Bude Ázerbájdžán další zemí, kam přeskočí nepokoje arabského světa?
15. 3. 2011
JU│ Nezavisimaja gazeta si všímá sobotní demonstrace v Baku. Opozice hovoří o tisících účastnících, oficiální místa jen o dvou stech. Opozice prohlašuje, že je to jen začátek, ovšem ministr vnitra upozornil, že policisté byli zdrženliví a vyzval obyvatelstvo, aby se zdrželo dalších podobných akcí. Hned ráno se policie pokusila zakázat vjezd do centra města. Dokonce i metro jezdilo v nezvykle dlouhých intervalech a nezastavovalo na stanicích v centru města. Podezřelí byli zadržování již na předměstích, ale i tak se podařilo lidem dostat na místa demonstrací.
Při demonstracích se objevila hesla proti vládnoucímu klanu Alijeva a také výkřiky Alah akbar. Dvacet účastníků demonstrace bylo zatčeno a mnozí byli zbiti. Ve většině případů jde o mladé lidi.
Nejde o nic nového – již 26. února Občanské hnutí pro demokracii přijalo rozhodnutí o masových protestních akcích s požadavkem demokratických přeměn v Ázerbájdžánu.
K tomu se pak přidalo hnutí organizované pomocí facebooku, které se označuje jako – 11. březen Veliký den lidu – kde se vyzývalo k občanské aktivitě v tento den.
Následně se – podle vládních zdrojů – ukázalo, že z těch, kdo vyzývá nepokojům, jen jeden je z Ázerbájdžánu, ostatní žijí v zahraničí. V předměstích Baku se pak objevily atributy barevných revolucí – trička a basebalové čapky s protivládními hesly, které pak byly zabavovány, úřady na základě toho pak přešly k represím – od 5. března začaly zavírat mladé aktivisty, členy opozičních hnutí. Nakonec to vyústilo v zákaz činnosti tří nevládních hnutí a také dvou zahraničních nevládních institucí – Ázerbájdžánský dům lidských práv a také Národní institut demokracie (v čele s M. Albrightovou), který má podle některých zpráv vztah k revolučním procesům na postsovětském prostoru.
I přesto pak v sobotu část veřejnosti – poprvé po šesti letech vyšla do ulic na demonstraci, která byla tvrdě potlačena. Na tuto akci okamžitě zareagovali představitelé západních institucí, kteří sídlí v Baku a také představitelé americké ambasády, i když americký představitel Mathew Bryza má velmi vřelé vztahy s Alijevem. Velvyslanectví projevilo znepokojení nad vývojem situace a projevilo obavy o osud zatčených.
Podle některých zpráv budou v tomto týdnu v Baku organizovány ještě další akce protestů a představitelé opozice nevyloučili, že dojde ke spojení opozičních skupin. Podle opozičních představitelů je lid unaven od přetrvávající korupce, od zlovůle úřadů i od toho, že se neřeší karabašský problém. Lidé vidí, že petrodolary se dostávají jen úzkému okruhu lidí a ostatní žijí v bídě. Sociální rozdíly ve společnosti narůstají a zejména se zhoršuje situace na venkově, kde lidé silně pociťují sociální nejistotu. Konečně je tu také příklad úspěšných revolucí v Tunisu a Egyptu, na to nelze zapomínat.
Podle tureckého tisku je situace v Ázerbájdžánu skutečně vážná, protože bída zde dosahuje velkých rozměrů a v některých regionech to vře, existuje možnost, že se spojí toto sociální hnutí s islamisty – první náznak toho zazněl již v sobotu, uzavírá Nezavisimaja gazeta.
Nelze zapomínat, že prezident Ilcham Alijev se stal prezidentem po svém otci Gejdarovi, který vládl ještě za sovětské éry v Ázerbájdžánu. Tato rodina ovládá obchod s ropou, kde zisky z tohoto obchodu končí z rukou úzké vládnoucí vrstvy. To samo o sobě je dostatečným stimulem k sociálním nepokojům.
Mimořádně závažný je však ještě jiný aspekt – karabašský problém, který se také objevuje jako problém, kterým žije tamní veřejnost. Zhruba od podzimu se to ozývá právě z ázerbájdžánské strany, kde se zaznívají hlasy o nutnosti osvobodit Náhorní Karabach silou, protože jednání s Arménií nevedou k cíli. O Náhorní Karabach, který leží na území Ázerbájdžánu, kde jsou naprosto převažujícím etnikem Arméni, se bojuje již od poloviny osmdesátých let – první konflikt se objevil ještě za Gorbačeva.
Je to jeden z mnoha kavkazských konfliktů mezi tamními národy, který nemá východiska – i když utichne, po určité době se konflikt zase obnoví. Nelze proto vyloučit, že ázerbájdžánské vedení by mohlo vyostřit situaci v Karabachu a případně i zaútočit – jak se o tom diskutuje minimálně od léta 2010 – s cílem odvrátit pozornost veřejnosti tímto směrem. Případný konflikt by měl ovšem zásadní dopad na celý region.
Arméni jsou křesťané a Azerové muslimové. Rusko by za této situace nemohlo zůstat stranou a bylo by vynuceno zasáhnout ve prospěch Arménů...
A to nehovoříme o tom, že právě Ázerbájdžán je klíčovou zemí pro úvahy představitelů EU o možnostech tranzitu středoasijského plynu do Evropy. Je to bolehlav.....
Баку разволновался – В Азербайджане жестко пресечена первая за шесть лет акция протеста ZDE
VytisknoutObsah vydání | Úterý 15.3. 2011
-
15.3. 2011 / Štěpán KotrbaParkanové se na ministerstvu obrany ztratila její vlastní kopie utajeného dokumentu15.3. 2011 / Štěpán KotrbaSoudce lže a Páleník musí utajovat pachatele úniku informací z rozvědky - brání tak oba spravedlnosti?15.3. 2011 / Imigrační politika EU a severoafrická povstání14.3. 2011 / Stále více Egypťanů odmítá ústavní reformu13.3. 2011 / Daniel StrožEuroposlankyně Roithová prosadila oficiální stížnost Evropského parlamentu na zavedení vízové povinnosti Kanadou pro občany ČR14.3. 2011 / Jaderná havárie v Japonsku: Blesk z čistého nebe?11.3. 2011 / Martin FassmannNová koaliční dohoda o důchodové reformě z 10. března 2011 -- opravdu je všechno jinak?8.3. 2011 / Hospodaření OSBL za únor 2011