvatelům poskytuje bezplatně mnoho služeb a kupříkladu i vysokoškolské studium je zdarma. Zdarma je i státní zdravotní péče. To nejsou výhody, jimiž se může ve světě pochlubit každá země.

Je zajímavé, jakou pozornost trvale věnují světová média a zejména arabské televizní stanice (al Jazeera, al Arabiya) nedostatkům demokracie v Sýrii a přitom se vůbec nezmiňují o tom, jak jsou na tom s demokracií některé jiné arabské země, o nichž se v této souvislosti skoro nemluví. Kupříkladu Katar a Saúdská Arábie, hlavní spojenci USA v oblasti rozhodně nejsou demokratickými zeměmi, ale o demonstracích proti jejich režimům nikdo ani nemluví. Naopak tyto země odvádějí pomocí svých médií pozornost jinam a přes svá média poučují ostatní, jak má demokracie vypadat.

Děkuji vám za čas, který jste věnovali mému článku a věřím, že ti, kdo mají zájem o spravedlivou a lepší budoucnost světa se zamyslí nad tím, že skutečně není černobílý tak, jak nám ho některá média ukazují.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 13.6. 2011