Americké univerzity se v Africe zmocňují zemědělské půdy

9. 6. 2011

Harvardská univerzita a další čelné americké vysoké školy používají britských hedgových fondů a evropských finančních spekulantů k nákupu či k pronájmu velkému množství zemědělské půdy v Africe. To zřejmě povede k vyhánění tisíců místních lidí z těchto pozemků, varuje nová studie.

Vědci poukazují na to, že zahraniční investoři mají získ z přebírání zemědělské půdy, které často nevede k slibovanému prospěchu a hospodářskému rozvoji a v nejchudších zemích světa může vést k ekologickým a sociálním problémům.

Vědci v kalifornském Oakland institute poukazují na to, že univerzity jako Harvard či Vanderbildt college nakupují prostřednictvím londýnské firmy Emergent asset management a finančních spekulantů ve firmách JP Morgan a Goldman Sachs nejůrodnější pozemky v sedmi afrických zemích v celkové hodnotě půl miliardy dolarů. Očekávají pětadvacetiprocentní zisky.

V Africe také nakupují zemědělskou půdu investoři z Číny a z Blízkého Východu, ale největší nákupy půdy uskutečnily západní finanční firmy. Podle Oaklandského institutu vytvářejí západní firmy záměrně složité a nepřehledné struktury nejrůznějších podniků a jejich poboček, aby jejich činnost unikla kontrole regulačních orgánů. Z analýzy dohod o prodeji vyplývá, že prodej půdy povede ke vzniku minima pracovních příležitostí a dojde k vyhánění tisíců lidí ze zemědělské půdy.

V Tanzánii byla uzavřena dohoda mezi tamější vládou a americkou zemědělskou korporací AgriSol Energy, která spolupracuje s Iowa University. Podle této dohody budou muset být zlikvidovány osady pro uprchlíky, v nichž žije 162 000 lidí. Uprchlíci obdělávají tuto zemědělskou půdu už 40 let.

V Etiopii vláda přesunuje desetitisíce lidí ze zemědělské půdy do nových středisek a půdu prodává mezinárodním společnostem.

K největšímu objemu prodeje došlo v Jižním Súdánu, kde až 9 procent veškeré zemědělské půdy koupila texaská firma Nile Trading and Development. 49 letý pronájem 400 000 Hektarů za 25 000 dolarů tam firmě umožňuje těžit veškeré přírodní zdroje včetně ropy a dřeva.

K podobným prodejům dochází v Mozambiku.

"Nikdo by se neměl domnívat, že tito investoři vstupují do Afriky, aby nakrmili hladovějící obyvatelstvo, vytvořili pracovní příležitosti anebo zlepšili potravinovou bezpečnost," konstatoval Obang Metho z organizace Solidarity Movement for New Ethiopia. "Tyto dohody - mnohé z nichž budou platit 99 let - neznamenají pokrok pro místní lidi. Znamenají jen dolary v kapsách zkorumpovaných místních politiků a zahraničních investorů."

Z průzkumu Světové banky a dalších organizací vyplývá, že za poslední tři roky bylo zahraničním společnostem prodáno asi 60 milionů hektarů zemědělské půdy v Africe - to je půda o velikosti Francie.

Malí zemědělci jsou po prodeji zemědělské půdy na západ nadále považováni za squattery a jsou vyháněni z půdy bez odškodnění. Vyvolává to nestabilitu v globálním zemědělském systému, která se může stát větší hrozbou globální bezpečnosti než terorismus. Více než miliarda lidí dnes na světě hladoví. Většina chudých lidí na světě stále závisí na malých farmách pro své živobytí a spekulanti tyto pracovní příležitosti likvidují.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 9.6. 2011