Musíme se opravdu k sexuálním výstřelkům vysoce postavených mužů vracet?

9. 6. 2011 / Miloš Dokulil

Samozřejmě že bych teď měl předeslat (což ale v inkriminovaném textu bylo!): Situace té mladé pokojské byla zcela nezáviděníhodná od samého počátku. Je tu najednou ve zcela specifické situaci přistěhovalá žena z Afriky, původně zcela bez prostředků, která náhodou získala místo zrovna v takovém exponovaném hotelu; už to přece byla nemalá výhra! Tu najednou -- když otevřela toho prožluklého dne dveře pokoje, kde chtěla uklidit -- vidí vycházet nahého chlapa z koupelny. Pochopitelně ve zmatcích se omlouvá (je jí nemálo trapně) a chce rychle utéct (s tím přece nemůže nic mít!), ale ten muž jí to znemožní tím, že ji strhne k zemi a zamkne dveře. (Nebyl u toho pochopitelně nikdo třetí přímým svědkem. Že to bylo takto prezentováno policejním mluvčím, který takovou informaci nedostal hned, nýbrž až po ověření těmi specialisty, kteří začali případ vyšetřovat a ověřovat, je samozřejmé. Copak by si někdo mohl vůbec dovolit bez zcela nezvratných důkazů následně zatýkat na newyorkském letišti prezidenta Mezinárodního měnového fondu a kandidáta na prezidenta Francie za socialisty?)

Vraťme se zase k té 32-leté ženě. Ta ovšem vidí nejen, že je v pasti jako žena. Okamžitě jí muselo blesknout hlavou, že se teď rodí nějaký průšvih, jehož konce zatím nelze vidět. Co ale je vidět na obzoru možného dění hned, je z té problematické situace čišící fakt, že z toho bude okamžitě vyhazov z hotelových služeb.

Spolehlivě se ví, že Strauss-Kahn zatáhl pokojskou do koupelny. Tam zůstaly zcela výmluvné stopy. (Všechno jistě není třeba rozepisovat.) --- Když se pokojské nakonec podařilo prchnout, musela být nanejvýš zmatena. Co a jak teď dál? Smí vůbec něco o tom incidentu říct? A pokud ano, nevyhodí ji? Anebo spíše: budou se vůbec její představení rozpakovat v tom, aby ji hned bez skrupulí nevyhodili? --- Je vidět, že nedávno předtím napadená žena nadále jeví známky nesmírného rozrušení. Nakonec jsou povoláni policejní specialisté k vyšetření tohoto citlivého případu. Nehledě na to jsou tu možná další -- zatím ještě nevyslovené -- otázky. (Např. proč vůbec v tu inkriminovanou dobu Strauss-Kahn navštívil New York, když tu zjevně neměl žádný předem známý a plánovaný úkol, u něhož by musel osobně být? Přitom podle jiných zdrojů -- Newsweek z 6. června, str. 26 -- Strauss-Kahn část předchozího večera strávil "s nějakou štíhlou blondýnou".)

Část francouzského tisku mezitím již stačila nemálo narušit soukromí mladé vystresované pokojské tím, že uvedla její jméno, že je vdovou, má dceru, a bydlí v Bronxu. (Úřady musely zajistit tuto nešťastnou ženu před dotěrností žurnalistů jejím přestěhováním na diskrétní místo.)

Leč také si připomeňme, že jako šéf jedné z nejvýznamnějších světových institucí (IMF) "musel" Strauss-Kahn létat výlučně první třídou a že účet za pobyt v jeho hotelu na jednu noc obnášel tři tisíce dolarů (zhruba 50 tisíc Kč). Socialisticky smýšlející člověk asi jen se smíšenými pocity vezme v úvahu další fakt (citovaný bulvárními pařížskými novinami), že Strauss-Kahn si nechává šít obleky u washingtonského krejčího, u něhož oblek přijde na nejméně sedm tisíc dolarů (nebo také až 7 x více!). Měl být kandidátem na prezidenta Francie za socialisty, proti Sarkozymu, s jistými nadějemi, jaké žádný další mezi socialistickými kandidáty nevykazoval.

Za další (pravděpodobně nemístné) připomenutí také stojí, že manželka Strausse-Kahna se před pěti lety -- pro jedny pařížské noviny -- vyjádřila o svém muži s nediskrétní pochvalou; že je "chaud lapin" (tedy přibližně "zapálený králík", tj. něco jako velký svůdce). Nemá smysl zde dělat nějakou soupisku žen, které si již předtím stěžovaly na chování Strausse-Kahna. Jeho manželka je už teď v New Yorku a udělá třeba nemožné, aby dosvědčila, že její manžel je v té nastávající a choulostivé soudní při nevinně.

Vytisknout