Anglický ministerský předseda Chambrlein odejel za Hitlerem do německa a tam vyjednával, ale na účet našeho státu a tu stalo se, že dne 30 září rozhodla konference čtyř státu v Mnichově o našem osudu ale bez zástupců našeho státu, byly to za říši německou kancléř Adolf Hitler, za Anglii ministerský předseda Chambrlein, za Francii ministerský předseda Daladier a za Italii ministerský předseda Musolini.

Tito státníci nás zbavily tisíciletých hranic u naší české země, tak dopadl náš národ, že musel postoupit část území sudet německu, část slovenska Maďarsku a Polsku tak zaplatilo Československo nejkrutější cenu za dočasný mír Evropy. Naše armada bez rány musela opustit území které bylo jmenovaným statům přiděleno zmenšila se Československá republika o jednu třetinu a též i na obývatelstvu se zmenšila o třetinu obyvatel. Žádný stát se nás nezastal.

Státní zaměstnanci české národnosti i jiní češi, kteří obávali zůstati v zabraném území se vystěhovaly do Čech, mnohý sebou nemohl vziti, než co měl na sobě. V této kritické době odstoupil president Československé republiky Dr. Ed. Beneš, stalo se to dne 5. řijna v největším rozvratu bylo naše Československo bez presidenta, až do 30. listopadu, kdy byl zvolen nový president pro Československo Emil Hácha, po dobu mezi 5. řijnem až do 30. listopadu zastupoval presidenta předseda vlády generál Syrový.

1939. V tomto roce se mnoho změnilo, zbylá část československé republiky neměla dlouhého trvání, Slovensko pracovalo o odtržení se od Čech a Moravy a toužilo, by se stalo samostatným státem, což se mu uskutečnilo 14. března, kdy je vláda československá propustila.

Zůstala nyní republika Čech a Moravy, avšak tato osamocená část republiky brzo podlehla. Dne 14. března večer odejel president Dr. Emil Hácha v doprovodu ministra zahraničí Dr. Chvalkovského do Berlína k říšskému kancléři Adolfu Hitlerovi, kde byly ním přijati ve slyšení, a stalo se, že dne 15. března v 6 hodin ráno přestoupilo říšské vojsko hranice Čech a Moravy a táhlo bez veškerých překážek do vnitrozemí.

Říšské vojsko jelo upředu samé motorisované jednotky. Ráno 15. března bylo obyvatelstvo vyzýváno rozhlasem, aby zachovalo úplný klid a pořádek, každý by šel za svou prací jako kdykoliv jindy, do úřadu do škol a všude muselo vše jíti svým tempem, dále bylo občanstvo upozorňováno rozhlasem, aby nikde nečinilo žádných překážek a vycházelo říšskému vojsku, o co bude žádat se vším vstříc.

Občanstvo uposlechlo výzvy a zachovalo všude úplný klid a pořádek a tak říšské vojsko bez nejmenšího odporu obsadilo celé území Čech a Moravy, v postupu jedině zabraňovala sněhová vánice, která 15. března vyvrcholila v některých krajích Čech tak, že některé říšskoněmecké motorizované jednotky uvázly na silnicích v sněhových závějích.

Do hlavního města Prahy přijely říšskoněmecké vojenské oddíly již odpoledne 15. března. Do města Pelhřimova přijelo říšské vojsko 16. Března, kde odzbrojilo četnictvo a místní posádku vojska která byla do Pelhřimova přidělena po odtržení sudet, byl to jeden prapor 29. pěšího pluku z Jindřichova Hradce, umístění byly v národním domě a v továrně firmy Kouřimský.

Asi za tři dny přijelo do Pelhřimova větší část říšského vojska a četnictva, které se zde zdrželo asi tři týdny, umístněny byly ve školách, auta měly u škol a na náměstí, kde též měly i kuchyně, na vesnicích ubytováni nebyly, po jejich odjezdu zůstalo v Pelhřimově jenom říšské četnictvo, které rovněž asi za tři měsíce bylo odtud odvoláno.

Po obsazení Čech a Moravy oddíly říšskoněmeckým vojskem rozhodl Vůdce a říšský kancléř zřízení protektorátu Čechy a Morava. Armada československá byla úplně rozpuštená a výzbroj a ostatní vojenský materiál odvezen.