...a letadlová loď na Lipně?

9. 6. 2011 / Karel Dolejší

Z Vondrových slov se zdá, že má na mysli něco naprosto konkrétního. Pokusím se tu prozkoumat jednotlivé možnosti, které by snad připadaly v úvahu, a jejich implikace.

Předně by mohlo jít o signál, že Česko nabízí své území pro antirakety SM-3. Jejich nejsilnější plánovaná verze ovšem vyvolává silné obavy Ruské federace, která nakonec nedostala od USA písemné záruky, že americký protiraketový systém není namířen proti ní. (Tím, že Obama tyto záruky odmítl, pravděpodobně rozhodl o výsledku nadcházejících ruských prezidentských voleb. "Měkký" Medveděv se svou podporou disidentů a zálibou v Deep Purple zřejmě opět vyklidí pole čekistům a Alexandrovcům.)

Jenže kdyby tomu bylo tak, Vondra by pochopitelně nenaznačoval nic o vybočení z rámce protiraketové obrany. Ledaže by šlo o způsob, jak na Washington vyvinout dodatečný nátlak. Jenže takhle se právě Vondra v minulosti nikdy nechoval, vždycky byl svých pánů ve Washingtonu poslušný až příliš.

Co tedy zbývá jiného?

Vesměs samé obskurnosti. Oficiálně vedou USA jen "dlouhou válku" proti terorismu a Obama přitom nesplnil jediný ze svých slibů ohledně její humanizace; v tom případě se ovšem nabízí třeba možnost otevřít v Petschkově paláci takovou úplně malilinkatou strategickou mučírničku pro sprosté podezřelé; MPO jistě s radostí uvítá možnost postavit si pro sebe objekt zcela nový. V Pečkárně by pak mohla napříště Česká republika z první ruky útrpného práva získávat informace o tom, kdy se Mohamed Atta zase chystá na výlet do Prahy, či co za techtle mechtle měl Usáma v roce 1980 cestou z Baghdádu do Cařihradu.

Nebo bychom se mohli ujmout toho, co žádná africká země nechce - totiž hostit americké velitelství pro operace v Africe (AFRICOM). Za odměnu bychom dostali řekněme všechny funkční tanky československého původu, které po eventuální porážce Kaddáfího zbudou libyjským loajalistům. Dejme tomu, že bychom tak počet funkčních tanků ve výzbroji opět zvýšili ze současných zhruba třiceti přibližně tak na dvě stovky. To už by mohlo představovat určité zvýšení obranyschopnosti, ne? Nesměli bychom ovšem získané tanky obratem zase prodat na světovém trhu se zbraněmi, jako stovky strojů zděděných po ČSLA...

Nebo by Česko mohlo mít zájem na vylepšení systému protivzdušné obrany nějakými americkými hračičkami. Historicky vzato, už předválečná československá armáda protivzdušnou obranu značně podceňovala, a tato cenná tradice byla později ještě dále rozvinuta. Nicméně dnes již nemáme funkční ani zanedbané kapacity územní PVO sovětského střihu zděděné po ČSLA, a o organických prostředcích jednotek vůbec hanba mluvit; pár švédských systémů RBS-70 nic nezachrání. Takže co kdyby sem přišly nějaké ty Patrioty?

Jenže tady se začínáme bořit do bažiny. Protivníkem protiraketového systému na našem území měli být Írán, KLDR, marťani, somálští piráti a východoslovenský olašský klan Lakatošů - ti všichni totiž vlastní mezikontinentální rakety, nebo na nich přinejmenším podle naprosto spolehlivých zpravodajských informací usilovně pracují. Pokud jde o terorismus, s tím bojují všechny státy a režimy, takže proti znovuotevření Pečkárny by sotva někdo něco namítal (snad prý jen jakási záhadná nadnárodní firma jménem Amnesty International). Jakmile ovšem přijde řeč na další typy instalací Pentagonu na našem území, vždy se u nich logicky objeví otázka, proti komu vlastně tu věc Praha chce. A to bude muset být chtě nechtě řečeno. Takže proti komu by případně chtěla Praha americké rakety Patriot? Proti teroristům? A kolik bojových letadel vlastně mají?

Osobně se domnívám, že by se České republice velice vyplatilo, kdyby od britské Royal Navy odkoupila vyřazenou kapesní letadlovou loď Ark Royal třídy Invincible, která je mimochodem zrovna nabízena dost levně k odprodeji, a nechala ji z Hamburku po Labi odtáhnout až na Lipno, odkud by pak zabezpečovala vzdušnou ostrahu Temelína. Tucet letounů Harrier GR.7/9 a deset vrtulníků Sea King by nepochybně představovaly pro české vojenské letectvo výraznou posilu - a kromě toho by tento strategický projekt pomohl konečně prosadit a dokonce ještě výrazně rozšířit výstavbu dlouho plánovaného kanálu Labe-Odra-Dunaj, po kterém by později tento majestátní symbol nepřemožitelné české vojenské moci plovoucí ve stopě dunajského dělového člunu President Masaryk mohl být přepravován s pomocí remorkérů. Betonářská lobby bude nepochybně pro všemi dvaceti.

Připomínám jen tak mimochodem, že zrušený projekt amerického protiraketového radaru v Brdech by z hlediska české obranyschopnosti nebyl o nic přínosnější než nyní kritizované středisko včasného varování - ani on by neumožnil českým orgánům jakkoliv spolurozhodovat např. o odpálení antiraket umístěných v Polsku. Zdá se tedy, že Vondra dokonce rozšiřuje svůj původní plán, který mezi českými občany po roce 2007 narazil na masívní nesouhlas, a nemusí být vyloučeno ani doopravdové překvapení...

Každopádně by český ministr takto otevřeně nehovořil, kdyby už ve skutečnosti neměl své želízko v ohni. Co to vlastně je, to se určitě už brzy dozvíme. Předpokládám že nejpozději poté, co Robert Gates koncem roku opustí pozici amerického ministra obrany a na jeho místo přijde jinší sekáč.

Mezitím si tedy ještě naposledy užijme to Lipno...

Vytisknout