■ ■ ■

14. 3. 2011 / Filip Špecián


Ulice se blyštily po kyselém dešti.
Lampy na to tiše kývaly.
Většina lidí spala a čoklové to věděli.
Taky si nechtěli hrát.
Byli přežraný granulema.
Vítr to všechno spojoval
a dělal si z toho legraci.
Mělo to takhle být.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 15.3. 2011